Na jedlý hmyz si zvykne i Evropa, je zdravý a levný

Šanci na uspokojení poptávky po potravinách dává světu jedlý hmyz. Jeho chov je nenáročný na prostor, vodu i krmiva. Jedlý hmyz je ve srovnání s klasickým masem i výživnější a lépe stravitelný. Na tento hmyz už si posvítila i Evropská unie.

Na evropském jídelníčku si jedlý hmyz své pevné místo zatím ještě hledá. Oproti tomu na asijském i africkém kontinentu jde o zcela běžný pokrm nabízený na ulicích v nejrůznějších úpravách. Pouliční prodejci lákají turisty na sušené cvrčky dochucené kari omáčkou či skořicí. Anebo na nejrůznější druhy larev naložených třeba v karamelu či podávaných s různými dipy.

„Na celém světě se konzumuje více než 1 900 druhů jedlého hmyzu, který je již dnes součástí mnoha národních diet, a je bohatý na živiny,“ uvádí zástupci Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů [Food and Agriculture Organization of the United Nations, FAO].

Jedlý hmyz si jako ideální potravinu budoucnosti vykresluje i Evropská unie [EU]. I podle ní je rozšíření jedlého hmyzu, jako jsou larvy červů, samotní červi nebo cvrčci v nejrůznějších formách, řešením pro uspokojení rostoucí poptávky po potravinách ve světě. A je to právě jedlý hmyz, který podle EU zajistí i udržitelnost životního prostředí, zemědělské produkce a spotřebitelům zajistí hodnotnou výživu.

„Environmentální přínosy chovu hmyzu pro potraviny jsou založeny na vysoké účinnosti přeměny hmyzu na krmivech, nižších emisích skleníkových plynů, menším využívání vody a orné půdy a využívání biokonverze založené na hmyzu jako obchodovatelného řešení pro snížení potravinového odpadu,“ shrnuje výhody přechodu na hmyzí potraviny Evropská unie.

Jedlý hmyz podporuje i EU

Od letošního roku EU rozšířila seznam druhů hmyzu určeného pro konzumaci a přidávání do potravin nabízených na unijním trhu. Nově se smí v zemích EU prodávat mražení, sušení nebo na prášek semletí cvrčkové domácí [Acheta domesticus] a dále larvy potemníka stájového [Alphitobius diaperinus]. A tím hmyzí nabídka v zemích EU rozhodně nekončí, naopak. Evropský úřad pro bezpečnost potravin [EFS] odpovědný za v EU dostupné potraviny prošetřuje dalších osm žádostí o připuštění dalších hmyzích druhů na unijní trh.

Na trh EU se nyní smí uvádět následující druhy a formy hmyzu:

• Zmrazené, sušené a práškové formy cvrčka domácího [Acheta domesticus].
• Částečně odtučněný prášek z cvrčka domácího [Acheta domesticus].
• Zmrazené, sušené a práškové formy druhu saranče stěhovavá [Locusta migratoria]
• Sušené larvy potemníka moučného [Tenebrio molitor].
• Zmrazené, sušené a práškové formy moučných červů/larev potemníka moučného [Tenebrio molitor].
• Zmrazené, kašovité, sušené a práškové formy potemníka stájového [Alphitobius diaperinus].

[Zdroj: SZPI]

„Ostatní druhy hmyzu není možné uvádět na trh, aniž by absolvovaly schvalovací proces nové potraviny u Evropské komise, neboť jsou považovány za neschválenou novou potravinu,“ upozorňuje na podmínky Státní zemědělská a potravinářská inspekce [SZPI].

Jinak řečeno, na unijní trh smí výrobci dodávat pouze potraviny jmenovitě uvedené na Seznamu Unie povolených nových potravin.

