Náplň preventivních prohlídek u praktiků pro dospělé, ale i děti a dorost se změní od ledna 2026. U dospělých se rozšíří i na mladší pacienty laboratorní testy, například na cholesterol a cukrovku. A posílí prevence srdečních onemocnění.
Náplň preventivních prohlídek upravuje ministerská vyhláška [č.70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách], která se k 1. lednu 2026 novelizuje, to po třinácti letech. Nově se zaměří na prevenci a včasné odhalení civilizačních onemocnění, jako jsou diabetes 2. typu, vysoký krevní tlak a vysoký cholesterol v krvi, i u mladších pacientů.
„Stávající vyhláška [o preventivních prohlídkách] v podstatě ani není v souladu s klinickou praxí,“ uvedl na tiskové konferenci [25.9.] k novinkám u preventivních prohlídek předseda Sdružení praktických lékařů ČR [SPLČR] Petr Šonka.
Podle něj reflektuje upravená vyhláška především to, že se trvalá onemocnění diagnostikují u stále více lidí a ve stále mladším věku. Proto se například u pacientů přecházejících k praktikovi pro dospělé z ordinace pediatra automaticky vyšetří EKG. Stejně tak EKG preventivně naměří už při první preventivní prohlídce po registraci u praktického lékaře pro dospělé.
„Cílem změn preventivních prohlídek je zachytit dříve rizika, která vedou k rozvoji chronických onemocnění,“ vysvětlil Petr Šonka.
Prevence u praktika se zaměří i na mladší ročníky
Při vstupní všeobecné preventivní prohlídce se rozšíří i škála laboratorně vyšetřovaných markerů. Například vyšetření hladiny cholesterolu v krvi se provede ve 25 a 30 letech věku pojištěnce a dále ve čtyřletých intervalech od posledního vyšetření. Vždy pak ve 40 letech a dále už ve dvouletých intervalech. Hladiny cukru v krvi praktik nechá vyšetřit ve dvouletých odstupech a krevní obraz při vstupní prevenci ve 25 a 30 letech věku a dále ve čtyřletých intervalech. A zase pak ve 40 letech pacienta a následně vždy jednou za dva roky.
Na úhradu preventivní prohlídky u praktika pro dospělé mají lidé nárok jednou za dva roky. Zmíněné intervaly odpovídají stanovené době nároku na úhrady prohlídky z pojištění. Dále se praktici nově více zaměření na prevenci nemocí ledvin – tak aby nekončili pacienti na dialýze a zabránilo se i úmrtím.
„Součástí změn je důsledná kontrola účasti pacienta na screeningových programech. Při prohlídce by měl praktický lékař zjistit, jestli ženy chodí na gynekologickou prohlídku, mamografii, screening kolorekta,“ vyjmenovává dále Šonka.
Přímo v ordinaci praktik pacienta, po dosažení určitého věku, vyšetří na osteoporózu, případně provede snadný test pro včasnou diagnostiku demence. Dále praktik zreviduje očkování a pacientovi doporučí s ohledem na jeho věk a zdraví i pro něj vhodná očkování.
Pravidelné prohlídky v ambulanci dětského lékaře
Nijak zásadní pak čekají úpravy preventivní kontroly u dětí a mládeže v ordinaci pediatra. Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilony Hülleové se ve vyhlášce zaměřili dětští lékaři hlavně na prevenci. Od příštího roku se dostane do standardní náplně prohlídek screening očních vad, který se v posledních dvou letech testoval v některých ambulancích.
„My teď děti můžeme preventovat už před prvním rokem života. Tím se u nich snižuje závažnost případné oční vady. A děti se z nemoci mohou díky screeningu i vyléčit,“ uvedla Hülleová.
Preventivní vyšetření zraku u dětí do 3 let věku zajistí nově pediatr
Dále se zaměří v prevenci nemocí na včasné odhalení familiární hypercholesterolemie, a to už u dětí ve věku 5 let. Další kapitolou je zvýšení proočkovanosti, a to i nepovinného hrazeného z pojištění.
Pokračovat budou pediatři v zachytávání dětí s nadváhou a obezitou. A ve spolupráci s jejich rodiči pracovat na snížení jejich tělesné hmotnosti, aby se u nich předešlo rozvoji zmíněného diabetu nebo vysokého krevního tlaku či cholesterolu ve velmi nízkém věku.
Praktici chtějí předepisovat více léků
K posílení péče o pacienty v ordinacích praktických lékařů Petr Šonka říká, že jenom odhalením rizika nemoci by neměla péče o pacienty v jejich ordinacích skončit.
„Pacienty je třeba zachytit, ale pak s nimi i něco dělat,“ říká.
Naráží tím na omezení praktických lékařů v možnosti předepisovat svým pacientům léky především na rozšířená onemocnění, jako jsou zmiňovaná cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Pro tyto léky si musí pacienti stále docházet na pracoviště specialisty, například diabetologa či kardiologa.
„Stále nemůžeme předepisovat třetinu léků dostupných na trhu. To nikde v Evropě nemá obdoby,“ uvedl Šonka.
Umíráme na srdeční selhání i poruchy srdečního rytmu, říká profesor Linhart
Konkrétně zmínil léky na cukrovku, poruchu metabolismu tuků, srdeční selhání nebo chronické onemocnění ledvin.
„Čeští praktici tak mají svázané ruce v preskripci moderních léků,“ řekl.
S rozšířením možnosti předepsat zaléčeným nebo stabilizovaným pacientům moderní léky na chronická onemocnění aktuálně vyjádřili souhlas kandidáti do sněmovních voleb zabývající se zdravotnictvím v předvolební debatě Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] a Hospodářské komory ČR.
Moderní léky se dostanou i k lidem v regionech, slibují politici
A to jak z vládních, tak opozičních politických stran a hnutí. Shodli se v tom, že se tím uvolní kapacity specialistům a zjednoduší přístup k léčbě u pacientů.
K preskripčním omezením se na konferenci vyjádřil i David Kolář z AIFP. Podle něj se dostupnost léků v Česku v posledních letech zlepšuje. Ale také dodal, že je stále co vylepšovat.
„Zaráží, že praktický lékař u nás nemůže předepsat moderní léky na diabetes či kardiovaskulární onemocnění, ale v zahraničí je to běžná praxe,“ uvedl jednu z překážek.
Potíž podle něj není v odbornosti praktických lékařů, ale v nastavení systému. To znamená v zákonem vymezené preskripci.
Veronika Táchová
