Efektivita zdravotní péče upadá. Odborníci volají po změně

0
386
zdravotni
Foto: Freepik.com

Záchranou pro české zdravotnictví je zlepšení zdravotní kondice obyvatel, méně dnů strávených v pracovní neschopnosti a prodloužení délky pracovně aktivního života. K tomu ale musí přidat i zdravotnictví jako takové. 

Ufinancovat stávající systém zdravotnictví pomůže do budoucna prodloužení délky pracovního života lidí. To znamená i jejich doby dožití ve zdraví. Na jedné straně se tak sníží počet dnů strávených na nemocenské dávce či v invalidním důchodu a na straně druhé se prodlouží doba, kdy pracovník zajišťuje pojistné odvody vlastní činností, tedy prací. Shodli se na tom účastníci semináře „Zvýšení efektivity českého zdravotnictví a růstu českého hospodářství“ [30.1.]. Ten se konal v Poslanecké sněmovně PČR pod záštitou předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Zdenky Němečkové Crkvenjaš.

„Problém, který je před námi, se dá vyřešit jediným způsobem, zvýšením produktivity českého zdravotnictví,“ uvedl na semináři Ladislav Švec, ředitel Kanceláře zdravotního pojištění.

Připomněl nedávnou analýzu brněnské Masarykovy univerzity. Podle ní si přicházející demografická změna vyžádá potřebu zvýšení výkonu systému alespoň o 40 procent.

„No to je obří úkol a nebál bych se, že to nedokážeme, když bych viděl, že se tím směrem pohybujeme, že to umíme,“ řekl.

Jenže české zdravotnictví se tím správným směrem podle něj neubírá.

„Nedaří se nám zvyšovat počet let ve zdraví. […] Neroste objem poskytovaných služeb, nezvyšuje se výkon u poskytovatelů zdravotních služeb,“ poukázal na některé potíže a dodal: „Jsme ve stavu, kdy tu efektivitu snižujeme.“

Výkon poskytovatelů zdravotní péče nikoho nezajímá

Problém Švec vidí hlavně v tom, že v Česku se nesledují a neměří výkony a kvalita z veřejného zdravotního pojištění hrazených a poskytovaných služeb. A tím pádem poskytovatele k lepším výkonům ani nic nemotivuje.

„Nalitím peněz systém pro pojištěnce nezlepšíme, ale naopak zhoršíme,“ uvedl.

Nedostatky spatřuje i v tom, že zdravotní pojištění a z něj hrazená péče se stává politickým tématem, navíc pro politiky velmi rizikovým co do navrhovaných změn. Výsledek je, že se mezery v něm vyplňují pouhým navyšováním takzvaných plateb za státní pojištěnce, tedy příspěvků na pasivní část populace, ze státního rozpočtu. Ta už ale dnes tvoří více než polovinu všech pojištěnců. A také poskytovatelům se každoročně navyšují platby, aniž by se sledovala kvalita jimi poskytovaných služeb.

„Takový cyklus se nebude opakovat donekonečna, protože nebude z čeho brát,“ uvedl s tím, že už dnes vlastně není z čeho brát. A je nejvyšší čas se zaměřit na změny.

Ministerstvo slibuje nový systém sociálně-zdravotní péče

Konkrétně by podle jeho slov veřejnému zdravotnictví pomohlo, aby pojišťovny přestaly být nástrojem politických reprezentací. Aby pojišťovny fungovaly jako samosprávné instituce bez politických vlivů a zásahů. Dále je podle něj třeba si přiznat, že tady existuje prostor pro přímé úhrady za péči, ale regulované, tedy kontrolované.

„Ale ne jako nyní, kdy si poskytovatelé sami říkají, za co a kolik,“ upozornil.

Stejně tak by systému prospělo zavedení motivační složky pojistného a stanovení úhrad ze strany zdravotních pojišťoven. A posílit by se měla podle něj rovněž role samotných zaměstnavatelů v orgánech pojišťoven. Jelikož jsou to právě zaměstnavatelé, kteří do zdravotnictví odvádí nejvyšší objem peněz. Zároveň by tak navázaly firmy užší spolupráci se zdravotními pojišťovnami. A společně se podílely na zlepšování zdraví svých zaměstnanců a pojištěnců v jednom.

