Pacienty starší 50 let v riziku chronického selhání ledvin vyšetřují lékaři jednou za čtyři roky. To podle nefrologů ale nestačí. Padesátníky a starší je podle nich ideální vyšetřit co dva roky a diabetiky bez ohledu na věk každý rok.
Tato změna by podle specialistů na léčbu onemocnění ledvin přispěla k včasnému odhalení nemoci ledvin a nasazení léčby ještě dříve, než si zdravotní stav pacienta vyžádá umělou dialýzu a transplantaci. Pacientů se špatnou funkcí ledvin rychle přibývá. To souvisí s nárůstem nadváhy a obezity, vysokého krevního tlaku a cukrovky.
„Stávající model ledvinové prevence platný od roku 2016 už nestačí. V roce 2040 bude onemocnění ledvin pátou nejčastější příčinou úmrtí. A my musíme nemoci ledvin diagnostikovat dříve,“ říká předseda České nefrologické společnosti ČLS JEP Ivan Rychlík.
Podle přednosty Kliniky nefrologie Institutu klinické a experimentální medicíny [IKEM] Ondřeje Viklického trpí chronickým onemocněním ledvin ve vyspělých zemích už každý desátý člověk.
„U nás je to asi jeden milion lidí. Většina z nich o tom ale neví,“ dodává.
Na prevenci a záchyt špatného fungování ledvin se podle něj zaměřují odborníci v úpravě náplně preventivních prohlídek u praktického lékaře, na kterých se nyní pracuje.
Na prevenci ledvin se více zaměří i praktici
Kromě vyšetření hladiny kreatininu z krve, které je součástí prevence u praktiků, navrhují nefrologové přidat laboratorní test poměru albumin a kreatinin ze vzorku moči.
„Jedno námi navrhované preventivní vyšetření stojí řádově desítky korun,“ říká Rychlík.
Studie podle lékařů ukazují, že léky původně vyvinuté pro diabetiky, které se používají i na hubnutí, mohou zlepšit i stav ledvin. Zatím schválené pro tuto diagnózu ale nejsou, lékaři to čekají zhruba za rok.
„Mělo by to být tak, že prevence zhoršení funkce ledvin bude předřazena léčbě obezity,“ upřesňuje místopředseda odborné společnosti Vladimír Tesař.
Žena, které transplantovali prasečí ledvinu, se těší dobrému zdraví
Pokud se začne s léčbou nemoci ledvin a úpravou životního stylu pacienta včas, podstatně se oddálí přechod na umělou dialýzu a čekání na transplantaci, náhradní ledvinu. Včasná léčba může oddálit dialýzu, pravidelné čištění krve pomocí přístroje, podle odhadu odborníků až o jeden měsíc z každého roku. A je tu i další ne nepodstatný benefit. Včasné zachycení nemoci ledvin vede i k úsporám veřejného zdravotnictví.
„Na léčbu onemocnění ledvin jdou dvě až tři procenta celkového rozpočtu zdravotnictví,“ tvrdí Rychlík.
Letos veřejné zdravotnictví hospodaří s rozpočtem kolem 520 miliard korun, loni za hrazenou zdravotní péči vydaly pojišťovny kolem 510 miliard korun.
Transplantace není pro každého
V roce 2023 využívalo některou z náhrad funkce ledvin přes dvanáct tisíc pacientů, meziročně asi o sedm procent více. Umělá dialýza vyjde zdravotnictví ročně asi na 3,3 miliardy korun. Roční léčba hemodialyzovaného pacienta stojí průměrně 800 tisíc korun. Pro systém je levnější, pokud dojde u pacienta s nefunkční ledvinou k transplantaci, kdy se obejde zcela bez umělé podpory. Problém ale je, že k transplantaci lékaři nedoporučí každého pacienta s nefunkční ledvinou. Navíc ani těchto náhradních orgánů není neomezený počet.
„Vysoké procento nemocných nemůžeme transplantovat, protože mají řadu dalších přidružených chorob, které to znemožňují. Ti zůstávají v dlouhodobém dialyzačním léčení,“ vysvětlila již dříve prof. Romana Ryšavá z Kliniky nefrologie 1. LF a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Nádory ledvin jsem se učil operovat třikrát, říká profesor Babjuk
Problém podle profesorky částečně souvisí se stárnutím populace, vysokým podílem diabetiků mezi pacienty s onemocněním ledvin a se zvýšeným výskytem infekčních komplikací u pacientů na dialýze. Pacienti, kteří nemohou být transplantovaní, přežívají podle profesorky na dialyzační léčbě kolem deseti let. Ale jsou i tací, kteří s dialýzou žijí déle než 20 let. Pravdou i je, že diabetici mají jednoznačně horší přežívání na dialýze. To v průměru o 30 až 50 procent kratší, dodává lékařka.
Náhradní ledvinu dostalo loni 524 osob. Transplantační léčba je podle lékařů vhodná asi pro 15 až 20 procent nemocných. V posledních letech podle nich přibývá i pacientů využívající domácí dialýzu, kdy nemusejí několikrát do týdne dojíždět na několik hodin do některého z dialyzačních center. Mezi roky 2023 a 2024 šlo o nárůst asi o 60 procent.
–ČTK/VRN–
Člověk který musí podstupovat dialýzu vlastně už nežije, jen fyzicky a to ještě mizerné existuje. Stává se z něj čekatel na smrt bez sebemenší naděje. To co musí dodržovat, hlavně pak pitný režim je tak akorát na zbláznění, je to šílené a štěstí má ten, kdo v sobě najde odvahu svůj život skončit dobrovolně. Na nefrologii nic neléčí ani nevyléčí, jen čekají na dobu, kdy je pacient převeden na dialýzu.