WHO: Léčba neplodnosti si žádá veřejné financování

0
270
neplodnosti
Foto: Pixabay.com

Neplodnost za svůj život řeší každý šestý dospělý na světě. Potíže s přirozenou reprodukcí má asi 17,5 procenta dospělé populace, to bez ohledu na výši příjmu. Majetek už ale hraje roli v přístupu k léčbě neplodnosti.

Tyto závěry přináší analýza neplodnosti iniciovaná Světovou zdravotnickou organizací [WHO]. Odborníci v ní pracovali s více než 12 tisíci záznamy o neplodnosti ze všech zemí světa. Z nich následně k podrobnějšímu sledování vybrali 133 reprezentativních studií za poslední tři dekády. Podstatným zjištěním celého výzkumu podle WHO je, že neplodnost řeší lidé ve všech koutech světa. Rozdíly mezi regiony s vysokými, středními a nízkými příjmy nejsou nikterak výrazné.

„Tato zpráva odhaluje důležitou pravdu: neplodnost nediskriminuje,“ řekl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

I když se neplodnost přímo neváže na majetkové poměry a hospodářskou úroveň daného regionu, tak její léčba už ano. Vysoký počet lidí řešících reprodukční zdraví, který se pomalu blíží pětině dospělé populace, ukazuje podle WHO na nutnost změn v přístupu k léčbě neplodnosti. Především jde o rozšíření nabídky zdravotních klinik a širší finanční dostupnosti lékařských služeb.

„Tento problém již nesmí být nadále odsouván na vedlejší kolej. Lidé musí mít přístup k bezpečné a efektivní léčbě neplodnosti, aby se mohli stát rodiči,“ dodal šéf WHO.

Mladí lidé se vzdávají dětí i kvůli ochraně klimatu

WHO neplodnost definuje jako onemocnění mužského nebo ženského reprodukčního orgánu, kdy se páru nedaří otěhotnět za dvanáct a více měsíců při pravidelném nechráněném pohlavním styku.

„Neplodnost lidem působí utrpení, stigma a finanční potíže, což ovlivňuje jejich duševní a psychosociální zdraví,“ upozorňuje WHO ve své zprávě.

Neplodnost si nevybírá. Řeší ji bohatí i chudí

Závěry analýzy dat ukazují, že neplodností trpí zhruba 17,5 procenta světové dospělé populace. Rozdíl mezi regiony s vysokými a nízkými a středními příjmy činí zhruba jedno procento. Byť WHO upozorňuje, že ne všechna data byla pro jednoznačné závěry zcela reprezentativní, především ta z rozvojových regionů.

Muži mohou kvalitu spermií zlepšit vlastním přičiněním

Nicméně neplodnost o něco častěji, a to ve více než 23 procentech, řeší páry ze zemí západopacifického regionu. Do něj patří Čína, Japonsko a Austrálie. Naopak méně potíží s přirozeným oplodněním mají podle studie lidé žijící v regionu východního Středomoří, do něhož patří země Blízkého východu a severní Afriky. S neplodností se v nich potýká zhruba jedenáct procent dvojic.

Léčba neplodnosti je drahá, systémy ji nehradí

Výsledky analýzy tak ukazují, že neplodnost brání v rodičovství lidem po celém světě bez ohledu na jejich příjmy a životní úroveň. A to, jak upozorňují mezinárodní zdravotní autority, vyžaduje změny ve zdravotnických systémech na národních úrovních. Apelují především na zlepšení dostupnosti diagnostiky, léčby a především samotné asistované reprodukce. Tu považují zástupci WHO ve většině zemí za finančně těžko dostupnou. Ve většině zemí totiž umělé oplodnění, ať už mimotělní, nebo zavedení spermií do těla ženy nespadá do úhrad ze zdravotního pojištění a pacienti si proces hradí z vlastních zdrojů.

„Lidé v nejchudších zemích utrácejí větší část svých příjmů za léčbu neplodnosti. A mnohým tak vysoké náklady často brání v přístupu k léčbě neplodnosti nebo je v důsledku její léčby do chudoby uvrhují,“ upozorňuje na nerovnosti WHO s tím, že jde o nespravedlivý přístup k možnosti stát se rodičem a mít děti.

Zavedení spermií při IUI se nepočítá do úhrady cyklů IVF

Situaci zlepší podle ředitele sekce pro sexuální a reprodukční zdraví a výzkum WHO Pascale Alloteyho větší důraz politiků na financování asistované reprodukce.

„Lepší zdravotní politika a veřejné financování mohou výrazně zlepšit přístup k léčbě a chránit chudší domácnosti před pádem do chudoby v důsledku léčby neplodnosti,“ uvedl.

Zároveň poukazuje na přetrvávající mezery některých zemí ve sledování a vykazování dat o neplodnosti. Národní vlády proto vyzývá k jejich lepšímu sběru a jejich škálování podle věku a příčiny. Jedině tak mohou země správně reagovat na problémy v reprodukčním zdraví svých obyvatel.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here