Jedlý hmyz jako součást Green Dealu

Rozšíření jedlého hmyzu do evropských jídelníčků vidí unijní exekutiva i jako jedno z řešení udržitelného zemědělství a součást takzvané Zelené dohody pro Evropu [Green Deal]. Současný v Evropě rozšířený chov dobytka je podle EU neefektivní kvůli vysokým nárokům na zemědělskou půdu, vodu i zajištění krmiva pro tato zvířata.

„Proto je třeba nalézt alternativní řešení konvenčních hospodářských zvířat. Spotřeba hmyzu pozitivně přispívá k životnímu prostředí, zdraví a živobytí,“ tvrdí unijní úředníci.

Svět nakrmí buněčné zemědělství, dobytek je přežitek

Upozorňují, že hmyz je vysoce výživný a zdravý zdroj potravy s vysokým obsahem tuku, bílkovin, vitamínů, vlákniny a minerálů. I proto je alternativním zdrojem bílkovin usnadňující přechod ke zdravé a udržitelné stravě, dodávají. Výzkum a zaváděné inovace v oblasti jedlého hmyzu EU již podporuje v rámci programu Horizont Evropa.

Výhody jedlého hmyzu jako potraviny podle FAO:

Hmyz je výživný: Jedlý hmyz má významnou nutriční hodnotu a patří ke zdravým doplňkům stravy. Jedlý hmyz zajistí lidskému organismu dostatek energie, tuků, bílkovin a vlákniny. Některé jeho druhy jsou podle FAO výborným zdrojem zinku, vápníku a železa. Hmyz nabízí alternativní zdroj bílkovin k tradičnímu masu.

„Srovnání hovězího masa a moučných červů ukazuje, že zatímco obsah aminokyselin a tuku v hovězím mase je vyšší než u moučných červů, mouční červi obsahují srovnatelné hodnoty minerálních látek a mají obecně vyšší obsah vitamínů,“ vyzdvihuje výhody konzumace hmyzího druhu FAO.

Chov hmyzu je ekologický: Velkochov jedlého hmyzu v porovnání s ostatními zvířaty především dobytkem tolik nezatěžuje životní prostředí.

„Chov hmyzu emituje podstatně méně skleníkových plynů než většina ostatních zdrojů živočišných bílkovin. A vyžaduje podstatně méně vody než chov dobytka,“ tvrdí zástupci Organizace pro výživu a zemědělství.

Půda potřebná k chovu hmyzu je podle nich výrazně menší ve srovnání s živočišnou produkcí a hmyz je velmi účinný při přeměně krmiva na bílkoviny. Cvrčci například potřebují 12krát méně krmiva než skot k tomu, aby produkovali stejné množství bílkovin.

Hmyzí farmy jsou podnikatelskou příležitostí

Chování hmyzu se podle FAO jeví i jako vhodná volba pro podnikání bez vysokých vstupních nákladů. Třeba chovu cvrčku či moučných červů se daří i v regionech, kde by jiné zemědělství neprosperovalo.

„Chov hmyzu tedy nabízí ekonomické příležitosti těm, kteří mají minimální přístup k půdě, výcviku a dalším zdrojům,“ tvrdí zástupci FAO.

Rozšíření chovu jedlého hmyzu je podle FAO i EU řešením toho, jak navýšit světovou produkci potravin s ohledem na omezené přírodní zdroje. Navíc při stavu, kdy na světě roste počet lidí. Za posledních jedenáct let podle OSN na zeměkouli přibyla miliarda lidí. A tím to nekončí, upozornila loni na podzim OSN. Lidí na planetě nadále přibývá, nejvíce pak v Africe a jižní Asii.

„Potřebujeme inovativní řešení, abychom uspokojili celosvětovou poptávku po bílkovinách a dalších výživných zdrojích potravy. Chov hmyzu představuje příležitost, jak tyto rostoucí požadavky splnit,“ nabízí jedno z řešení, jak nakrmit svět, zástupci Organizace pro výživu a zemědělství při OSN.

Veronika Táchová