Unie začne bránit svůj výzkum před únikem do zahraničí

0
111
vyzkum
Nový myší model nazvaný „GnotoMice15“ [GM15] vědci vyvinuli pro účely dalšího výzkumu. I ty jsou předmětem zájmu eurokomisařů, kteří se obávají, aby se výsledky evropského výzkumu nedostaly do nepovolaných rukou. Například těch čínských. / Foto: Pixabay.com

Evropská komise [EK] vyzvala členské státy, aby lépe chránily svůj výzkum před nebezpečím, že se někdo zmocní jeho výsledků a využije jich při výrobě vyspělých technologií. I když výslovně nezmínila Čínu, je to právě Čína, z níž má EK obavy.

Brusel chce proto rovněž vytvořit nové výzkumné středisko, které by dbalo na bezpečnost evropského výzkumu. Výzva EK je součástí geopolitického soupeření mezi Západem a Čínou, uvádí v článku EU moves to sheild researchers from Chinese interference bruselský list Politico. I když EK Čínu výslovně nezmiňuje, právě ta je podle pozorovatelů důvodem obav EU z toho, že by výsledky jejích vědců mohly skončit v nepovolaných rukou.

„Nechtěné úniky znalostí a technologií jsou reálným nebezpečím, které si EU nemůže dovolit,“ říká eurokomisařka pro výzkum a inovace Iliana Ivanovová.

Podle ní nesmějí členské země brát na lehkou váhu rizika vyplývající z mezinárodní vědecké spolupráce. List Politico ale i dodává, že svým návrhem se EK ocitá na tenkém ledu. Kompetence ve výzkumu, vzdělávání a národní bezpečnosti totiž náleží jednotlivým unijním zemím a jejich univerzitám a výzkumným centrům. Přičemž ty si potrpí na akademickou svobodu, což jim dovoluje spolupracovat s tím, s kým se rozhodnou.

Vědu a výzkum zaštítí nová evropská instituce

Evropští činitelé ve své výzvě doporučují, aby členské země vytvořily odpovídající strukturu „na pomoc výzkumu a inovacím, která by počítala s rizikem spojeným s mezinárodní spoluprací ve výzkumu.“

Pozornost by rovněž měly věnovat organizacím, které výzkum financují a univerzitám. To proto, aby citlivé projekty nepřitahovaly nechtěnou pozornost.

Institut pro výzkum virů a bakterií vyjde na 1,3 miliardy

„Evropští činitelé rovněž požadují centralizovat řízení rizik na evropské úrovni vytvořením centra odborníků na bezpečnost výzkumu. To by mělo bránit pronikání zahraničního vlivu do výzkumné činnosti,“ uvádí bruselský list.

Toto opatření se nezaměřuje pouze na ochranu výzkumu, ale i na doporučování nových výzkumných oblastí. Vedle těchto doporučení Evropská komise slíbila vypracování strategických pokynů pro výzkum, jehož aplikace mohou být využity jak v civilní, tak ve vojenské sféře. Jednou z možností je rozšíření unijního programu rozvoje a výzkumu, Horizon Europe, který se nyní zatím zabývá jen civilní aplikací těchto technologií.

Vznik strategie EK ovlivňují personální změny

Eurokomisařka Iliana Ivanovová [Bulharsko] svou výzvou podle pozorovatelů vytváří prostor pro novou evropskou strategii v oblasti vědy a výzkumu. Zda se jí ale podaří novou strategii navrhnout, není jisté. Její funkční období totiž končí letos 31. října. Do funkce navíc nastoupila 19. září poté, kdy odstoupila komisařka Marija Gabrielová [Bulharsko]. Ta se loni stala bulharskou premiérkou. Předsedkyně Ursula von der Leyenová proto přidělila Ivanovové portfolio týkající se inovací, výzkumu, kultury, vzdělávání a mládeže.

Nová směrnice EU o léčivech dál děsí farmaceutický průmysl

To, že výzkum a vývoj v rámci Evropské komise převzala opět Bulharka není náhoda. Stalo se tak v souladu s článkem 246 Smlouvy o fungování Evropské unie. Ten stanovuje, že člena Evropské komise, jenž odstoupí, na zbývající část funkčního období nahradí nový člen stejné státní příslušnosti. Nového člena pak jmenuje Rada po vzájemné dohodě s předsedou nebo předsedkyní Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem.

–AM–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here