Loni se multirezistentní tuberkulóza potvrdila u devatenácti osob, o rok dříve u deseti. Celkový počet lidí trpících TBC se ale počítá ve stovkách a stále roste. Rychlý nárůst pacientů s TBC zvyšuje tlak na zdravotníky i jejich kapacity.
Z multirezistentní formy tuberkulózy [MDR TBC] se pacienti léčí několik let. Jde o nezávažnější formu tuberkulózy vyžadující velmi náročnou léčbu především kvůli tomu, že lékaři mají k ruce jen velmi omezený rozsah účinných léků. Navíc každý pacient s MDR TBC se léčí v individuálním režimu. Ten v tom lepším případě trvá kolem dvou let.
Podle statistik na MDR TBC umírá dvacet až čtyřicet procent nemocných. Pneumologové v souvislosti s meziročním nárůstem pacientů s odolnou formou tuberkulózy upozorňují na slabé kapacity specializovaných center, kde se tito pacienti léčí. Dosud funguje pouze jediné takové centrum, a sice v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici [FTN]. Lůžek má patnáct.
„Jednáme s ministerstvem zdravotnictví o vzniku dalších dvou center v Brně a Hradci Králové, kde bychom se do budoucna mohli o pacienty s multirezistentní formou postarat. Vznik těchto pracovišť bohužel není levnou záležitostí, což situaci komplikuje,“ říká předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti [ČPFS] prof. Martina Koziar Vašáková.
A důvod je nasnadě. Počet pacientů s MDR TBC v Česku totiž nejenže meziročně vzrostl o devět, ale podle Koziar Vašákové jejich počet stále mírně narůstá. Což si podle ní vyžaduje dobrou připravenost.
Nárůst TBC nikoho nepřekvapil
Podle vedoucí lékařky Centra vysoce specializované péče o pacienty s multirezistentní tuberkulózou FTN Ivany Hricíkové roste výskyt tuberkulózy i kvůli migraci. S čímž souhlasí i Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka. Podle nejnovějších dat vzrostl v Česku celkový počet lidí s tuberkulózou o sedmnáct osob na loňských 374. Nárůst podle něj souvisí s přílivem uprchlíků z Ukrajiny.
„Počet osob s TBC narozených na Ukrajině činil 89, což je o 154 % více než v roce předcházejícím,“ říká Wallenfels.
Podle vedoucí lékařky Ivany Hricíkové je lékařská péče o pacienty s multirezistentní tuberkulózou ve srovnání s běžnou formou náročná na čas, finance a prostory. Loni na jejím oddělení postupně leželo osmnáct pacientů. Což je, jak říká, kapacitně na hraně. Oddělení totiž spravuje pouze patnáct lůžek.
„Každý pacient s MDR tuberkulózou by měl ležet zvlášť, aby nedošlo ke křížení rezistencí. Výjimkou jsou rodinní příslušníci či spolubydlící, u nichž předpokládáme infekci stejným kmenem mykobakteria,“ popisuje specifika těchto pacientů.
Kromě rozšíření lůžkových kapacit a nutnosti vzniku nových center by podle jejích slov rovněž pomohla rychlejší dostupnost nových terapeutik.
„Zkracují totiž dobu hospitalizace z 18–24 měsíců na 6–9 měsíců, ale jsou finančně náročné a pojišťovny se zdráhají je proplácet. Přestože tyto léky Světová zdravotnická organizace MDR pacientům doporučuje, u nás trvá přibližně 3–6 týdnů, v horším případě i 3 měsíce, než je pojišťovna schválí,“ popisuje pneumoložka.
Tuberkulóza se loni potvrdila u jedenácti dětí
Tuberkulóza se bohužel nevyhýbá ani dětem. Podle předběžných dat z národního registru TBC k 3.3.2023 [registr se uzavírá 30.4.2023, pozn. red.] u nás tuberkulózou loni onemocnělo jedenáct dětí ve věku do patnácti let. Dětští pacienti ale nebývají pro své okolí ve srovnání s dospělými zdravotně nebezpeční.
„Dítě se od dítěte velmi pravděpodobně nenakazí. Pokud je nemocné, musíme hledat zdroj v rodině nebo v jeho blízkém okolí,“ říká vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami FTN Karolína Doležalová.
Nicméně se domnívá, že by v prevenci šíření tuberkulózy pomohlo i to, kdyby lidé z rizikových zemí prošli před vstupem do zaměstnání tuberkulinovým testem nebo rentgenem hrudníku.
„To samé bychom doporučovali také u dětí před tím, než nastoupí do školy nebo školky,“ dodává lékařka.
Zhruba 30 procent pacientů s TBC je Romů
Dalším nástrojem k tomu, jak dostat TBC v Česku pod kontrolu považuje i zavedení nabídky bezplatného očkování Romů již v porodnicích. Zhruba třicet procent pacientů s TBC připadá na romské obyvatelstvo.
„Anebo například vznik mobilních očkovacích týmů v Čechách a na Moravě. Řada chudších rodin, kde se TBC vyskytuje, nemá auto, a tak do nejbližší kalmetizační stanice, kde by očkování dostali, zkrátka nedojedou,“ vysvětluje Karolína Doležalová s tím, že tuberkulóza se pak šíří rodinou dál.
Obecně se ale plicní lékaři shodují, že zrušení plošného očkování proti tuberkulóze dává smysl. Podstatné je podle nich očkovat rizikové osoby.
„Tuberkulózu zcela vymýtit nelze. Ale je možné ji držet na nízkých číslech, tak jak tomu bylo doposud. K tomu přispívá i selektivní očkování. Loni jsme takto naočkovali asi 3500 osob,“ říká předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS Ivana Čierná Peterová.
Změna přístupu k léčbě pacientů s TBC
Podle lékařů by v několika měsíců mohlo dojít ke změně vyhlášky, která drží tuberkulózní pacienty v nemocnicích, i když už nejsou nakažliví. Česko patří k jedné z posledních zemí Evropské unie, která pacienty měsíce izoluje v nemocnicích.
„Na západ od nás je pouští domů a kontrolují pouze, zda dodržují léčbu, zdržují se doma a nosí roušku. Žádná z těchto vyspělých zemí nemá s vyšším výskytem tuberkulózy problém,“ vysvětluje přístup k léčbě ve vyspělejších regionech přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně a předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním doc. Milan Sova.
Pacienti by podle něj mohli po zaléčení odejít do domácí léčby. Ošetřujícím lékařům by třeba přes aplikaci typu WhatsApp posílali video dokládající užívání léků. Vykašlávání krvavých hlenů a dýchavičnost totiž patří spíše k pokročilé fázi neléčené plicní tuberkulózy.
„Někteří pacienti jenom hubnou, jsou unavení, slabí nebo trpí nočními poty,“ říká doc. Vladimír Koblížek, vědecký sekretář ČPFS.
Tuberkulóza podle něj není chřipka. Pokud lidé po vdechnutí tuberkulózních bacilů mají dobrou imunitu, nemusí se vůbec nakazit. Jejich organismus se s bacilem vypořádá. Riziko infekce vzrůstá ve chvíli, kdy stráví s vykašlávajícím nemocným několik hodin nebo spíše dnů v uzavřené místnosti. Ani poté se ale nemusí TBC projevit, jedná se o takzvanou latentní formu tuberkulózní infekce.
–VRN–
