Od ledna 2026 se rozšíří úhrada glukózových senzorů i na část diabetiků 2. typu. Půjde o pacienty, kteří inzulín užívají injekčně několikrát za den, a nedaří se u nich nemoc dostat pod kontrolu. Odhadem se změna dotkne 10-20 tisíců pacientů.
Podle dat diabetologů se u nás s cukrovkou léčí asi 900 tisíc mužů a žen, dalších 200 až 300 tisíc pacientů pak má metabolickou poruchu. Na diabetes 1. typu, který je autoimunitním onemocněním, připadá asi 30-35 tisíc diabetiků. Zbývající část pacientů trpí cukrovkou 2. typu. A zatímco diabetici 1. typu mají glukózové senzory v úhradách ze zdravotního pojištění, pacienti s cukrovkou 2. typu si je buďto hradí ze svého, nebo používají jiné nástroje ke kompenzaci nemoci. Například glukometry s následným injekčním podáním inzulínu.
Od ledna 2026 ale dojde k významné změně, kdy i část těchto pacientů, to je diabetiků 2. typu, dosáhne na úhradu senzorů z pojištění.
„Po letech úsilí se naší společnosti podařilo prosadit úhradu senzorů pro diabetiky 2. typu, kteří jsou léčení několika injekcemi inzulínu denně. A splní i některá další kritéria,“ potvrdil dnes [21.10.] na tiskové konferenci České diabetologické společnosti [ČDS] ČLS JEP doktor Jan Šoupal, diabetolog, endokrinolog, vědecký sekretář ČDS a předseda její Technologické sekce.
Mimo injekční podávání inzulínu vícekrát za den je podle něj podmínkou pro úhradu senzorů to, že u pacienta se nedá jinými nástroji dosáhnout kompenzace onemocnění.
Úhrada senzorů se dotkne 10-20 tisíců pacientů
Další novinkou je, že nárok na úhradu glukózových senzorů z pojištění budou mít od příštího roku také ženy s takzvanou těhotenskou cukrovkou.
Podle odhadu doktora Šoupala se může novinka úhrady senzorů nově týkat 10 až 20 tisíců pacientů s diabetem 2. typu.
„Týká se to ale třeba i pacientů po odstranění slinivky břišní,“ upozornil.
Takový počet pacientů není s ohledem na to, že v Česku má cukrovku 2. typu už skoro milion lidí zvlášť velká skupina pacientů. Na druhou stranu, jak upozornil doktor Šoupal, trvalo jednání České diabetologické společnosti se zdravotními pojišťovnami o uvolnění této úhrady několik let. A tento první krok dává naději i dalším diabetikům na změkčení parametrů úhrady senzorů s tím, jak budou postupně zlevňovat pořizovací ceny těchto moderních přístrojů.
Glukózové senzory kontrolují cukr skoro bez přestání
Úhradu těchto senzorů vnímá předseda ČDS prof. Martin Prázný jako tu nejlepší investici do zdraví pacientů, ale i pro rozpočty zdravotních pojišťoven. Léčba pacientů s diabetem vyjde pojišťovny na 15 až 16 miliard korun ročně. Po započtení nákladů na jejich hospitalizace, zdravotnické prostředky, nemocenské dávky, sociální podpory a pracovní neschopnost se pak podle profesora dostane systém na náklady v celkové výši kolem 120 miliard ročně.
„Cukrovka je nákladná, cukrovka je problém pro všechny rozpočty na celé planetě,“ uvedl prof. Prázný.
Pacientů s diabetem je, jak zdůraznil, hodně. A minimálně do roku 2040 jich bude jenom přibývat.
„A my neušetříme určitě na lécích. Ale na tom, že když nyní zainvestujeme, tak se nám sníží náklady na hospitalizace, následnou péči, sociální propisy a další položky,“ upozornil.
Senzory pod kůží vrací do běžného života děti s cukrovkou 1. typu
Přínosy glukózových senzorů jsou podle nespočtu odborných studií pro udržení cukrovky pod kontrolou, navíc s lepším pohodlím pro pacienta, nezpochybnitelné. Ve srovnání s glukometry zajišťují pacientům téměř nepřetržitou kontrolu hladiny cukru v těle, dávkování inzulínu včas a ve správné dávce. To na rozdíl od glukometrů.
„Glukometry určitě neposkytují komplexní obraz,“ upozornil doktor Šoupal.
Ze své praxe ví, že někteří diabetici si mají cukr pro udržení správných hodnot měřit i čtyřikrát za den. Ale dodržuje to 10 nanejvýš 15 procent z těchto pacientů.
Úhrada senzorů ženám s gestačním diabetem
Mimo to dobře kompenzovaný diabetes bez častých výkyvů, což zajišťují právě zmiňované senzory, vede podle odborných studií k významnému snížení spotřeby inzulínu. Pacienti s nimi vykazují o více než pětinu méně hospitalizací. Ve více než 40 procent snižují riziko amputace dolní končetiny kvůli diabetu. Mimo to vykazuje skupina pacientů užívající senzory o desítky procent nižší riziko onemocnění ledvin, neuropatie či infarktu myokardu. To jsou onemocnění, která úzce souvisí s diabetem a jeho dlouhodobě špatnou kompenzací.
„To jediné, co se zvýší, je kvalita života diabetiků,“ podotkl doktor Šoupal.
Upozornil, že od ledna 2026 ze zavedené úhrady glukózových senzorů vytěží i ženy s diagnostikovanou těhotenskou cukrovkou neboli gestačním diabetem.
„Výrazně se u těchto žen sníží riziko preeklampsie [vysoký krevní tlak, pozn. red.],“ uvedl.
Mimo to se díky neustálému monitoringu hladiny cukru v těle u těhotných žen snižuje riziko předčasného porodu nebo porodu císařským řezem. Odborné studie podle Šoupala hovoří také o významně nižším riziku, že žena porodí dítě s vysokou porodní hmotností. Anebo naopak nízkou porodní váhou.
„Těch věcí, benefitů, je skutečně hodně. A trvalo opravdu dlouho, aby pojišťovny nějakou formu úhrady akceptovaly,“ uvedl závěrem doktor Šoupal.
Veronika Táchová
