Komunikace s pacienty je důležitá, říká praktická lékařka

0
844
komunikace_a
MUDr. Ludmila Bezdíčková / Foto: Šárka Podlenová

Pandemická situace podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové nahrála ke zlepšení zdravotní gramotnosti. Důležitá je ale také komunikace ze strany lékaře. S pacienty ráda diskutuji,“ říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz.

Se kterou skupinou pacientů se vám nejlépe pracuje a proč?

Výborná spolupráce je s pacienty aktivními. To jsou pacienti, kteří jsou vzdělaní ve věci svých chronických onemocněních. Informují se z ověřených zdrojů, ale přesto k nám přicházejí pro radu.

Se kterými pacienty máte naopak potíže?

Obecně nejnáročnější komunikace je s pacienty, kteří jsou hodně pochybovační, úzkostní. A chtějí se takzvaně sami „pojistit proti všem rizikům“. Ti chápou lékaře jako nástroj k dosažení svého cíle, sami si třeba ordinují léčbu. Tito pacienti ale i představují obrovskou výzvu pro zlepšení komunikace. Když to se podaří, máme vyhráno. To nejcennější, co mezi lékařem a pacientem vzniká, je důvěra. Ta ale nesmí být slepá.

NEJM: Pro úspěch očkování proti covidu je nutná důvěra

Co oceňujete na pacientech z hlediska jejich informovanosti?

U pacientů si velmi vážím nejen snahy vyhledat a ověřit si informace, ale i pokory a důvěry v odborníky. Přestože kvalita vyhledávání a kritické myšlení nejsou vždy dokonalé, je třeba to ocenit. S pacienty ráda diskutuji. I lékař se totiž může mýlit a být poučen.

Zdravotní gramotnost se v Česku zlepšuje

Špatná informovanost dlouhodobě platí pro užívání antibiotik. Jak se k nim staví vaši pacienti? Dělají nátlak na předpis, nebo se jim raději chtějí vyhnout?

Zde mohu nabídnout pouze zkušenosti z ordinace. Obecně u mladší generace se častěji setkáváme s uvážlivějším postojem k braní antibiotik. U nich se také nabízí větší prostor je ovlivnit a přivést je k racionální léčbě antibiotiky. U střední a starší generace je to obtížnější, ale má to rozhodně smysl. Důležité ovšem je, aby lékaři, praktici i specialisté, v tomto ohledu táhli za jeden provaz.

To je dobrá zpráva. Už kvůli tomu, že Češi v roce 2014 obsadili předposlední příčku mezi evropskými zeměmi v průzkumu Ústavu pro zdravotní gramotnost.

Naprosto souhlasím. Studie realizovaná Ústavem pro zdravotní gramotnost odhalila, že téměř 60 procent respondentů vykazovalo neadekvátní nebo problematickou celkovou zdravotní gramotnost. Zásadní vliv má na tuto situaci dlouhodobá komunikace praktického lékaře, kdy se vytváří důvěra. Zároveň se domnívám, že vyšší úroveň zdravotní gramotnosti nemusí korelovat s dosaženým vyšším vzděláním.

Zlepšuje se podle vás v této věci situace?

Data z dotazníkového šetření M-POHL z let 2019-2021 Světové zdravotnické organizace svědčí o zlepšení zdravotní gramotnosti v porovnání s podobným šetřením provedeným v roce 2015. Tehdy jsme byli na předposledním místě, ale už v roce 2021 jsme nad průměrem zemí EU. Bylo by zejména zajímavé vyhodnotit data v době postcovidové, která asi hodně zamíchala kartami. Otevřela mnoho zajímavých dveří. Souvisí to s velkou mírou informací, které ale neumíme dostatečně dobře třídit a kriticky zpracovávat. Není to bohužel jen problém mezi pacienty, ale týká se i nás lékařů.

Preventivní prohlídky zachraňují životy. Lidem je to jedno

Sama říkáte, že pandemie otevřela mnoho dveří v oblasti zdravotnictví. Zaznamenala jste to v ordinaci?

Ano, je to tak. Pacienti projevují aktivní zájem o své zdraví. Zajímají se o novinky a prevenci, což vítáme. Veřejnost je ale zároveň vystavována obrovskému množství informací, které nejsou vždy ověřené a v souladu s našimi doporučeními. Proto trávíme hodně času korekcí dezinformací. Přesto považuji tyto diskuse za důležité. Dnešní doba je zkrátka ideální pro budování zdravotní gramotnosti.

Komunikace s pacientem je důležitá

Jak mají ideálně podle vás lékaři optimálně komunikovat s pacienty?

Důležité je vědět, že jakákoliv informace, kterou podáme pacientovi jako dogma, jako tvrzení bez dostatečného vysvětlení, se spíše neujme. Mělo bychom projevit zodpovědný a aktivní přístup ke zdraví na pacienta. Lékař má být průvodcem a rádcem. Určitě by také neměla lékařům chybět pokora, trpělivost a tolerance chyb.

Přívětivá komunikace prospívá prevenci nejen u rakoviny

Existují nějaké kurzy pro lékaře, kde jsou konfrontování s dezinformacemi, aby je dále nešířili mezi pacienty?

Ano, obrovský pokrok v této oblasti jsme udělali právě v době covidu. Naše odborná společnost například realizuje pravidelné webináře. Tam jsou zváni odborníci v jednotlivých specializacích, kde s nimi diskutujeme o diagnostických a terapeutických postupech. V tomto jsou velmi nápomocné i takzvané Bálintovské skupiny. Ty umožňují lékařům si vzájemně pomoci lépe porozumět zejména komunikačně náročným situacím, s nimiž se v ordinacích setkáváme.

Šárka Podlenová

MUDr. Ludmila Bezdíčková je absolventka 3. LF UK. Po ukončení studia 2,5 roku pracovala na Oddělení klinické hematologie FN Královské Vinohrady, nyní Interní hematologická klinika. Kromě klinické medicíny se věnovala i laboratorní diagnostice, zejména leukémiím a sledování minimální reziduální nemoci průtokovou cytometrií. Po mateřské dovolené po dlouhém zvažování změnila obor a v roce 2016 složila atestaci v oboru všeobecné praktické lékařství. Od té doby pracuje v rodinné ordinaci v Praze. 

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here