Od letošního července se zvýší příspěvek na péči ve 2., 3. a 4. stupni závislosti u dětí i dospělých. Příspěvek v 1. stupni se nezvýší. Lidé ve 4. stupni v domácí péči dostanou 27 000 korun měsíčně. Majetkové testy klientů a rodin se ale nechystají.
„My jsme poslední dva měsíce vedli v koalici intenzivní debaty o tom, jak zvládnout zvýšení příspěvku na péči,“ uvedl změny na dnešní tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Výsledek je podle něj vládní shoda na zvýšení příspěvku na péči pro nezletilé osoby a dospělé. Úpravu příspěvků na péči půjde do nyní ve Sněmově projednávané novely zákona o sociálních službách. Platit by měla od července letošního roku.
„Úprava bude pro klienty a jejich rodiny platit od 1. července 2024,“ potvrdil Jurečka.
Dodal, že současná Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR [MPSV] představená podoba navýšení příspěvku na péči pro děti i dospělé je konečná. Takto se na ní totiž shodla koalice, vyjasnil.
Příspěvek v 1. stupni se nemění u dětí ani dospělých
Výše příspěvku zůstane stejná v 1. stupni závislosti jak u dětí, tak i dospělých. Děti v 1. stupni pobírají měsíčně 3 300 korun. Dospělí pak 880 korun. Příspěvek v této kategorii pobírá 86 100 dospělých.
„My jsme se rozhodli v prvním stupni příspěvek nezvýšit,“ vysvětlil důvody ponechání příspěvku na stejné úrovni ministr Jurečka.
Příspěvek na péči lidem otevírá dveře do sociálních zařízení
Dospělí ve 2. stupni závislosti pak dostanou od poloviny letošního roku namísto současných 4 400 korun nově 4 900 korun, tedy jde o navýšení o 500 korun měsíčně. Ve 3. stupni se částka zvýší o 2 000 tisíce korun na 14 800 korun a ve 4. stupni o 3 800 korun na 23 000 korun u lidí v pobytových zařízeních. Lidé ve 4. stupni závislosti žijící v domácím prostředí pak nově dostanou příspěvek ve výši 27 000 korun namísto nynějších 19 200 korun.
„Chceme podpořit osoby v domácím prostředí. A ty, kteří o ně pečují. Tito lidé si musí zaplatit více hodin osobní asistence,“ uvedl k navýšení příspěvku na péči ve 4. stupni závislosti pro osoby v domácí péči.
Ministr práce slibuje větší podporu osobní asistence
Marian Jurečka zároveň slíbil ještě do konce volebního období připravit nastavení plnohodnotné osobní asistence. Ideálně tak, aby se nekončilo na sedmi hodinách za den, jako je tomu nyní.
„Ale optimální je podle nás kolem 12 až 13 hodin osobní asistence,“ vysvětlil.
V souvislosti s vysokým nárůstem výše příspěvku na péči ve 4. stupni u lidí žijících doma uvedl, že z pohledu daňových poplatníků takový klient sociálních služeb vyjde daňové poplatníky na podstatně méně peněz, než když by přebýval v pobytových službách.
Podle současné úpravy se od července zvýší příspěvky na péči i dětem s výjimkou zmiňovaného 1. stupně závislosti, který zůstane na současných 3 300 Kč měsíčně.
- Nezletilí ve 2. stupni dostanou 7 400 Kč [+800 Kč].
- Nezletilí ve 3. stupni pak 16 100 Kč [+2 200 Kč].
- Ti, kteří pobývají v pobytovém zařízení a jsou ve 4. stupni závislosti, dostanou nově 23 000 Kč [+3 800 Kč].
Děti a mladiství ve 4. stupni závislosti v domácí péči pak dostanou měsíční příspěvek ve stejné výši jako dospělé osoby v témže stupni, tedy 27 000 korun.
Testy majetku u příjemců příspěvku na péči se nechystají
Výdaje státu se navýšením příspěvků na péči podle Jurečky zvýší zhruba o 7 miliard korun ročně. Nejvíce pak u příspěvku ve 4. stupni, kde dojde k nejvyššímu nárůstu, se výdaje navýší zhruba o 40 procent.
Přesto, že příspěvek na péči podle dat MPSV k loňskému září pobíralo 373 500 dětí a dospělých a roční výdaje státu na jejich výplatu přesahují 37 miliard korun, se resort nechystá zavést majetkové testování příjemců této dávky a jejich blízkých. Jako je tomu v sousedních státech. Navíc počty příjemců příspěvku na péči kvůli stárnutí populace každoročně rostou. A společně s tím i výdaje státu na jejich výplatu.
„To jsou věci [majetkové testy, pozn. red.], které nejsou na pořadu dne,“ odpověděl ministr na otázku, zda se v souvislosti s čerpáním příspěvku na péči především u lidí v pobytových zařízení chystá sledování jejich majetkových poměrů.
Se zdravotně postiženými se na českém trhu práce vesele kšeftuje
V praxi totiž dochází k tomu, že stát vyplácí příspěvky na péči i lidem s více než slušným majetkovým zázemím. Respektive lidem, jejichž blízká rodina se vzdala odpovědnosti za jejich péči. Přitom si ale přebrala jejich majetky. V zemích západní Evropy, ale třeba i na sousedním Slovensku, se majetkové poměry lidí čerpajících tento příspěvek například za dobu posledních deset let [nahlédnutím do katastru nemovitostí, pozn. red.] zohledňují.
Veronika Táchová
Autorka článku zjevně o příspěvku na péči nic neví a nikdy o nikoho nepečovala. Příspěvek na péči se přiznává osobě, která péči poskytuje (bez ohledu na její příbuzenství s osobou, o kterou pečuje). Pokud je pečující osoba příbuzný, tak se kvůli poskytování péče často musí vzdát výkonu svého povolání. Péče bývá mnohdy tak náročná, že nelze chodit do zaměstnání. To by možná pečující osoba už během měsíce péče umřela na vyčerpání. Příspěvek na péči je kompenzací pro poskytovatele péče=pečující osobu. Pokud je např. senior v nemocnici, tak po tu dobu ztrácí pečující osoba nárok na příspěvek. O příspěvek se musí žádat opakovaně. Dochází k sociálnímu šetření v domácnosti seniora/postiženého. Příspěvek se vyplácí podle stupně závislosti. Požadovat majetkové poměry by bylo vrcholem sprostoty! Potřeby seniora/postiženého se s příspěvku nesmí platit. Je to kompenzace (náhrada ušlého výdělku) pro pečující osobu, které se obětuje a nemůže vydělávat.
Nevím, nevím. Mám tak těžce postiženou maminku, že i kdybych brala tento příspěvek na péči, tak nám to aspon rozumně stačí na zivobytí, léky, pleny, podložky, kompenzační pomůcky, auto a sem tam rehabilitaci, ale abych si např. 2-3 dny v týdnu mohla na 8 hodin spočnout a jít třeba nakoupit nebo něco zařídít a nebýt jen doma, tak to je prostě málo.
🙁 P.S. Jsem na všechno sama.