Plánovaný přechod nadregionálních sociálních služeb pod kraje zvýší náklady těmto poskytovatelům až o 20 procent. Navíc za situace, kdy municipality nebudou povinně na jejich provozy alespoň částečně přispívat.
K nově definované síti nadregionálních a celostátních sociálních služeb, jejíž vymezení se plánuje od letošního července, se na mimořádné schůzi sněmovního Výboru pro sociální politiku vyjádřili i zástupci těchto poskytovatelů.
„Řada poskytovatelů vnímá tento proces jako velmi ohrožující,“ uvedl předseda Unie sociálních služeb ČR David Pospíšil.
Vychází z dotazníkového šetření mezi samotnými poskytovateli, kdy zhruba tři čtvrtiny z dotazovaných vyjádřily obavy z takové změny.
Součástí plánovaného kroku Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] je, že od července vydefinuje novou síť nadregionálních sociálních služeb. Přičemž počítá s tím, že některé z nich se převedou pod kraje. Aniž už by zákonodárci legislativně ale upravili zajištění financování pro ně z rozpočtů krajů, obcí a měst. Což podle kritiků tohoto návrhu, který přináší ve Sněmovně v závěrečném čtení projednávaná novela zákona o sociálních službách, ohrozí provozy těchto služeb.
Přechod nadregionálních služeb pod kraje zdraží provozy
A Pospíšil upozornil na další problém chystaného kroku. A sice, že zatímco nyní tato skupina poskytovatelů s celostátní působností žádala o dotace [dotační titul B] přímo u MPSV, tak po změně zákona by o podporu žádali jednotlivé kraje.
„Přesun do krajské sítě sociálních služeb s sebou nese zvýšené náklady,“ uvedl na schůzi Výboru Pospíšil.
Jinak řečeno, tato skupina poskytovatelů s celostátní působností se roztříští na čtrnáct sociálních služeb. Pro praxi to mimo jiné znamená, že budou tito poskytovatelé odevzdávat výkazy, data a další administrativní povinnosti čtrnácti krajům. A stejně tak spadnou i pod finanční a další kontroly pod čtrnáct krajských úřadů.
„To jsou náklady, čas… A až o 20 procent zvýšení provozních nákladů u některých služeb,“ vyčíslil Pospíšil s tím, že za stávající situace se veškeré zmiňované povinnosti zajišťují pod jednou střechou MPSV.
MPSV chystá novou síť sociálních služeb, některé přejdou pod kraje
Reagoval i na argumenty ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky [KDU-ČSL]. Ten změnu u této skupiny poskytovatelů sociálních služeb vysvětluje hlavně tak, že se tím připravuje půda pro zajištění víceletého financování těchto zařízení. Podle Pospíšila ale nic takového otevřená legislativa nepřináší jak pro skupinu příjemců dotací takzvaně “áčkové” sítě [krajské sítě], tak ani „béčkové“ sítě [nadregionální sociální služby].
Nesouhlasí ani Václav Krása z NRZP
Ke kritice plánované změny u nadregionálních poskytovatelů se přidal předseda Národní rady osob se zdravotním postižením [NRZP] Václav Krása.
„Ta změna opravdu může narušit kontinuitu poskytovaných služeb,“ vyjádřil se před poslanci Výboru.
Stát se hojí na zdravotně postižených, ruší jim i vratku DPH u auta
Překážku rovněž spatřuje v tom, že se sociální služby roztříští ve fungování a správě na čtrnáct dílů.
„A je otázka, zda jsou všechny kraje připraveny ty služby převzít,“ upozornil s tím, že dosud žádná jednání o takových přechodech s kraji neproběhla.
„A ani samotné kraje nevědí, jak se ten systém bude měnit,“ dodal.
Ale i poznamenal, že se nebrání tito poskytovatelé kodifikování jejich sítě, musí se ale nejdříve jasně vymezit její obsah i zdroje financování, dodal.
Jurečka považuje změnu za logickou
K výtkám zástupců poskytovatelů se na Výboru vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Podle něj přesto dává větší logiku, aby měl poskytovatele sociálních služeb i této kategorie pod sebou kraj než ministerstvo. Jelikož si kraj sám lépe vyhodnotí, jak mu daný poskytovatel zapadá do jeho konceptu krajské sociální sítě.
Opoziční poslanci se k problematice změn v postavení nadregionálních a celostátních sociálních služeb vyjádřili tak, že především kvůli tomu, že legislativní změna neprošla připomínkovacím řízením, a tedy nebyla všemi zúčastněnými projednána, zvažují její navrácení do 2. sněmovního čtení.
„Abychom ještě projednali, co s tím dál. […] Je to poslanecký návrh, do kterého vložil poslanec Navrátil zvýšení příspěvku na péči,“ upozornil stínový ministr práce a sociálních věcí hnutí ANO a poslanec Aleš Juchelka.
Podle něj se mělo nejprve řešit vícezdrojové financování pro sociální služby. A jednat o jejich převzetí s kraji. Než nejdřív vytvořit nový systém, který, jak uvedl, nikdo neví, jak bude vypadat.
„My na to jdeme opačně, jako bychom šli z cíle do startu,“ řekl Juchelka.
Předseda Výboru Vít Kaňkovský [KDU-ČSL] na jeho slova reagoval tím, že se posunem novely zákona o sociálních službách do druhého sněmovního čtení ale ohrozí červencové zvýšení příspěvku na péči. To, když novela do té doby neprojde legislativním procesem.
Vyšší ceny za sociální služby od července 2024
Na jednání Výboru předseda Krása upozornil i na dopady úprav úhradové vyhlášky. Ta má od letošního července zvýšit cenové stropy za úkony v sociálních službách. Například za stravu, ubytování a další kompenzační služby.
„To navýšení příspěvku na péči tím prakticky zmizí, je to pravda?,“ poukázal otázku směrem k zástupcům resortu práce a sociálních věcí.
Zvýšení stropů cen v sociálních službách od letošního července zmínil ministr Jurečka na v tomto týdnu konané tiskové konferenci. Úpravu cenových stropů vysvětluje tím, že především lůžkovým zařízením rostou stále rychle náklady. Na energie, mzdy, stravu a další položky.
Zároveň ale jedním dechem dodává, že letošní nenavýšení rozpočtu pro sociální služby je v pořádku. Protože inflaci jim pokrylo už navýšení dotací mezi roky 2022 a 2023. Tvrdí, že šlo o 43% navýšení.
„Už v tu dobu jsme to dělali s tím, že máme turbulentní inflační období,“ řekl k letošní stagnaci celkových dotací do sociálních služeb.
Dodal, že poslední vrchol inflace připadá na leden roku 2023, v únoru už podle něj zdražování v Česku polevilo [nicméně přesto byla meziroční inflace v únoru 2023 podle ČSÚ 16,7 procenta, v lednu pak 17,5 %, pozn. red.].
„Teď chci jednat i o zvýšení těchto úhrad [za služby, pozn. red.], bude to předmětem připomínkového řízení,“ řekl mimo jiné k navýšení limitů cenových úhrad v sociálních službách ministr Jurečka.
Veronika Táchová
