Lékařské fakulty dostanou na navýšení počtu studujících oboru všeobecné lékařství v příštích jedenácti letech 6,8 miliardy korun. První peníze dostaly loni na podzim. Fakulty tak mohly do nového akademického roku přijmout o cca 20 % studentů víc než loni. To je asi 340 nových mediků.

V minulém školním roce v Česku studovalo podle statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR [MŠMT ČR] na lékařských fakultách přes 21 000 studentů. Lékařů-absolventů bylo přibližně 2 500.

Lékařské fakulty před navýšením finančních prostředků přijímaly asi každého desátého až patnáctého zájemce. Ne všichni, kteří splnili podmínky přijímacího řízení, tak z kapacitních důvodů mohli být přijati.

Praxe ukazuje ale i na další problém. Podle Asociace děkanů lékařských fakult si lékaři-učitelé ve stejném věku a při stejném vzdělání přijdou asi na polovinu proti kolegům v nemocnicích. Nastupujícím učitelům mohou lékařské fakulty nabídnout tarifní plat kolem 23 tisíc až 27 tisíc korun hrubého. Což je málo, i když to odpovídá současným platům učitelů v Česku.

Nízké platy učitelů v ČR

Na současný průměrný plat 37 235 korun dosáhnou pouze učitelé, kteří mají praxi nad 32 let. Platy učitelů jsou v Česku přitom dnes zhruba na úrovni 61 procent mzdy průměrného vysokoškoláka. To je nejhorší výsledek ze všech zemí OECD, kde berou učitelé v průměru 91 procent platu vysokoškoláků. To kritizují jak odbory, tak zaměstnavatelé. Přitom poukazují na to, že kvalitní učitelé jsou pro budoucnost České republiky klíčoví.

„Vláda při schvalování státního rozpočtu rozhodla, že platy učitelů vzrostou příští rok o deset procent. To je v rozporu se závazkem, který si vláda dala ve svém programovém prohlášení z roku 2018, aby v roce 2021 činil průměrný plat učitelů 150 procent úrovně z roku 2017. Což odpovídá částce 45 tisíc korun měsíčně,“ uvádí například viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Milena Jabůrková.

Upozorňuje na to, že nízké platy jsou důvodem, proč je dnes v českém školství jen asi osm procent učitelů. A to v situaci, kdy jich v něm aktuálně chybí kolem pěti tisíc. A do pěti let jich má chybět jedenáct tisíc.

Anatomii učí přírodovědci

Obecnou situaci v českém školství potvrzují i platy lékařů-učitelů. Ty se zvyšují po dosažení titulu docenta. To vezme učitelům většinou deset až 15 let. Teprve pak stoupne jejich mzda na přibližně 45 000 korun. U profesorů na 50 000 až 60 000 korun. V praxi se pak ukazuje další problém. Totiž, že fakulty často nemají finance na plné úvazky, což řeší úvazky částečnými. I proto lékaři z klinické praxe často kombinují výuku s úvazkem v nemocnici. U teoretických oborů to ale není vždy možné. Nejvíc chybí učitelé anatomie, často jsou v důchodovém věku. Ve výuce je nahrazují absolventi přírodovědných oborů.

Vážnost situace si uvědomuje i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ten na nedávné konferenci Efektivní nemocnice uvedl, že část z peněz navíc, které fakultám loni na podzim schválila vláda, by měla jít na zvýšení platů učitelům prvních tří ročníků.

„Platy učitelů na lékařských fakultách by se měly zdvojnásobit,“ upřesnil ministr.

Postgraduální vzdělávání lékařů

Další z problémů, s nímž se v současnosti potýká systém vzdělávání lékařů v České republice je nastavení systému postgraduálního vzdělávání lékařů. Ten je podle některých lékařů a zejména pak ředitelů nemocnic doslova v katastrofálním stavu. A do budoucna lze přitom očekávat pouze zhoršení.

„Mnoho nemocnic se potýká s tím, aby vůbec získaly akreditaci k vzdělávání lékařů. A ty, které ji mají, to znamená zase ty velké fakultní, zase nezvládají vzdělávat to obrovské množství absolventů, které k nim chodí,“ uvedl na nedávné konferenci Zdravotnictví 2020 někdejší dlouholetý ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.

Podle zástupců managementů nemocnic současnou situaci v postgraduálním vzdělávání navíc zhorší vyhláška o vzdělávání v základních kmenech lékařů. Ta má nabýt účinnosti již příští rok. Stanovuje, že absolvent by měl nastoupit jen do takové nemocnice, která mu může zajistit jeho vzdělávání dle jeho kmene odborností. Pokud některý z oborů v jeho kmeni nemocnice nebude mít, absolvent do ní sice může nastoupit, ale nebude mu to započítáno do vzdělávání.

Praktické problémy v nemocnicích

Podle Romana Krause současný stav vede k tomu, že lékaři nenastupují do nemocnic, kde nebudou mít jistotu, že v ní uzavřou zkoušky dle svého kmene.

„Bude tedy muset nastoupit do fakultní nemocnice. Jenomže také není možné, aby v jednu chvíli nastoupilo 60 chirurgů do jedné nemocnice. A už vůbec ne, aby se v ní všichni kvalitně vyškolili. Je fakt, že v té nemocnici uvidí všechno, ale nevím, kolik toho v té obrovské skupině pojmou,“ upřesňuje Roman Kraus.

Nedostatky v postgraduálním vzdělávání lékařů ohrožují zejména malé nemocnice, které mají problémy se zajištěním lékařů, pokud jim nemohou nabídnou možnost atestace.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch kritiku současného systému postgraduálního vzdělávání lékařů akceptuje. Jak ale uvedl pro Zdravezpravy.cz na vině není jeho úřad ale zejména samotní lékaři [na podobě vzniku se aktivně podílela Česká lékařská komora, pozn. red.], kteří si současný systém postgraduálního vzdělávání takto nastavili.

–ČTK/RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here