Když budeme zdraví, nepotřebujeme pomoc z ciziny

Přínos zdravotní prevence a udržení lidí delší čas v dobré fyzické i psychické kondici by se odrazilo i na počtu dní, které lidé stráví v pracovní neschopnosti, upozornil na další souvislost analytik Academy of Health Care Management Oldřich Šubrt. S odvoláním na analýzy Světové zdravotnické organizace [WHO], Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] i českého Ústavu zdravotnických a informačních technologií [ÚZIS] se podle něj prevencí a včasnou léčbou dá snížit počet dnů v nemoci až o deset procent. A dále prodloužit průměrná délka ve zdraví až o jeden rok.

„A najednou tam vidíme, že 86 tisíc kvalifikovaných lidí, kteří nemusejí být dovezeni z Mongolska, se prostě vrátí do pracovního procesu,“ uvedl.

Neschopenek přibylo o 40 %. Náklady stát sníží novým odvodem

I proto považuje za nutné, aby firmy spolupracovaly v péči o zdraví svých pracovníků se zdravotními pojišťovnami. Ukázkový příklad podle jeho slov nabízí mladoboleslavská automobilka Škoda, která má pro své zaměstnance dobře nastavený systém prevence. K tomu provozuje vlastní polikliniku. Zaměstnancům nabízí specifické programy i vlastní zdravotní pojišťovna.

O zdraví a pohodu svých zaměstnanců už se některé firmy v Česku, spíše ty větší, podle Vladimíry Lipšové, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu [SZÚ], starají. Už několik let jim ústav nabízí certifikaci s názvem Podnik podporující zdraví, kdy pracovníci SZÚ do firmy vyrazí a zhodnotí pracovní podmínky, nabídku stravování a dalších benefitů zaměřených na zdraví pracovníků.

Nicméně Lipšová uvedla, že počet dnů strávených v pracovní neschopnosti je v Česku stále vysoký. Nejdéle lidé stonají s psychickými nemocemi, s nemocemi kosterní a svalové soustavy. Dlouhou rekonvalescenci si žádají i nemoci oběhové soustavy.

Chystá se převod nemocenské i zdravotní připojištění

Na skutečnost, že české zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované a kryté z jednoho zdroje [veřejné zdravotní pojištění], což považuje i OECD za rizikové, upozornila členka Národní ekonomické rady vlády [NERV] Helena Horská. Podle ní tady vzniká paralelní systém zdravotnictví, který ale není krytý ze zdravotního pojištění.

„Těch varovných signálů je tolik, že ignorovat ten stav by bylo nebezpečné,“ řekla.

Prostor pro zlepšení vidí rovněž v posílení prevence. Určité řešení přináší i převod nemocenského pojištění pod zdravotní pojišťovny.

„Je tam reálný tento návrh, kterým se zabýváme,“ přiblížila za NERV.

NERV: Sociálnímu systému uleví převod nemocenské na pojišťovny

Nyní nemocenské pojištění spravuje Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ]. I toto opatření patří k jednomu z návrhů NERV, který má podpořit ekonomický růst nejen zdravotnictví ale celého hospodářství v zemi. Dalším opatřením je podle Horské zavedení nabídky dobrovolného zdravotního připojištění.

„Na tom se také pracuje,“ řekla Horská s důrazem na to, že půjde o dobrovolné nikoliv povinné krytí rizik formou měsíčního pojistného.

Ekonomka a členka NERVu rovněž souhlasí s posílením prevence obyvatel ve spolupráci s jejich zaměstnavateli a pojišťovnami pomocí zdravotních programů. Odkazuje přitom na údaje OECD. Podle nich v Česku umírají lidé předčasně na nemoci, jejichž vzniku se ale dá předejít. Například na srdeční a cévní nemoci, které se u lidí rozvíjí často kvůli kouření, nadváze, obezitě a špatnému stravování.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here