Výdaje zdravotních pojišťoven se pro letošek vyhouply na 512 mld. Kč

0
270
vydaje
Foto: Pexels.com

Předpokládané výdaje zdravotních pojišťoven pro letošní rok vzrostly po navýšení mezd zdravotníkům v nemocnicích na 512 miliard korun. Ministerstvo financí ČR [MF ČR] odhaduje příjmy z pojistného v letošním roce na 502 miliard korun.

Deficitní hospodaření i letos vyrovnají zdravotní pojišťovny ze svých rezerv vytvořených ještě v době před pandemií covidu-19. Ještě loni v říjnu Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] v důvodové zprávě k návrhu úhradové vyhlášky pro letošní rok hovořilo o celkových výdajích ve výši 507,8 mld. korun a příjmech 499,5 mld. korun. Tedy saldu -8,3 mld. Kč.

„Nově předložené návrhy zdravotně pojistných plánů, kterými se budou v roce 2024 pojišťovny řídit, určují po úpravě mezd náklady 512 miliard korun, příjmy dle prognóz ministerstva financí a platné valorizace plateb za státní pojištěnce pak 502 miliard,“ informuje o stavu veřejného zdravotního pojištění pro letošní rok Svaz zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR].

Výdaje systému v letošním roce i po již přijaté úhradové vyhlášce, která upravuje růst úhrad pro 14 segmentů zdravotní péče, navýšil mimořádný růst platů a mezd pro lékaře v nemocnicích a pro ostatní zdravotníky. To se stalo poté, kdy v závěru roku přislíbil premiér Petr Fiala [ODS] protestujícím lékařům 9,8 miliardy korun na platy a mzdy zdravotníkům v nemocnicích výměnou za odvolání protestu. V něm odmítli lékaři sloužit dobrovolné přesčasy v nemocnicích.

Výdaje zdravotních pojišťoven rychle rostou

Letos tak skončí hospodaření zdravotních pojišťoven podle zdravotně pojistných plánů v deficitu 10 miliard korun. A s téměř nulovými rezervami do příštích období.

„Smluvní dodatky k úhradám zdravotní péče jsou tentokrát trochu komplikovanější. Pro zdravotní pojišťovny je sice úhradová vyhláška v případě nedohody na jiném způsobu závazná, ale u všech pojišťoven narušuje vyrovnané hospodaření,“ upozorňuje prezident Svazu Ladislav Friedrich.

Některé segmenty se podle jeho slov ještě nyní pokoušejí vyjednat výhodnější dodatky.

„Na počátku roku tak asi většina cenových dodatků ještě uzavřena nebude. Předběžné úhrady nepochybně financování zajistí a zbytek ukáže čas,“ říká.

Sociální služby si ukrojí víc peněz ze zdravotního pojištění

Nicméně už nyní je zřejmé, že při současném nastavení úhrad podle zdravotně pojistných plánů si ze zdravotnictví stejně jako každý rok ukrojí největší díl, více než poloviční, nemocniční péče. To s meziročním nárůstem úhrad o 9,9 procenta.

„Jedním z mála pozitiv růstu nákladů na segment nemocniční péče a snahy o omezení přesčasů je, že snad budou moci pojišťovny brzy zahájit seriózní diskusi, jak zde zvýšit nákladovou efektivitu systému revizí smluvní sítě akutní lůžkové péče,“ podotýká Friedrich.

Nejrychleji podle SZP ČR porostou náklady na:
  • Zdravotnická dopravní služba: +16,3 %.
  • Zdravotní péče v sociálních ústavech: +15,1 %.
  • Zubní lékařství: +13,8 %.
  • Praktičtí lékaři pro děti a dorost: +10,9 %.
  • Léky na recept v nemocnicích: +9,9 %.

Oproti tomu s nižším růstem úhrad pro letošní rok se musí smířit segment Ambulantní specializovaná péče, kterému vzrostou platby od pojišťoven o 4,6 %. Stejné navýšení ukládá úhradová vyhláška pro Zdravotnickou záchrannou službu. A ještě nižší nárůst úhrad Zdravotnické prostředky na poukazy, to meziročně o 4,4 procenta.

Dohodovací řízení ztrácí smysl, když nekončí dohodami

Celkově by hospodaření zdravotních pojišťoven mělo být deficitní o 10 miliard korun a poklesnou i Základní fondy, to z 20,8 na 13,9 miliardy. Současně pojišťovny čerpají i ze zůstatků ostatních fondů.

„Po doplatku za konečné vyúčtování za rok 2024 v roce 2025 už budou u většiny pojišťoven rezervy prakticky vyčerpány,“ nastiňuje budoucnost Svaz zdravotních pojišťoven.

Vláda schválila změny v platech lékařů i farmaceutů

Dohodovací řízení o růstu úhrad pro rok 2025 začne již v únoru. V něm jednají zástupci zdravotních pojišťoven se zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče o úhradách na další kalendářní rok. V posledních letech se jim však nedaří uzavírat dohody. Pak vstupuje do jednání ministerstvo zdravotnictví. Jeho zástupci pak výši nárůstu úhrad stanoví podle vlastního uvážení. Toto fungování systému ale nepovažuje za smysluplné Svaz zdravotních pojišťoven, na což několikrát v minulosti i upozornil.

„Cenová jednání snad mohou být příležitostí k diskusi. Ale při současných kompetencích ministerstva zdravotnictví asi větší roli mít nemohou. Pokud chceme mít udržitelné zdravotnictví, pak bychom měli právě v tom systém co nejdříve změnit,“ říká Ladislav Friedrich.

V opačném případě se podle slov šéfa Svazu veřejné zdravotnictví nedostane ze spirály raketově rostoucích nákladů, kdy se stává tuzemské zdravotnictví jen těžko udržitelné. Na druhé straně ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] v minulém týdnu uvedl, že hospodaření zdravotních pojišťoven je stabilní a pojišťovny stabilně vytvářejí přebytky každý rok.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here