Ministerstvo slibuje nový systém sociálně-zdravotní péče

0
2739
pece
Ilustrační foto: Redakce Zdravé Zprávy

Ministerstvo zdravotnictví příští rok představí nový systém sociálně-zdravotní péče. Reaguje tím na rostoucí počty seniorů a současně nedostatečné kapacity sociálně-zdravotní péče v Česku.   

V roce 2040 budou senioři ve věku 65 a více let tvořit 25 procent populace. Bude jich více než 4,5 milionu. Údaje přináší analýza Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS]. I proto podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka [KDU-ČSL] představí ministerstvo zdravotnictví příští rok systém sociálně-zdravotní péče, který vyjde vstříc potřebám seniorů a jejich rodinám.

„Dlouho se nám nedaří systémy sociálně-zdravotní péče propojit tak, aby byl člověk středem té péče a byla mu poskytována integrovaně,“ řekl náměstek s tím, že společnou službu představí ministerstvo příští rok.

O sociálně-zdravotní problematice a jejím řešení se diskutuje dlouhodobě. Složité je hlavně propojení úhrad zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění a sociální péče systémem sociálních služeb a dávek. Potíž spočívá i v provázanosti obou oblastí, které na jedné straně spravuje ministerstvo zdravotnictví a na druhé ministerstvo práce a sociálních věcí. V některých zemích proto obě agendy spadají pod jeden resort, například ve Velké Británii.

Počet seniorů v Česku roste

Počet seniorů ve věku nad 65 let na 100 osob v produktivním věku se v období 2010 až 2040 téměř zdvojnásobí, uvádí analýza ÚZIS. Podle ní budou senioři v roce 2040 tvořit čtvrtinu české populace. To si mimo jiné vyžádá větší potřebu sociální a zdravotní péče. Naroste počet osob s nemocemi, které jsou ve vyšším věku častější, jako je cukrovka, rakovina, Alzheimerova choroba a jiné demence.

Podle ředitelky České alzheimerovské společnosti Martiny Mátlové v Česku už nyní žije asi 165 000 osob s demencí. Přičemž domovy se zvláštním režimem, jak se nazývá pro ně určená pobytová sociální služba, dnes obhospodařují kolem 25 000 lůžek.

„Pozorujeme trend zkracování doby pobytu pacienta na akutním lůžku. Lidé jsou čím dál dříve propouštěni,“ uvedla v této souvislosti Barbora Vaculíková, ředitelka Penta Hospitals CZ, která se dlouhodobě specializuje i na péči o seniory.

Penta finišuje otevření Centra následné péče Praha

Lůžek akutní nemocniční péče je v Česku cca 48 000 a lůžek následné a dlouhodobé péče 28 300. Zatímco akutních hospitalizací od roku 2010 ubylo o téměř 30 procent, potřeba následné péče se naopak zvýšila.

Kapacita následné lůžkové péče nestačí

Kvůli stárnutí populace bude v roce 2040 potřeba asi o 4 800 lůžek následné a dlouhodobé péče víc. V roce 2021 bylo v Česku podle analýzy ÚZIS zhruba 11 000 lůžek označených jako pracoviště pro ústavní následnou péči.

„Pokud by měla být alespoň zachována současná dostupnost, bude zapotřebí navýšit lůžkový fond minimálně o 2 200 lůžek,“ píše se v analýze ÚZIS.

Část nemocných, kteří by měli v těchto zařízeních pobývat, se i kvůli jejich nedostatečné kapacitě léčí v nemocnicích poskytujících akutní péči. Pokud by tito nemocní leželi na lůžkách následné péče, bylo by jich potřeba ještě dalších 1 600.

Za loňský propad vyplatí VZP ČR následné péči 260 mil. Kč

Odpovídajícím způsobem se ale nejspíš změní i rozložení personálu. Z asi 44 600 lékařů pracujících v ČR se jich věnuje 23 000 akutní péči, 20 000 ambulantní péči a 1 330 jich pracuje v neakutní lůžkové péči. Podobně z téměř 83 000 zdravotních sester je jich 49 000 v akutní péči, 28 300 v ambulancích a 5 500 v ostatní lůžkové péči. Té dnes vyhláška navíc stanovuje nižší počty lékařů a sester na počet pacientů.

Následná lůžková péče a statistiky

Akutních lůžek je 4,6 na jeden tisíc obyvatel. Nejvíc jich připadá na Prahu, to 6,6. Nejméně má těchto lůžek Středočeský kraj [2,8]. Lůžek následné a dlouhodobé péče je v průměru 2,7 na 1 000 obyvatel ČR. Z krajů jich má nejvíce Vysočina [4,0]. Nejméně je těchto lůžek v Jihočeském a Libereckém kraji [1,7]. Tato lůžka chybí v Jihomoravském kraji. Tam jich je 2,2 na tisíc obyvatel. Potíže má i Ústecký kraj a Praha, kde počet lůžek činí 2,4 na tisíc lidí.

Velká sociální zařízení se přemění na komunitní služby

Následnou lůžkovou péčí se ve zdravotnictví rozumí péče o pacienta, který má stanovenou diagnózu a jeho stav je stabilní. Pacient ale vyžaduje doléčení nebo rehabilitační péči. Tu dostane v léčebných ústavech nebo léčebnách dlouhodobě nemocných. Dlouhodobou lůžkovou péči pak vyžadují pacienti, jejichž stav nelze léčbou zlepšit. Avšak bez soustavné ošetřovatelské péče se jejich stav zhoršuje.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here