Dvouletý projekt ordinací pro chudé financovaný z evropských peněz skončil. A tím končí i zdravotní péče o lidi bez domova, kterou nemá kdo financovat. Peníze na ošetření sociálně vyloučení nemají. Značí to zdravotní rizika pro všechny.
Počátkem roku 2020 začalo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] vypisovat první dotace na takzvané ordinace pro chudé. V nich lékaři a zdravotní sestry poskytovali primární péči osobám bez přístřeší. Obecně lidem ze sociálně vyloučených skupin, jež si většinou neplatí zdravotní pojištění. K časté klientele patřili i cizinci bez zdravotního pojištění. Péči financoval evropský Operační program zaměstnanost [OPZ]. A tak například ordinace pro chudé v Ostravě načerpala 6,5 milionu korun, Charita Olomouc 7,5 milionu korun. Dotační podpora ale teď skončila. A ordinace pro chudé řeší nejistou budoucnost.
„Nároky na ošetření cizinců bez pojištění na naši ordinaci neustále rostou. Ošetření těchto pacientů nám není v tuto chvíli hrazeno. Měsíčně navíc platíme cca 15 tisíc korun za laboratorní vyšetření a zobrazovací metody provedené u těchto pacientů. Další náklady jsou pak na léky a převazový materiál,“ popisuje situaci lékařka Armády spásy Andrea Pekárková.
Poté, kdy skončily dotace pro pilotní ordinace pro chudé, chybí podle ní v České republice na zdravotní péči pro lidi bez domova miliony korun. Přesto je ale nutné, aby pro ně byla dostupná. Je totiž i celospolečenským zájmem, aby měly tyto osoby přístup ke zdravotní péči, jelikož může docházet k situacím, kdy jde o ohrožení veřejného zdraví. Situace v oblasti takzvaných ordinací pro chudé připomíná situaci Center duševního zdraví [CDZ]. I u nich skončila dotační podpora a centra a zejména jejich pacienti nevědí, co bude dál.
Syfilis, svrab a cizinci v Česku
Podle Andrey Pekárkové by měla být ordinace praktického lékaře pro sociálně vyloučené ideálně v každém krajském městě. Vedlo by to podle ní ke snížení nežádoucích dopadů bezdomovectví na zdravotní stav osob a následné zvýšení šance na jejich zapojení se do systému. Snížilo by to i celkové náklady na zdravotní služby u těchto lidí.
„Setkáváme se s případy, kdy cizinci bez platného pojištění v České republice byli odmítnuti například z léčby syfilis, pokud nezaplatí v hotovosti. V těchto případech je na svém zdraví ohrožena i další populace. Pokud budou mít lidé bez domova dostatečný přístup ke zdravotní péči, dojde ke snížení rizika šíření infekčních chorob do většinové populace,“ upozorňuje lékařka.
Fakt je, že například počet případů svrabu v prvním čtvrtletí letošního roku podle údajů Státního zdravotního ústavu [SZÚ] proti loňsku stoupl téměř dvojnásobně. Nemocných bylo na konci března 2 605. V dubnu přibylo dalších více než 250 případů. Nejvíce nakažených lékaři evidují v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.
Případy se podle odborníků objevují buď izolovaně, nebo jako lokální epidemie, například ve školách, nemocnicích a noclehárnách. Dále v lůžkových zařízeních různého typu, na ubytovnách a ve věznicích.
Epidemie se objevují obvykle v cyklech dlouhých zhruba 15 až 20 let. Na českém území se objevily během první a druhé světové války, další v roce 1970, kdy bylo případů hlášeno přes 15 000. A v roce 1993, kdy jich bylo přes 14 000. Loni bylo nemocných téměř 5 300 osob.
Andrea Pekárková dodává, že již ukončený projekt MZ ČR pilotních ordinací pro chudé se osvědčil nejen v bránění infekčních nemocí, ale snížil i počet výjezdů a hospitalizací u osob, které tyto služby využívají.
Pilotní ordinace pro chudé se osvědčily
Armáda spásy provozuje nyní ordinaci praktického lékaře v Praze a Ostravě. V průběhu roku 2022 prošla kompletní rekonstrukcí již nevyhovující ošetřovna v Brně. Rozšířila se o další zázemí, včetně materiálně technického vybavení. Vznikl v ní mimo jiné prostor čekárny se vstupem z ulice, samostatné sociální zázemí [WC a sprcha], sesterna a nezbytné skladové prostory pro zdravotnický materiál. Součástí je rovněž ordinační místnost připravená pro lékaře.
„Od začátku roku tento prostor obsluhuje a činnosti v něm řídí zdravotní sestra zaměstnaná na plný úvazek. Hledá se praktický lékař, který by byl ochotný v těchto prostorách vést ordinaci. Prostory ošetřovny jsou nově upraveny, a to včetně hygienického zázemí a sprchy tak, aby plně vyhovovaly potřebám i imobilních klientů,“ popisuje oblastní ředitel Armády spásy pro Střední a Jižní Moravu David Jersák.
Ostravská ordinace k polovině dubna registruje 1 187 pacientů a nepravidelně jich ošetřuje 535. Celkem jde tedy o 1 722 osob. Od ledna v ní zdravotníci ošetřili 306 unicitních klientů [jeden pacient s jedním rodným číslem, pozn. red.] během 884 návštěv. Z toho se jednalo o deset nepojištěných během 27 návštěv.
Ordinace praktického lékaře v Praze k polovině dubna evidovala 1 160 pacientů. Od ledna ji navštívilo 301 individuálních pacientů, z toho bylo 106 bez platného českého pojištění. Celkem v ní zdravotníci ošetřili 1 067 pacientů, z toho 333 nepojištěných. Z čehož mimo jiné vyplývá, že nepojištění cizinci častěji navštěvují ordinaci jednorázově, kdežto pojištění pacienti docházejí pravidelněji.
„Armáda spásy nemá v tuto chvíli žádný oficiální zdroj finančních prostředků na péči o nepojištěné pacienty. Přesto jim ale zdravotní péči poskytovat chceme, jelikož se na nás tito lidé s důvěrou obracejí. Musíme hledat zdroje, například formou kampaně Ošetřenka,“ uzavírá Andrea Pekárková, která odkazuje k projektu Ošetřenka, v němž mohou lidé věnovat Armádě státy peníze na provoz jejích ordinací.
–DNA–
Zajímavé, že pro Ukrajinu a Ukrajince v ČR peníze jsou???
“V zámku a podzámčí.”
No, to je pěkná ostuda. Pro bezdomovce se dělá málo. Je to ostuda státu. Každej na ně plivne, řekne se, že si za to mohou sami. Skutečně tomu je tak vždy? Mají smůlu, kdyby byli psem, tak se o ně postarají.
Je pravda, že rodiče Pekarové Adamové pocházejí ze Slovenska, od Žiliny? Nikde se to neuvádí.
Je pravda, že rodiče Pekarové Adamové pocházejí ze Slovenska, od Žiliny? Nikde se to neuvádí.
Komentář jsem nikde nezadal. Byl od vás odmítnut. Co je za tím????