Proti opičím neštovicím se v Česku nově očkují i promiskuitní lidé, osoby poskytující sexuální služby nebo lidé s potvrzenou pohlavně přenosnou chorobou. Dále muži mající sex s muži a lidé žijící s HIV pozitivním partnerem.
O rozšíření indikační skupiny rozhodlo před několika dny na doporučení odborných společností Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR].
Nově se proti opičím neštovicím v Česku bezplatně očkují:
- osoby promiskuitní mající sex s více sexuálními partnery, včetně osob poskytujících sexuální služby,
- muži mající sex s muži užívající Pre-Expoziční profylaxi infekce lidským virem imunodeficience [HIV],
- osoby, u nichž bylo v posledních šesti měsících diagnostikováno pohlavně přenosné onemocnění,
- osoby žijící s HIV pozitivním partnerem.
„V návaznosti na aktuální globální vývoj ve výskytu onemocnění opičími neštovicemi a vyhodnocení přístupu k očkováni proti tomuto onemocnění, jakožto efektivního nástroje pro zvládnutí současné epidemie a snížení míry rizika dalšího šíření a dopadů na veřejné zdraví, byla rozšířena kohorta osob, jimž je možné aplikovat léčivý přípravek JYNNEOS,“ uvádí MZ ČR v rozhodnutí o rozšíření indikační skupiny k očkování proti opičím neštovicím.
Úřad se dále odvolává na doporučení Světové zdravotnické organizace [WHO] a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC]. Jeho rozhodnutí je v souladu s instrukcemi těchto organizací.
Lékaři žádali rozšíření očkování již dříve
Nově se tak i v Česku mohou nechat proti viru opičích neštovic očkovat lidé mající pohlavní styk s neznámými sexuálními partnery během posledních šesti měsíců. Nejčastěji půjde zřejmě o osoby poskytující sexuální služby, provozující skupinový sex nebo osoby uplatňující rizikové sexuální praktiky.
Ministerstvo, jak uvádí v rozhodnutí, v této oblasti vychází z vyhodnocení míry rizika expozice nákazou opičími neštovicemi, které je v tomto případě objektivně podle dosavadních poznatků a dat vyšší. To ostatně potvrzuje hodnocení rizika ECDC, podle kterého je riziko dalšího šíření viru v této skupině vysoké.
Ve většině zemí EU se proti opičím neštovicím očkovali lidé s rizikovým chováním [promiskuita, muži mající sex s muži, aj.] od počátku zahájení očkovací kampaně. I v Česku již dříve požadovali zástupci odborných společností rozšíření skupiny s možností se chránit proti viru opičích neštovic vakcinací o osoby s rizikovým chováním. Jejich požadavku MZ ČR nyní nakonec vyhovělo.
Lékaři chtějí širší očkování proti opičím neštovicím, ministr ne
Dosud se proti opičím neštovicím v Česku očkovali zaměstnanci laboratoří pracující se vzorky od pacientů s podezřením na nákazu virem opičích neštovic. Dále zdravotníci přicházející do kontaktu s pacienty, u nichž se onemocnění potvrdilo. A dále lidé s prokazatelně epidemiologicky významným kontaktem. I tito lidé se nadále mohou nechat proti opičím neštovicím očkovat.
Vakcína proti opičím neštovicím je dvoudávková
V Česku dostupná vakcína proti opičím neštovicím Jynneos od dánského výrobce Bavarian Nordic se podává injekčně ve dvoudávkovém schématu s minimálním odstupem 28 dnů. Jde o neregistrovanou vakcínu, v Česku ji skladuje Ústavní lékárna FN Bulovka.
„Podání první dávky u osob s epidemiologicky významným kontaktem se doporučuje podat do čtyř dnů od kontaktu,“ upozorňuje MZ ČR ve svém rozhodnutí.
Vakcínu proti opičím neštovicím pro unijní státy nakoupila centrálně Evropská komise s pomocí úřadu HERA. A prostřednictvím darovací smlouvy mezi Evropskou komisí a členskými státy je dále poukázala jednotlivým zemím, včetně České republiky.
„Česká republika obdrží léčivý přípravek Jynneos v celkovém počtu 2 800 dávek k zajištění očkování vybraných skupin osob na základě vyhodnocení míry rizika pro veřejné zdraví,“ přibližuje MZ ČR.
Opičí neštovice vypadají jako pravé neštovice
Opičí neštovice patří k vzácným onemocněním vyvolaným infekcí virem opičích neštovic.
„Virus opičích neštovic patří do rodu Orthopoxvirus z čeledi Poxviridae. Rod Orthopoxvirus zahrnuje virus variola [způsobuje pravé neštovice], virus vakcínie [používaný ve vakcíně proti pravým neštovicím] a virus kravských neštovic,“ přibližuje na webových stránkách původce onemocnění americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí [CDC].
Opičí neštovice vědci vůbec poprvé objevili v koloniích opic chovaných pro výzkum v roce 1958. Tehdy šlo hned o dvě ohniska nemoci, která se na první pohled velmi podobala neštovicím. Odtud pochází i název opičí neštovice.
První případ opičích neštovic u člověka lékaři potvrdili v roce 1970 v Demokratické republice Kongo. Od té doby se opičí neštovice u lidí projevily v dalších zemích střední a západní Afriky. Především v Kamerunu, Středoafrické republice, Pobřeží slonoviny, Demokratické republice Kongo, Gabonu, Libérii, Nigérii, Republice Kongo a Sierre Leoně. Většina nakažených připadá na Demokratickou republiku Kongo.
V důsledku mezinárodního cestování a převozem zvířat se opičí neštovice vyskytly následně i mimo africký region. Odborníci ze CDC uvádějí, že přirozený rezervoár opičích neštovic stále neznají. Vědí, že virus přenáší afričtí hlodavci a subhumánní primáti. Tedy opice, od kterých se právě nejčastěji nakazí člověk. Nejčastěji kontaktem, respirační cestou, sliznicí [okem, nosem, ústy] či kousnutím a bodnutím.
Opičí neštovice se dle CDC velmi podobají nám známým neštovicím. V prvních dnech infekce se projevují horečkou, bolestí hlavy, svalů, zimnicí a celkovým vyčerpáním.
„Hlavní rozdíl mezi příznaky neštovic a opičích neštovic spočívá v tom, že opičí neštovice způsobují zduření lymfatických uzlin [lymfadenopatie], zatímco neštovice ne,“ uvádí CDC.
Inkubační doba se u opičích neštovic pohybuje v rozmezí 7 až 14 dní. Nejdéle do 21 dní. Zhruba do tří dnů od horečky se u pacienta objeví vyrážka, která často začíná na obličeji, odkud se přesouvá do dalších částí těla. Nemoc trvá dva až 4 týdny. Podle informací CDC v Africe opičí neštovice způsobí smrt jednoho z deseti nakažených lidí.
Veronika Táchová
