Roman Šmucler: My jako zubaři jsme si to nevymysleli

„Tady zatím od Franze Josefa nikdo nepřišel s tím, že by za zubařem přišel někdo s dírou, a ta se nezalepila,“ okomentoval včera [14.3.] dopady konce hrazených amalgámových plomb prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

Amalgámové plomby jsou v Česku jediné zubní výplně, které lidem hradí zdravotní pojišťovny. Ostatní výplně, takzvané bílé plomby, už si pojištěnci hradí ze svého. V momentě, kdy v Česku skončí amalgámové plomby, pojištěnci si plomby zaplatí sami. Případně se spoluúčastí ze zdravotního pojištění, o čemž se nyní ale stále jedná.

„Pro nás zubaře ta změna, která přijde, je ideální. Pokud nám něco [peníze, pozn. red.] dá pojišťovna a něco pacient. Teď mluvím proti sobě, ale zákaz amalgámu plus ne plně hrazené plomby přinesou jen další zanedbání péče u lidí, kteří nemají peníze, nebo nebudou chtít dát peníze za výplně,“ řekl k chystané změně Roman Šmucler.

Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] navrhuje, aby pojišťovny dospělým hradily 40 procent ceny bílé plomby. Pojišťovny by jim při splnění daných podmínek mohly přispět i z fondů prevence. Zcela bezplatnou výplň zubu by tuzemský zdravotní systém dospělým lidem už ale nenabízel.

„Jsme v Česku, ne ve Švýcarsku, kde to funguje obdobně, ale tam to vedlo k tomu, že se lidé o své zuby začali ještě více starat. Naopak zkušenosti ze všech ostatních zemí s tímto modelem přinesly jen zhoršení péče lidí o zuby,“ uvedl Šmucler.

Vyjasnil i pozici ČSK k chystaným změnám. Komora MZ ČR navrhla zavedení bezplatné plomby z takzvané nevrstvené výplně. Jde o univerzální typ plomby, který se dá využít ve většině případů zubních kazů.

„Sice bude ošklivá, ale bude zadarmo,“ dodal k návrhu ČSK.

Peníze půjdou do nemocniční péče

Podle Romana Šmuclera s návrhem na 60% spoluúčast pacientů na úhradě plomby přišla členka Pirátské strany, která podle jeho slov usiluje o funkci prezidentky ČSK. O tom, jak se vypořádat se zákazem amalgámu, už v minulosti jednal s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem [za ANO] i někdejším ministrem a náměstkem na MZ ČR Romanem Prymulou.

„Ti říkali, že není možné, že není žádná výplň,“ řekl Šmucler a dodal, že současné vedení resortu s ministrem Vlastimilem Válkem [TOP 09] o těchto věcech nemá zájem jednat.

Důvody aktuálních změn jsou podle něj zřejmé: „Stát řekne, že potřebuje čtyři miliardy korun do nemocnic. A v čele každé nemocnice dnes sedí nějaký politik.“

Nemocniční péče přitom již nyní čerpá přes polovinu nákladů na české zdravotnictví při celkových výdajích pro letošek ve výši 512 miliard korun. Špatně na tom ale nejsou ani zubaři. U nich letos vzrostl objem úhrad z veřejného pojištění o 13,8 procenta. Stomatologům spolu se zdravotnickou dopravní službou a zdravotní péčí v sociálních ústavech ministerstvo z veřejného zdravotnictví přidalo nejvíce ze všech segmentů. Například úhrady za zdravotnické prostředky na poukazy meziročně vzrostly jen o 4,4 procenta. Podle Romana Šmuclera ale je i tak stomatologie v Česku podfinancovaná. Stát a „jeho“ zdravotní pojišťovny si zvykly na to, že si lidé za zubní péči v Česku doplácejí, říká.

Ideální stav je, jak uvedl nedávno pro Zdravé Zprávy, jinde: „Řešení je prosté. Říci si, kolik dáme peněz do stomatologie. Nebo jinak – říci si, kolik do stomatologie můžeme dávat peněz. Což asi tedy nebude o moc více než dnes, a tyto peníze rozdělit podle zákonných kalkulací na nejpotřebnější ošetření. Ani více ani méně… To znamená, abychom zajistili péči pro každého. Tedy nepřispívat na výkony, které si lidé beztak doplácejí, ale aby ta zákonná a základní stomatologická péče byla zaplacená a dostupná.“

Kauza: Amalgámové plomby

Evropská unie zakázala využívání plomb z takzvaného nedózovaného amalgámu. A to kvůli tomu, že se při jejich aplikaci využívá rtuť. Zákaz nejdříve stanovila na rok 2030, později termín ale posunula o pět let dopředu. Česko si u EU vyjednalo odklad nařízení o 1,5 roku. Amalgám tak v Česku skončí v roce 2026.

Důvody zákazu amalgámu ze strany EU jsou podle prezidenta Romana Šmuclera především environmentální. Problém je hlavně rtuť, která se váže k plombám z amalgámu.

„Obecně platí, že zakazovat amalgám je nesmysl,“ říká Šmucler s tím, že v určitých případech by stále ještě našel své využití.

Horší je podle něj nedat lidem bezplatnou možnost na “zalepení díry v zubu”.

„My místo toho, abychom řešili možnost nové úhrady pro nevrstvené plomby, raději řešíme to, jak dát do úhrad alespoň využívání takzvané černé vody, když to řeknu laicky,” uvedl.

Ortodoncie v Česku? To je normální kartel! Říká Patrik Lenárt

“Černá voda” je podle něj prostředek, který konzervuje [nedochází k odstranění kazu a opravě zubu, pozn. red.] zkažený zub do doby, než odumře a vytrhne se.

Ministerstvo zdravotnictví budoucnost bez amalgámových plomb tak “černě” ale nevidí. Podle jeho již připraveného návrhu zdravotní pojišťovna po zákazu amalgámu každému uhradí 40 procent bílé zubní výplně. Rozdíl v ceně si pacient doplatí z vlastního zdroje za podmínky, že bude dodržovat prevenci. I to má podle prezidenta ČSK jeden háček. Problém je, že mnoho lidí v Česku stále nemá registrujícího zubního lékaře. A další pacienti, kteří zubaře sice mají, jsou v péči stomatologa bez smlouvy se zdravotní pojišťovnou. A tak jen těžko u své zdravotní pojišťovny prokáží, že chodí na preventivní zubní prohlídky.

Daniel Tácha