Technické problémy s provozem nového IT systému na ověřování pravosti léků mají necelý měsíc od jeho spuštění některé nemocniční lékárny a lékárny s chybně nastaveným nebo nevyhovujícím softwarem. Na straně druhé – informace o nekonečných frontách v lékárnách kvůli ověřování léků se nezakládají na pravdě.
K 25. 2. bylo do nového systému na ověřování léčiv připojeno necelých 1 600 lékárenských a distribučních společností. Výrobci léčiv do systému nahráli data k 5 300 produktům z cca 7 300 aktivních produktů na tuzemském trhu. Celkově tak bylo v systému 16 dní od zahájení provozu 36 108 555 balení léků a data do systému vložilo 253 držitelů registrace.
„Já systémům nerozumím. Komise zavedla další nařízení a my musíme navíc pípat léky jako v samoobsluze. A nikdo nám za to nedá ani korunu,“ říká dlouholetá lékárnice ze středočeského městyse. A souhlasí s tím, aby za manipulaci s každou krabičkou léku, dostávala formou nové úhrady pět korun, jak to požaduje Česká lékárnická komora [ČLnK].
Účetní z nedaleké obce, která v lékárně zrovna nakupuje, to ale vidí trochu jinak: „No to bych byla za chvíli milionářka, když bych si mohla účtovat za každý nový úkon, který musím v práci udělat, protože se zrovna něco změnilo v národní nebo evropské legislativě.”
Co chtějí lékárníci
„I téměř po 14 dnech od spuštění nového systému na ověřování pravosti léčiv se potvrzuje, že systém je zatím nevyužitelný, což uznal i ministr zdravotnictví,“ říká ve své tiskové zprávě Česká lékárnická komora.
Podle jejího prezidenta Lubomíra Chudoby jsou chybová hlášení systému v lékárnách, takzvané alerty, na denním pořádku.
„Lékárníci v celé ČR jsou při své práci zdržováni nefunkčním systémem a musí svým pacientům trpělivě vysvětlovat, že i když od nich obdrží v danou chvíli neověřitelný lék, mohou si být stejně jako dosud 100% jisti jeho pravostí,“ upřesňuje Lubomír Chudoba, podle kterého je zbytečná administrativa a s ní spojené vysoké náklady z pohledu současného přetížení lékárníků dlouhodoběji neúnosné.
„Budeme proto pokračovat ve vyjednávání s ministerstvem zdravotnictví o úhradě nákladů nových povinností. Podporu nám vyjádřila i část poslanců,“ upřesňuje.
Pokud by komora prosadila svůj návrh, aby lékárníkům bylo uhrazeno 5 Kč pokaždé, když vydají lék na předpis, roční výdaj z veřejných zdrojů by byl v rozmezí od cca 700 milionů až do 1,6 miliardy korun ročně.
Co dělají v NOOLu
„Evropský systém pro ověřování pravosti léčiv je komplexní a velmi složitý projekt, jehož implementace do denní praxe držitelů registračních rozhodnutí, výrobců, distributorů a lékáren, koncových uživatelů, je nesmírně náročná,“ říká na úvod předseda představenstva Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv [NOOL] Jakub Dvořáček.
Právě NOOL je tou organizací, která má systém ověřování pravosti léčiv technicky na starosti. Jakub Dvořáček je přesvědčen, že první týdny provozu systému ověřování pravosti léků prokázaly, že systém je funkční.
„Nemáme informaci o tom, že by kvůli problémům v systému došlo k nevýdeji léku koncovému uživateli. Většina lékáren ověřuje léky úspěšně,“ říká s tím, že dílčí problémy vznikají z odlišností používaných systémů IT na národní i evropské úrovni.
„A i počet alertů v čase klesá. A jejich výskyt záleží i na softwaru a jeho nastavení IT dodavatelem,“ upřesňuje.
Uvádí, že v současné době jde naprostá většina neúspěšných ověření v ČR na vrub nesprávného uložení dat [Unikátního identifikátoru a dalších nezbytných údajů] do systému nebo jejich nepřesnému načtení v důsledku chybně nastaveného čtecího zařízení.
„Mezi nejčastější příčiny alertů, na které upozorňujeme, patří záměna písmen „Y“ a „Z“ nebo malých a velkých písmen. K chybovému hlášení často dojde i v průběhu skenování zboží z důvodu chybně nastaveného snímače 2D kódů,“ vyjmenovává.
Zdůrazňuje, že pro hladký náběh nové technologie bylo stanoveno i přechodné období do 1. 1. 2020, kdy smí lékárník vydat léčivý přípravek i v případě, že se mu v nově zavedeném systému nepodaří lék ověřit.
Jak je to v praxi
„V distribuci evidujeme pouze marginální problémy, dodávky do lékáren to nezpožďuje. Výdej v lékárnách se může drobně zdržet, ale řeč je o časech pod jednu minutu,“ popisuje změny, které přinesla protipadělková směrnice, Michal Petrov, mluvčí sítě lékáren Dr.Max.
Dodává, že díky ministerskému pardonu [přechodné období] jsou léčiva vydávána i při alertech. Tvrdí, že někteří výrobci ještě nedoplnili všechny údaje o lécích do databáze. Anebo má balení jejich léků stále neúplné ochranné prvky.
„Jmenovitě jde o ATD, což je přelepka s hologramem, která garantuje netknutost obsahu,” upřesňuje s dovětkem, že vzhledem k tomu, že Dr.Max odebírá léky pouze od ověřených dodavatelů, bezpečnost pacienta není nikterak ohrožena ani při výdeji, který při odpípnutí léku vyvolal alert.
V nemocniční lékárně
Žádné nadšení nepanuje kvůli nové povinnosti ověřovat pravost léků v Ústavní lékárně Institutu klinické a experimentální medicíny [IKEM]. Její vedoucí a předseda Sekce nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti Michal Hojný říká: „Co se týče protipadělkové směrnice, tak ta je bezpochyby další záležitostí, která farmaceutům ubírá čas na péči o pacienta. Jen tou prostou manipulací s léčivými přípravky ten čas ztrácíme.“
Souhlasí i s návrhem na novou úhradu za ověření pravosti léků pro lékárníky ve výši pěti korun za balení. Podle něj je to částka vycházející z přesných propočtů. A může řešit zvýšené náklady ve veřejných lékárnách, respektive ve veřejných částech nemocničních lékáren minimálně na úkony spojené s byrokracií.
„My budeme vyjednávat i o způsobu úhrady do nemocnic, protože v našich nemocničních částech, těch částech, která zásobují nemocniční zařízení, je nárůst administrativy už nyní až čtyřnásobný,“ uzavírá.
—
Letos 9. února vstoupilo v platnost nařízení EU, které lékárníkům nově ukládá povinnost ověřovat pravost každého jednotlivého balení u léčivých přípravků na předpis. V EU jsou země, kde je k systému připojena většina lékáren [např. Dánsko, Nizozemí, Německo, Irsko a další], protipólem je pak Polsko. To ale současně zavádí e-recept a FMD, nebo Francie, kde je pak připojeno méně než 20 % lékáren. Ověření pravosti léků pro lékárníka znamená oskenování každého balení speciální kamerou, kontrolu přelepky a tzv. [automatické] vymazání přípravku z oběhu [databazí].
–RED–
