Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
Rakovinný akrylamid je ve více než třetině jídel v českých restauracích
Více než třetina jídel v restauracích obsahuje vysoké množství rakovinné látky akrylamidu. Jeho vysoká spotřeba je i riziko pro neurologické nemoce. Akrylamid vzniká už při teplotách nad 100 °C, hlavně při pečení, smažení a grilování.
ZOO Praha navštívila po kritice úřadů kontrola z hygieny
Ředitel ZOO Praha Miroslav Bobek okomentoval reakci ministra zdravotnictví Petra Arenbergera [za ANO] na víkendové fronty u vstupu do zoologické zahrady. Dnes ráno Bobek oznámil, že mají v ZOO kontrolu z hygieny.
Nejvíc lidí loni v ČR zemřelo na covid. Bylo jich 25,5 tisíce
Loni v Česku meziročně zemřelo o 10,6 tisíce lidí více. V porovnání s rokem 2019 pak o 27,5 tisíce lidí více. Celkem u nás v roce 2021 zemřelo 139 891 obyvatel. Nejvíce loňských úmrtí připadá na onemocnění covid-19.
Lékaři varují před špatnou manipulací s pyrotechnikou
Stejně jako každý rok i letos budou zdravotníci zajišťovat replantační servis novoročních oslav.
V Česku platí, co doktor, to politik! Je to ale dobře?
Značka MUDr na kandidátce funguje ve volbách téměř stoprocentně. Bílý plášť se těší u veřejnosti obrovské důvěře. Ale ani dobrý lékař nutně automaticky neznamená dobrý politik.
Karanténu v zahraničí zdravotní pojišťovna nezaplatí
Na letošní dovolenou je nezbytností přibalit pojištění proti covidu-19, které kryje náklady spojené s preventivní karanténou, či izolací kvůli nákaze koronavirem. Zdravotní pojišťovny je totiž standardně nehradí.
AV ČR ocenila nejlepší snímky vědců za letošní rok
Detailní části květu, ale i snímky z běžného života vědců ovládly hlavní kategorie fotografické soutěže Věda fotogenická. Výstava je přístupná veřejnosti v sídle Akademie věd ČR.
Loni se v ČR spotřebovalo 797 kg potravin na osobu. Jí se víc masa
Loni dosáhla v ČR spotřeba potravin na obyvatele 797 kilogramů, to je meziročně o 9 kilogramů více. Roste spotřeba hlavně masa.
Česko hlásí další hluboký propad porodnosti. A nevyrovná ho ani migrace
Česko hlásí další hluboký propad porodnosti. A nevyrovná ho ani masivní migrace zejména z Ukrajiny, ale i dalších zemí.
Mladým suplují drogy e-cigarety, zjistili v Británii
Vapování a e-cigarety jsou mezi britskými středoškoláky stále populárnější. Vyplývá to z průzkumu britské NHS Digital, která ho provedla mezi 9 tisíci studenty na 119 středních školách.
Onkologicky nemocní nemají ani teď ztrácet pozornost
Mnoho z onkologických pacientů, kteří nyní podstupují léčbu nebo se nacházejí v některém jejím zlomovém období, se ocitá v situaci, ve které neví, na koho, jak a kdy se obracet. Podle odborníků by ale i tak měli zůstat aktivní a informovat se.
Do ČR smí jen cizinci s booster dávkou či PCR testem
Příjezdy cizinců do ČR od pondělí 27.12. podmiňuje posilovací dávka očkování proti covidu. V opačném případě musejí doložit PCR test ne starší 72 hodin. A to bez ohledu na rizikovost země, ze které přijíždějí.
Bezdětné ženy jsou v české společnosti podezřelé, říká Pekarová
„Jsem předsedkyní Poslanecké sněmovny a nemám děti,“ řekla na úvod debaty Bezdětné ženy v byznysu, kterou pořádala společnost Vodafone a organizace Czechitas, předsedkyně Poslanecké Sněmovny PČR Markéta Adamová Pekarová.
Diabetes značí i vysoké riziko onemocnění srdce a cév
Onemocnění diabetem 2. typu s sebou přináší riziko srdečně cévních onemocnění. Ačkoli na český trh přicházejí nová léčiva, která takové riziko snižují, ke zvládnutí nemoci zcela nestačí. Důležitá je i vůle pacienta změnit stávající návyky.
Méně škod, více rozumu: Racionální přístup k regulaci alkoholu
Liberální institut aktuálně vydal novou publikaci. Jeden z textů se zabývá regulací alkoholu a dalších návykových látek.
Žloutenka je sedmou nejčastější příčinou úmrtí v Evropě
Žloutenka je v Evropě sedmou nejčastější příčinou úmrtí. Její přenos je docela jednoduchý. Některým z jejích virů se pacient nakazí špatným umytím rukou či nahodilým nechráněným sexem. K prevenci patří důsledná hygiena a očkování.
Lékárníci důrazně varují před nadužíváním paracetamolu
Lékárníci prostřednictvím České lékárnické komory důrazně varují před preventivním užíváním léků s obsahem paracetamolu. Podle nich lidé takovým způsobem prevence proti onemocnění Covid-19 pouze ohrožují vlastní zdraví.
Covid ustupuje. Avšak dlouhý covid přichází, píše AP
Postcovidovým syndromem trpí až deset procent lidí, kteří prodělali covid-19. A jak uvedla agentura AP, nová varianta koronaviru omikron přináší nový syndrom – dlouhý covid.
Demence je kvůli stárnutí mozku nevyhnutelná, říká vědec
Mentální výkonnost ovlivňuje velikost mozku. Zatímco od narození do 18 let se mozek běžného člověka zvětší až pětkrát, od 20 let se začíná zmenšovat rychlostí 0,2 % za rok. Demence je tak nevyhnutelná a dožívají se jí lidé vysokého věku.

![Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg)






























