Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění lidem s inkontinencí rozšíří přístup ke zdravotnickým pomůckám. Uvolní limity v tom, kdo bude mít nárok na úhradu plen, kalhotek i podložek. Zároveň je i nově umožní kombinovat s pomocí úhrady. Novinka ale je i povinná finanční spoluúčast u lidí s inkontinencí I. a II. stupně.

Letos v prosinci vstoupí v platnost novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Ta upravuje výši finančních a kusových limitů na zdravotnické prostředky.

Novela přináší i změnu metodiky pro lékaře, podle níž stanovují stupeň inkontinence. Zároveň jim i dává možnost předepsat poukaz na více typů inkontinenčních pomůcek hrazených z veřejného zdravotního pojištění. A to podle potřeb pacienta. Novinka ale je i povinnost fixní spoluúčasti pacientů s diagnostikovaným I. a II. stupněm inkontinence. Pro všechny kombinované pomůcky zůstává kusový limit stejný. To je 150 kusů za měsíc.

Kombinace prostředků a jejich úhrady

Klíčovou změnou, která přichází s novelou zákona, je možnost kombinovat pomůcky na lékařský předpis. To znamená vložky, pleny kalhotky nebo podložky. Dříve bylo možné vystavit pacientovi pouze poukaz na jeden typ pomůcek pevně svázaný s jedním stupněm inkontinence. Například inkontinenční vložky pro I. stupeň inkontinence. Nově bude moci pacient inkontinenční pomůcky kombinovat. To znamená, že lékař mu bude moci vystavit poukaz na více pomůcek v rámci zákonného limitu.

Inkontinence I. stupně
  • Limit pojišťovny: s DPH: 449,65 Kč
  • Spoluúčast pacienta: 79,35 Kč
  • Celkem: 529 Kč [maximální počet kusů 150 kusů]
Inkontinence II. stupně
  • Limit pojišťovny, s DPH: 900,45 Kč
  • Spoluúčast pacienta: 47,39 Kč
  • Celkem: 947,84 Kč [maximální počet kusů 150 kusů]
Inkontinence III. stupně
  • Limit pojišťovny, s DPH: 1 699,70 Kč
  • Spoluúčast pacienta: 0 Kč
  • Celkem: 1 699,70 Kč [maximální počet kusů 150 kusů]

Pro předepisování poukazů je třeba dodržet kusový a finanční limit. Jakmile je dosaženo jednoho z nich, lékař pacientovi nemůže dále v daném období poukaz vystavit. Procenta povinné spoluúčasti se vždy řídí diagnostikovaným stupněm inkontinence. Pacienti s I. stupněm inkontinence mají povinnost spolupodílet se na úhradě ve výši 15 procent. Pacientům s II. stupněm inkontinence zákon ukládá spoluúčast pět procent.

Podložky lze předepsat pouze u III. stupně inkontinence v maximálním počtu 30 kusů. Na podložky pojišťovna přispívá 219,65 korunami včetně DPH, 25% spoluúčast činí 73,21 Kč.

Změna metodiky pro diagnostiku typu inkontinencí

Klíčovou změnou pro pacienty s inkontinencí je metodika pro lékaře, podle které určuje stupeň inkontinence I., II. a III. stupně. Pro určení stupně inkontinence byl před novelou zákona zjišťován mimovolný únik moči v mililitrech za čtyři hodiny. Nově znění zákona sledovanou dobu prodlužuje na 24 hodin.

„Tato změna je velice pozitivní pro pacienty. To je zásadní průlom. Měření mimovolného úniku moči po dobu 24 hodin je v souladu s celosvětovým přístupem urologů i evropských odborných společností,“ říká urogynekolog a předseda sdružení Incoforum Lukáš Hořčička.

V praxi to znamená, že bude možné inkontinenci diagnostikovat i pacientům s nižším množstvím únikem moči. A to od 50 mililitrů za 24 hodin.

  • Inkontinence I. stupně: Mimovolný únik moči nad 50 ml do 100 ml do 24 hodin
  • Inkontinence II. stupně: Mimovolný únik moči nad 100 ml do 200 ml do 24 hodin
  • Inkontinence III. stupně: Mimovolný únik moči nad 200 ml do 24 hodin.

Podle Lukáše Hořčičky změna posuzování inkontinence u lidí zcela jistě navýší počty pacientů. Což je ovšem pouze dobře, protože mnohem více lidí se začne se svým problémem léčit.

„Rozhodně si nemyslím, že by mělo dojít k nějakému extrémnímu zatížení systému veřejného zdravotního pojištění či zdravotní péče,“ upřesňuje.

Spoluúčast i kombinace pomůcek

Podobně to vidí i jeden ze spoluautorů novely o veřejném zdravotním pojištění Jakub Král. Vyjadřuje se i k novému prvku spoluúčasti. Podle něj jde o motivační prvek, který nikoho nepoškodí. Dle jeho slov se týká lidí s I. a II. stupněm inkontinence, kteří jsou mnohdy v produktivním věku. Praxe přitom ukazuje, že spoluúčast pacientů odpovídá tomu, co v minulosti dopláceli za inkontinenční zdravotní pomůcky ze svého.

Jakub Král upozorňuje i na to, že dobrá zpráva pro pacienty je, že nebyl schválen návrh, kdy by spoluúčast byla povinná u pacientů s inkontinencí III. stupně. A to ve výši dvou procent.

Podle manažerky společnosti Essity Czech Republic, která vyrábí inkontinenční pleny, podložky a kalhotky, Moniky Hradecké hlavní výhoda novely spočívá hlavně v možnosti kombinovat inkontinenční pomůcky na poukaz. Což umožnila zejména povinná finanční spoluúčast.

„Je to právě fixní spoluúčast pacientů u lehké a střední inkontinence, která otevírá možnost předpisu více balení pomůcek. Ve výsledku je tedy možné, aby lékař pacientovi vystavil poukazy na větší počet kusu balení než dosud,“ vysvětluje.

Více než 400 tisíc lidí s inkontinencí

„Pro inkontinentní lidi není život bez toalety možný,“ říká urogynekolog, předseda sdružení Incoforum Lukáš Hořčička.

Podle něj inkontinencí v Česku trpí cca 400 tisíc lidí. Prevalence inkontinence například u dospělých žen je cca 13 až 46 procent. Důvod takového rozpětí spočívá v různých definicích inkontinence. Tak jako tak platí, že například ženy nad 80 let trpí velmi závažnou inkontinencí v takřka 45 procentech, závažnou inkontinencí pak ve více než 31 procentech.  Ovšem nejenom ženy nad 80 let.

Mírná inkontinence je definována při úniku 4 až 20 ml za 24 hodin, střední inkontinence je definována únikem moči 21 až 74 ml za 24 hodin, závažná inkontinence je nad 75 ml za 24 hodin.

Lidé se ostýchají s inkontinencí svěřit i lékaři

Navýšení úhrad, včetně spoluúčasti podle názoru Moniky Hradecké spíše přiměje pacienty k tomu se svěřit lékaři a nechat si na zdravotnické pomůcky vypsat poukaz.

„Stálý problém v Česku je to, že lidé se ostýchají o své inkontinenci bavit. Často to trvá roky, než se svěří lékaři. A obrovská výhoda spočívá v tom, že nově dostanou úhradu na všechny typy pomůcek, nebudou muset volit jen jednu a další si platit výhradně ze svého,“ tvrdí.

Podle ní v platnosti zůstává, že nárok na úhradu zdravotnických pomůcek má pouze ten pacient, který trpí inkontinencí déle než tři roky.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here