Rodičovských sporů o dítě i s mezinárodním přesahem přibývá. Dříve se rodiče na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí obraceli převážně kvůli výživnému, ale teď řeší úřad spory rodičů hlavně o to, kde, s kým a jak bude dítě žít.
Loni přijal Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí [ÚMPOD] bezmála šest tisíc nových žádostí o pomoc při řešení problémů týkající se dítěte s přesahem přes hranice České republiky. Obdobná čísla vykazují jeho statistiky i za předchozí roky. S výjimku roku 2019, kdy přijal více než 8 200 žádostí o pomoc. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky [KDU-ČSL] dominují mezi těmito žádostmi spory rodičů o dítě.
„Ubývá nám případů, kdy se řeší vymáhání výživného. Ale na druhou stranu nám přibývá rodičovských sporů,“ uvedl na tiskové konferenci [10.7.] k tomu, co nejčastěji řeší ÚMPOD, ministr Jurečka.
Úřad spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV], který v České republice funguje pětadevadesát let a sídlí v Brně, poskytuje rodičům dětí, jejichž práva přesahují za hranice Česka, podporu v oblasti řešení rodičovských sporů, výživného a určení náhradní rodinné péče.
Když není mezi rodiči dohoda, rozhoduje soud
K narůstajícím sporům mezi rodiči dětí s přesahem do zahraničí říká ředitel ÚMPOD Zdeněk Kapitán, že zhruba polovina z těchto sporů se urovná formou domluvy, byť s pomocí úřadů.
„Ve zbytku sporů rozhodne soud,“ vyjasnil Kapitán.
Z loňských zhruba šesti tisíc podaných žádostí o pomoc při ochraně dětí s přesahem do zahraničí jich připadá asi 2 400 na vymáhání výživného. Obdobný počet jde na rodičovské spory a zanedbanou péči o dítě. Zhruba 15 procent ze všech případů se týká určení náhradní rodinné péče a určení rodičovství a pět procent na jinou právní pomoc. Například při repatriaci. Nebo pátrání po pobytu dítěte, uvedl ředitel úřadu.
„Rodičovských sporů začalo přibývat v pandemii covidu-19. Ale nebyla tam zřejmě příčinná souvislost,“ uvedl Kapitán.
Ze střídavé péče o dítě už není cesta zpátky, upozorňuje matka
Spory mezi rodiči o dítě, nejčastěji o to, kde a s kým bude žít, a o pravidla kontaktu s ním, podle něj mnohdy trvají i několik let. Neznačí to nic jiného, než velmi vážné dopady na zdraví a život dítěte.
„Lidé ve sporu nejsou schopni v průběhu času slyšet rady a nejsou schopni získat ani náhled na danou situaci,“ pojmenoval potíže v komunikaci mezi rodiči Zdeněk Kapitán.
Po vyhrocení sporu rodičů o nastavení péče o dítě, kdy už do něj vstupují instituce jako soudy, ÚMPOD a orgány sociální právní ochrany dětí [OSPOD], už se podle Kapitána dostávají obě strany do ostrého konfliktu. Ten nazval zákopovou válkou.
„A tyto spory se vedou několik let,“ řekl.
Střídavá péče po rozvodu je trendy, ale mnohé děti ji hlavně protrpí
Při šetření takových sporů dnes úřady hovoří nejen s rodiči, ale i se samotnými dětmi.
„My běžně zapojujeme děti ve věku šest a více let,“ uvedl s tím, že povinné zapojení dětí do těchto sporů stanovuje zákon na 12 let věku dítěte.
Svou roli v komunikaci s dítětem sehrává i jeho intelekt, pohlaví a psychická kondice.
Rodičovské únosy dětí z Česka do ciziny a naopak
Žádnou výjimkou v denní praxi pracovníků ÚMPOD není podle Kapitána nahlášení únosu dítěte. Někdy ale jde například o situace, kdy se jeden z rodičů, obvykle matka, s dítětem přestěhují a nedají o tom druhému z rodičů vědět. Mnohdy v takovém jednání hraje roli násilí v domácnosti a jiné závažné okolnosti.
Ke skutečným únosům za hranice České republiky došlo v roce 2024 v sedmatřiceti případech. Cizí státní úřady pak loni nahlásily devatenáct únosů dětí do České republiky. Obdobná čísla vykazuje ÚMPOD i v předchozích letech. Nejčastěji se děti z Česka unášejí na Slovensko, do Británie, Německa a na Ukrajinu.
„Děti se dvakrát častěji unášejí z České republiky do ciziny než naopak. Často se nám podaří ukončit spor formou smíru,“ uvedl s tím, že jde přibližně o polovinu únosů.
Týrání loni nepřežilo osm dětí. Počty týraných dětí v ČR stoupají
Ve zbytku případů rozhoduje soud, který většinou rozhodne o navrácení dítěte do místa jeho běžného bydliště. K nucenému odebrání dítěte podle Kapitána dochází velmi výjimečně. Soud má podle pravidel EU rozhodnout o určení místa pobytu dítěte do šesti týdnů. Odvolací soud rozhoduje také do šesti týdnů. A do dalších šesti týdnů se dítě vrací do země obvyklého pobytu.
„Proces by neměl trvat déle než třikrát šest týdnů,“ uvedl šéf ÚMPOD.
U takového jednání rodiče, kdy dítě unese do ciziny proti vůli druhého z rodičů, upozornil Kapitán na vážné dopady na dítě.
„Výzkumy prokazují, že děti se pak v pozdějším věku sebeobviňují, že byly příčinnou únosu. To ale není pravda. Protože iniciátory jsou vždycky rodiče,“ uvedl.
—
Rodiče a jiní zákonní zástupci dětí se podle něj mají takového jednání zdržet a respektovat pravidla v rozložení péče o dítě. I když se sami rodiče rozhodli žít odděleně. Mimo to Zdeněk Kapitán říká, že proces vymáhání dítěte z ciziny do Česka stejně jako do jiné země je vždycky velmi složitý, zdlouhavý a závisí na zavedeném systému dané země.
Veronika Táchová
