Jen změna legislativy kapacity v mateřských školách nenavýší

0
399
skolach
Foto: Pixabay.com

Povinnost měst a obcí přijímat do mateřských škol všechny spádové děti starší tří let se v praxi mine účinkem. Navrhovanou povinnost obcí a krajů totiž podmiňují volné kapacity ve školách. 

Současný návrh Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] ukládající městům a obcím povinnost, aby k předškolnímu vzdělávání přednostně přijímaly děti s trvalým bydlištěm v jejich katastrálním obvodu v podstatě nic nového nepřináší. Už současná legislativa ředitelům mateřských škol totiž přikazuje zapisovat přednostně tyto děti. Ovšem za podmínky, že je v mateřských školách pro ně volné místo.

„Návrh předložený MPSV problém neřeší, jen komplikuje. Změna zákona nezajistí sama o sobě žádné nové místo ve školce, ani nárok dítěte na přijetí se fakticky nezmění,” říká k návrhu předseda Svazu měst a obcí ČR [SMO ČR] František Lukl.

Obdobně řešilo nedostatek míst v mateřských školách ministerstvo před sedmi lety, kdy prosazovalo nárok na přijetí spádového dítěte do zařízení už od dvou let věku dítěte. Nicméně i tehdy se plošný příkaz minul účinkem.

„Výsledkem byla nakonec možnost přijetí, pokud má škola místo a vhodné zázemí. To vedlo zároveň k rozvoji dětských skupin, které jsou pro mladší děti vhodnější,” připomíná Lukl.

Mateřské školy v České republice většinou zřizují a provozují právě obce a města. V současné době v ČR chybí v mateřských školách kolem 40 tisíc míst pro děti starší tří let. Zástupci municipalit nespatřují řešení nedostatku volných míst ve školkách především ve větších městech v legislativní úpravě, kdy stát pouze přenese povinnost zajistit kapacity na jejich zřizovatele.

Zásadně také odmítáme návrh MPSV ve Strategii rodinné politiky do roku 2033, dle kterého by obce mohly být sankcionovány za chybějící kapacity,“ upozorňuje Lukl s tím, že by šlo o nepřípustný zásah do samostatné působnosti samospráv.

Dětská skupina není mateřská škola

Kapacity v mateřských školách v místech s větší poptávkou podle něj navýší jedině výstavby či přístavby nových školek. Podpora ze strany státu by tak měla podle Lukla přicházet namísto formou příkazů a změnou legislativy spíše formou finančních podpor. S uzákoněním nároku na místo ve školce pro spádové děti bez zajištění navýšení kapacit v nich vyjádřilo nesouhlas i ministerstvo financí. Jako vhodné vidí úpravy vyhlášky o rozšíření počtu míst. Resort doporučuje řešit i vysoké počty odkladů školní docházky.

Oproti tomu zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková považuje uzákonění nároku za první krok ke zvýšení podpory dostupnosti péče. Rodiče i zaměstnavatelé podle ní budou moci lépe plánovat návrat do práce po rodičovské dovolené. Laurenčíková se domnívá, že by novela měla být ještě ambicióznější.

„Navržená úprava by měla cílit zakotvení nároku na přijetí dítěte již od 12 měsíců věku,” vyslovila se zmocněnkyně.

V rámci novely zákona o dětských skupinách MPSV zasahuje i do školského zákona. Podle něj by obce měly povinnost zřizovat vedle mateřských škol také dětské skupiny. Jak ale podotýká František Lukl, obce a města již nyní dětské skupiny zřizují nebo alespoň podporují jejich soukromé zřizovatele. Pokud je o dětskou skupinu tedy v daném místě zájem. S dětmi do tří let věku totiž rodiče v Česku stále raději zůstávají doma, než aby jej umístily do dětské skupiny.

Úplata za pobyt dítěte v mateřských školách

Měsíční úplata za pobyt v dětské skupině se ve srovnání s platbou za mateřskou školu výrazně odlišuje. Zatímco v mateřské škole platí rodiče měsíční školkovné ve výši několika stokorun, tak v dětské skupině dosahuje měsíční úplata několik tisícikorun. Konkrétně pro letošní rok si může zřizovatel platbu stanovit v maximální výši 4 720 korun. Výši úplaty za umístění v dětské skupině upravuje novela o dětských skupinách v souladu s evropskou směrnicí.

Od ledna 2023 zdraží i pobyt v dětské skupině

Další rozdíl u těchto zařízení spočívá i v tom, že zatímco mateřské školy jsou vzdělávací zařízení, tak dětské skupiny jsou sociální službou.

„MPSV ale namísto skutečné poptávky sleduje především plnění unijní strategie tzv. Barcelonských cílů,“ podotýkají v této souvislosti zástupci Svazu měst a obcí.

Barcelonské cíle přijala Evropská rada před více než dvaceti lety, aby s jejich pomocí umožnily unijní země ženám s malými dětmi hladší vstup na pracovní trh. Péče o děti by podle nich měla být zajištěna pro nejméně 33 procent dětí mladších tří let a pro nejméně 90 procent dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky.

Svaz upozorňuje v této souvislosti i na to, že namísto vyšší podpory směrem k obcím a městům jako obvyklým zřizovatelům mateřských škol i dětských skupin, resort podporuje nové formy péče. Jako je třeba sousedské hlídání provozované i v bytě bez dalších hygienických podmínek a nároků na kvalifikaci vychovatelů či pečovatelek. Novinkou je i podpora individuální péče v rodinách, kterou má zase zajistit takzvaný rodinný asistent.

„Na jedné straně chce stát místa v obecních školkách vynutit prostým příkazem, na druhé straně přesměrovat tolik potřebné finance na sousedské hlídání s nejistou kvalitou a na státem placené chůvy,“ upozorňují zástupci Svazu.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here