Celý onkologický výzkum se soustředí pod NÚVR

0
560
onkologicky_vyzkum
Foto: Pixabay.com

Onkologický výzkum se v Česku dostává pod jednu střechu. Vznikl Národní ústav pro výzkum rakoviny [NÚVR] v čele s proděkanem 1. LF UK Aleksi Šedem. Na NÚVR uvolnila EU z programu Next Generation 1,4 miliardy korun.

O Národním ústavu pro výzkum rakoviny hovoří jeho ředitel Aleksi Šedo jako o největším projektu české akademické onkologie. Přirovnává ho k síti komplexních onkologických center [KOC], která u nás fungují v klinické onkologii.

Vzniká síť excelentních pracovišť, která mohou efektivně spolupracovat a dosahovat lepších výsledků. Podobně u nás v klinické onkologii funguje celorepubliková síť komplexních onkologických center, která jsou mezi sebou provázána určitými pravidly a vzájemně komunikují,“ řekl k NÚVR Aleksi Šedo.

Společně s ním ho povede Marián Hajdúch z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci jako lékařský ředitel. Pozici vědeckého ředitele zastane Ondřej Slabý z Lékařské fakulty a Středoevropského technologického institutu [CEITEC] Masarykovy Univerzity v Brně.

Výzkum předchází každé nové léčbě nebo diagnostice rakoviny a my převádíme nové znalosti z výzkumných laboratoří do medicínské praxe. Každý den naše týmy dělají malé pokroky a boj s tímto nepřítelem nikdy nevzdají,“ uvedl Marián Hajdúch.

Onkologický výzkum v Česku spojí NÚVR

Právě nově vzniklý NÚVR vědcům otevírá cestu k lepší spolupráci napříč obory i samotnými pracovišti. Ústav podle jeho vedení propojí 71 excelentních výzkumných týmů z jedenácti pracovišť v Praze, Olomouci a Brně. Finanční prostředky ve výši 1,4 miliardy korun pro svou práci získal z Evropské unie – Next Generation EU. Konkrétně v rámci programu EXCELES Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Práce vědců v rámci NÚVR by měla zrychlit, zlepšit a podpořit inovace v oblasti onkologie, v diagnostice onemocnění i léčby nádorových onemocnění. Přibližně třetina schváleného rozpočtu na projekt půjde na investiční rozvojové aktivity. Jde například o budování čistých prostor pro výrobu léčivých přípravků pro genovou terapii, která se dostává do popřední léčby v onkologii, ale i jiných oborech.

Můžeme si pod tím představit třeba hledání nových genů nebo drah zapojených do vzniku a rozvoje nádorů. Identifikaci nových molekulárních cílů, diagnostických, prognostických i prediktivních biomarkerů. Vývoj nových léků a diagnostických postupů, jejich transfer a klinické testování či ověřování využitelnosti v praxi,“ vyjmenovává možné výsledky nově fungující sítě výzkumníků v onkologii Aleksi Šedo.

Inovativní léčba si žádá změny v úhradách z pojištění

Dodává, že i proto se NÚVR nebrání spolupráci s farmaceutickými a biotechnologickými firmami. A již zmíněnými komplexními onkologickými centry a fakultními nemocnicemi.

Výzkumné programy NÚVR
  • Výzkumný program 1: Molekulární podstata nádorových chorob a molekulární cíle / Vedoucí: prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D., prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.
  • Výzkumný program 2: Výzkum a vývoj protinádorových léčiv a terapeutických postupů / Vedoucí: doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., prof. Ing. Michal Hocek, CSc., DSc.
  • Výzkumný program 3: Biomarkery nádorových nemocí a diagnostika nádorových chorob / Vedoucí: prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D., prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc.
  • Výzkumný program 4: Včasná detekce a prevence nádorů / Vedoucí: MUDr. Petr Džubák, Ph.D., prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.
  • Výzkumný program 5: Translační onkologie: ověřovací klinické studie proof-of-concept / Vedoucí: MUDr. Ludmila Boublíková, Ph.D., prof. MUDr. Pavel Klener, Ph.D.

Institut pro výzkum virů a bakterií vyjde na 1,3 miliardy

Současně plánují vědci z NÚVR popularizovat biomedicínský výzkum i ho v budoucnu více rozvíjet. Do Ústavu chtějí přivést zahraniční týmy a zkušené výzkumníky, kteří si své odborné týmy sestaví. Díky tomu dostane příležitost i budoucí generace vědců, tedy často absolventi lékařských a přírodovědeckých fakult.

Směřujeme k propojení špičkové vědecké expertizy, unikátní výzkumné infrastruktury a terciárního vzdělávání, abychom mohli do budoucna moderní onkologický výzkum strategicky rozvíjet,“ uvedl vědecký ředitel NÚVR Ondřej Slabý.

Klinické praxi vždy předchází vědecký výzkum

Za příklad onkologického výzkumu se skvělými výsledky uveďme úspěch týmu Ondřeje Slabého z brněnské Masarykovy univerzity a jeho kolegů z Masarykova onkologického ústavu. Těm se podařilo vyvinout patentovanou diagnostickou sadu pro včasný záchyt rakoviny tlustého střeva a konečníku neboli kolorektálního karcinomu. A to za použití malého vzorku krve.

Metoda je založena na detekci hladin takzvaných mikroRNA, krátkých molekul nekódujících ribonukleové kyseliny v krevním oběhu pacienta, kam se dostávají z nádorové tkáně. Nádorové buňky totiž tyto mikroRNA využívají ke komunikaci s jinými buňkami a okolním prostředím. Ukázalo se, že u devíti z deseti lidí, tedy s vysokou přesností, je metoda schopna pouze z krve zjistit přítomnost kolorektálního karcinomu. Navíc i u pacientů s časnými stádii onemocnění, kdy je nemoc dobře léčitelná.

Test i pomůže včas rozpoznat návrat choroby a předpovědět naději pacienta na dlouhodobé přežití. Nově vyvinutou metodu si vědci nechali patentovat. Poté na jejím dalším vývoji začali spolupracovat s českou biotechnologickou společností BioVendor, laboratorní medicína. Do praxe by mohla certifikovaná diagnostická sada vstoupit v příštím roce.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here