Za cizince z třetích zemí s přidělenou zaměstnaneckou kartou platí při ztrátě výdělečné činnosti zdravotní pojištění stát. Pokud se evidují u úřadu práce a hledají si zaměstnání. A nárok mají i na podporu stejně jako čeští občané.
Podmínky nároku na platbu zdravotního pojištění státem cizincům s dlouhodobým pobytem poté, kdy se evidují u úřadu práce, potvrzuje veřejný ochránce práv i Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR]. Na nejasnost ombudsmana upozornila plzeňská poradna pro cizince. Podle ní se často stávalo, že cizince z mimounijních zemí při ztrátě výdělku sice úřady práce přijaly do evidence, ale stát za ně neplatil zdravotní pojištění. A to není správný postup, upozorňuje veřejný ochránce práv.
„Na základě prostudování unijních předpisů jsem zjistil, že cizinci, kteří jsou řádně evidovaní na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, mají také nárok na veřejné zdravotní pojištění. Plátcem pojistného je v danou chvíli stát,“ uvádí ombudsman Stanislav Křeček.
Rodinu z Ukrajiny překvapilo, že má za děti platit zdravotní pojištění
Zároveň dodává, že Česko nemůže tyto cizince obírat o něco, na co mají právo podle platné unijní legislativy.
I za cizince u úřadu práce platí zdravotní pojištění stát
V unijních předpisech upravujících vstup a pobyt občanů třetích zemí na území členských států došlo podle ombudsmana ke změně výkladu. Podle něj mají nyní cizinci se zaměstnaneckou kartou při ztrátě výdělečné činnosti po určitou dobu, v takzvané ochranné době, právo na přijetí do evidence úřadu práce a na podporu v nezaměstnanosti. Tak jako je tomu u českých občanů. A nyní podle zjištění veřejného ochránce práv mají tito cizinci pobývající v Česku také nárok na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem. Ombudsman si tuto problematiku vyjasnil i s ministerstvem zdravotnictví.
Uprchlíky se zdravotním omezením nově posoudí IPZS. A to za příplatek
Resort o pravidlech platby zdravotního pojištění státem za cizince z mimounijních zemí v evidenci úřadu práce informoval i zástupce zdravotních pojišťoven. Ti jej ubezpečili, že garantují rovnost zacházení s lidmi nejen v době, kdy jsou zaměstnaní, ale také v období, kdy jsou evidovaní na úřadu práce.
„Mám radost, že jsme uvedli vše na pravou míru. Nyní skutečně zaručujeme rovný přístup cizincům, kteří si hledají práci. V tomto případě s tím souvisí placení zdravotního pojistného,“ řekl ombudsman.
Nezletilí cizinci z třetích zemí povinně vstupují do veřejného zdravotnictví
Za cizince jako uchazeče o zaměstnání přijaté do evidence úřadu práce tak hradí měsíční zdravotní pojištění stát. V opačném případě se má cizinec podle ombudsmana obrátit na zdravotní pojišťovnu, to formou žádosti. A tím se domoci spravedlnosti ve správním řízení.
Minimální měsíční platba na zdravotní pojištění pro rok 2025 činí pro živnostníky 3 143 korun, pro osoby bez zdanitelných příjmů [OBZP] je 2 808 korun. A stát za každého svého pojištěnce letos platí 2 127 korun. Mimo cizince z třetích zemí v evidenci úřadu práce spadají do skupiny státních pojištěnců také důchodci, děti a studenti do věku 26 let, azylanti, lidé s dočasnou ochranou, vězni nebo ženy na rodičovské dovolené.
–VRN–
