Mladé lékařky se venkovu vyhýbají, chybí jim zastoupení

1
888
lekarky
Foto: Pixabay.com

Mladí praktici se do plného úvazku příliš neženou. Důvod je i postupná převaha žen v oboru. Mladé lékařky se navíc kvůli chybějící infrastruktuře a nejistotě zastoupení v ordinacích častěji vyhýbají praxím na venkově.

Generační obměna praktických lékařů pro dospělé je sice ve srovnání s praktiky pro děti a dorost o něco příznivější, nicméně především vlivem feminizace oboru naráží na jiný problém. Tím jsou kratší pracovní úvazky, a tedy i méně ordinačních hodin pro pacienty. A současně i nezájem mladých lékařek převzít nebo otevřít nové praxe na venkově. Na nedobrý trend upozornili lékaři ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP [SVL].

Mladí praktici, resp. praktičky ordinují na kratší úvazky

Podle praktického lékaře a člena SVL Jana Bělobrádka palčivý problém potvrzuje demografická analýza let 2010 až 2019 oboru praktického lékařství. Podle ní u nás sice přibývá praktických lékařů, úměrně k tomu ale nepřibývá úvazků.

„Celkový počet praktických lékařů u nás ve sledovaném období roste, už tak ale neroste počet úvazků,“ uvedl Jan Bělobrádek.

Podle něj počty ordinujících lékařů starších 60 let v posledních deseti letech vzrostly přibližně o 80 procent, čemuž i odpovídají počty úvazků. Oproti tomu lékařů do 40 let u nás přibylo přibližně o 50 procent. Úměrně tomu ale neodpovídají jejich počty úvazků, které u této věkové skupiny praktiků vzrostly zhruba o třetinu.

„To znamená, že zde jsou kumulovány částečné úvazky,“ vysvětlil Bělobrádek s dovětkem, že mladší lékaři u nás zkrátka ordinují na kratší úvazky.

Ladislav Dušek: V terénu máme lékaře ve věku 80 let

Oproti tomu ordinující lékaři v důchodovém či předdůchodovém věku provozují své ordinace stále na plné úvazky. Problém v praxi pak dle něj nastává v době jejich odchodu do penze, kdy není nikoho, kdo by je nahradil.

O praxi na venkově se mladé lékařky příliš nezajímají

Vážnější situace pak podle Bělobrádka panuje na venkově, kam dnes mladí lékaři míří spíše jen vzácně.

„Mladí lékaři dnes směřují do menších okresních měst, ta je lákají nejvíc,“ uvedl s tím, že hovoří o městech, kde funguje alespoň nemocnice zajišťující speciální zdravotní služby.

Oproti tomu venkovu nebo menším městům s dvěma až třemi tisíci obyvateli se dnes mladí praktici doslova vyhýbají.

„Za deset let nám to [počty praktiků na venkově, pozn. red.] narostlo o 1,8 procenta,“ uvedl lékař s tím, že jde o špatnou distribuci pracovní síly.

Lékařů na venkově ubývá i proto, že tam nic není

„Jsme schopni generovat nové praktické lékaře, ale zdravotnický systém je není schopen umístit tam, kde je potřebuje,“ shrnul situaci.

Mladé lékařky, které dnes v praktickém lékařství pro dospělé absolutně převažují, se dle odborníků převzetí či otevření praxe na venkově obávají kvůli nedostatečné infrastruktuře a zajištění kvalitního vzdělání pro děti. Složité pro ně je i najít zastoupení v ordinaci na dobu, kdy budou s dětmi na rodičovské dovolené. I z toho důvodu se rozhodují pro částečný úvazek i v menším městě. Kde nakonec zůstávají i v době, kdy už jim děti odrostou.

„Tento velký počet kolegyň my ztrácíme kvůli tomu, že tento prvek se v podstatě ještě neřeší. A my potřebujeme, aby se začal řešit,“ shrnul závěrem Jan Bělobrádek.

Veronika Táchová

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here