Vysoké CRP neznamená vždy bakteriální infekci

0
1122
bakterialni_infekce
Foto: Shutterstock

Vysoké CRP není 100% důkazem bakteriální infekce vyžadující léčbu antibiotiky. Hladina CRP roste i při virových onemocněních, například při zánětu zažívacího traktu. A příčinou vyššího CRP může být i chřipka či RS viry.

Vyšetření CRP na C-reaktivní protein provádí praktičtí lékaři buď přímo v ordinaci, nebo odesláním vzorku krve do laboratoře. CRP vyšetření pomáhá hlavně praktikům při rozhodování o léčbě antibiotiky při akutní bakteriální infekci. Nejde však o jednoznačný ukazatel, jak upozorňuje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.

„Rozhodnutí o nasazení antibiotik by vždy mělo být podloženo více faktory. Stanovení CRP je jedním střípkem do mozaiky,“ říká lékařka.

Vyšetření CRP je podle ní nespecifickým ukazatelem zánětu. Jeho zvýšená hladina sice značí zánět, nemusí ale jít nutně o infekci. A stejně tak neukazuje zvýšená hodnota CRP jednoznačně ani na bakteriální infekce vyžadující léčbu antibiotiky.

„Může se jednat o infekci bakteriální nebo virovou, vzácně i jiného původu, ale také třeba o autoimunitní zánět,“ vysvětluje Ludmila Bezdíčková.

Zvýšené hodnoty CRP lékaři běžně sledují u žen v období po porodu. Pozitivní C-reaktivní protein často naměří i pacientům po úrazech, při infarktu myokardu nebo po operacích.

„Nicméně o některých infekcích víme, že jsou typicky virové, proto není CRP nutné indikovat. Má smysl pouze u infekcí, kdy se mohou uplatňovat viry i bakterie,“ doplňuje lékařka s tím, že o zvýšené hladině ve vztahu k infekčním onemocněním mluvíme od 10 mg/l.

Výsledek CRP testu ovlivňuje čas

Podstatnou roli při vyšetření hladiny CRP sehrává podle Bezdíčkové i to, kdy zdravotník test na CRP provede a jak dokáže jeho výsledek lékař interpretovat ve vztahu k příznakům nemoci a celkovému zdravotnímu stavu pacienta. U některých nemocí, třeba i těch virových, bývá hladina na počátku onemocnění často zvýšená a časem rychle klesá. Typicky při akutních virových zánětech zažívacího traktu. Středně zvýšená hladina může být naměřena i v počátku jiných virových onemocnění.

„Naopak u bakteriálních infekcí, které někdy nasedají na ty virové, vídáme vzestup až při druhé vlně příznaků. Stav se nejprve lepší a až poté se třeba rozvinou horečky, kašel, nebo například příznaky zánětu středního ucha,“ popisuje vývoj onemocnění Ludmila Bezdíčková.

I bakteriální nemoci lze zvládnout bez antibiotik

Vysoké hodnoty CRP testu tak rozhodně jednoznačně neukazují na zánět vyvolaný bakteriemi. Často za něj mohou i chřipkové viry nebo RS viry. Velmi vysoké hladiny, to až kolem 100 mg/l, mohou ukazovat na akutní autoimunitní nebo dokonce onkologické onemocnění. V takovém případě lékař vyšetření s odstupem několika dnů zopakuje a pokud hodnoty neklesají, přistoupí k vyšetření dalších laboratorních i klinických ukazatelů. Případně pacienta pošle na specializované pracoviště.

I bakteriální infekce se zvládají bez antibiotik

Praktičtí lékaři se dnes snaží pacienty léčit co nejvíce cíleně. To znamená, že neordinují antibiotickou léčbu na infekce virového původu, stejně tak ani na autoimunitní či nádorová onemocnění. Jejich užívání by naopak mohlo v takových situacích ublížit tím, že nemoc takzvaně zamaskují a lékař nezjistí opravdovou příčinu zdravotních potíží.

„Dalším velkým problémem je skutečnost, že při nevhodném užívání antibiotik podporujeme rozvoj rezistentních kmenů bakterií, proti kterým potom antibiotika nebudou účinná,“ dodává Ludmila Bezdíčková s tím, že antibiotická rezistence je celosvětový problém.

„U nás zemře v důsledku antibiotické rezistence více lidí než na dopravní nehody,“ tvrdí.

Přístup „s kanónem na vrabce“ se u antibiotik nevyplácí

Jedna z prognóz dokonce hovoří o tom, že při současném trendu bude do třiceti let na Zemi umírat více lidí na nákazu rezistentní bakterií než na rakovinu.

„Nejdůležitější je s nimi neplýtvat, protože jsou jedinečná právě v tom, že při každém jejich použití zvyšujeme riziko, že o ně přijdeme,“ apeluje Ludmila Bezdíčková a apeluje na veřejnost, aby nenutila lékaře antibiotika předepisovat, pokud jim tuto léčbu sami neindikují.

„Věřme více své imunitě a dejme jí taky trochu času. Mnoho infekcí – i těch bakteriálních – je samoúzdravných a antibiotika nejsou vždy potřeba,“ říká závěrem lékařka.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here