Polovina diabetiků a pacientů s vysokých cholesterolem nebo krevním tlakem přiznala, že nedodržuje předepsanou léčbu. Diabetici nejvíc bojují s dietou a cvičením. Alespoň to vyplývá z aktuálního průzkumu jedné z farmaceutických firem mezi 510 pacienty praktických lékařů a internistů.

Průzkum prokázal, že léčbu nedodržují nejčastěji lidé s vysokým krevním tlakem a zejména pak diabetici. Jejich léčba přitom bere z veřejného zdravotního pojištění nemalé finanční prostředky. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] vydala loni za péči o své klienty s cukrovkou více než 7,34 miliardy korun.

„V posledních pěti letech se tak náklady na tuto nemoc zvýšily skoro o 19 procent, přestože nemocných přibylo jen 4,2 procent,“ říká mluvčí VZP ČR Vlastimil Sršeň.

Jedním z hlavních důvodů podle něj je, že stále více klientů VZP má přístup k moderním léčivým přípravkům. Právě na léky na recept připadá téměř 60 procent [4,36 miliardy Kč] z celkových výdajů pojišťovny za diabetes.

Nezanedbatelné jsou i náklady na léčbu pacientů s vysokým krevním tlakem. Náklady na jejich léčbu přesáhly 2,8 miliardy korun. A to jsou jen výdaje za léčbu samotné hypertenze, nikoliv za všechny související choroby a komplikace.

Vysoký krevní tlak je přitom celoživotní onemocnění, které nelze vyléčit, ale lze je mít pod kontrolou. K tomu je ale zapotřebí eliminovat kouření, obezitu, stres, konzumaci nezdravých jídel či alkoholu a mít dostatek pohybu. 

Diabetici zapomínají na léky i pohyb

Cukrovka [diabetes mellitus] je souhrnný název pro skupinu chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu cukrů. Prevence je možná jen částečně. Spočívá ve zdravém stravování, udržování normální váhy a pravidelném pohybu.

Podle zmíněného průzkumu je to právě užívání léků, kde pacienti nejsou důslední jak u vysokého krevního tlaku, tak u cukrovky. Na léky lidé buď zapomínají nebo je neberou vůbec, protože se cítí dobře i bez nich.

„Snažím se vždy pacientům vysvětlit, že léčba je běh na dlouhou trať a že je opravdu důležité, aby ji dodržovali poctivě. Ukazuji jim výsledky krevních testů a to, jak se zhoršily, když léky neberou. Musí si uvědomit, že i když je nyní nemoc nebolí, mohou na ni v budoucnu i zemřít,“ říká praktický lékař a člen Společnosti Všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně [ČLS JEP] Igor Karen.

Adherencí lékaři označují ochotu pacienta spolupracovat na léčbě. Kromě užívání léků jde například o dodržování diety, pohybu nebo zanechání kouření. Dotazník ukázal, že pro ženy je obtížnější pravidelně cvičit nebo zhubnout, muži bojují více s abstinencí, kouřením a dietou. Vzornější jsou pacienti, kteří nežijí v Praze.

Ovšem i zde je třeba myslet na náklady. Zmíněná VZP ČR dala bezmála 1,3 miliardy korun na lázně a dopravu diabetiků. Dalších 820 milionů korun za zdravotní pomůcky pro ně.

Zdravotní gramotnost je klíč

Podle předsedy České internistické společnosti ČLS JEP Richarda Češky je důležité přínosy léků pacientům vysvětlovat.

„Pomáhá například, když nemocnému vysvětlíme, že lék testovaly v klinické studii tisíce lidí a jeho pozitivní účinek se prokázal u drtivé většiny z nich,“ říká.

Upozorňuje i na to, že k práci lékařů dnes patří i vyvracet pacientům zavádějící informace z internetu.

Potíže s adherencí mají podle průzkumu spíše lidé mladší 40 let.

„Mladí lidé si často možnost vzniku závažných onemocnění a jejich komplikací nepřipouští a své zdraví zanedbávají. Snaží se budovat kariéru, starají se o rodinu a na sebe nemyslí,“ uvedla diabetoložka a členka výboru České diabetologické společnosti ČLS JEP Marcela Szabó.

Narůstající počty diabetiků i nákladů

Problém je i v tom, že počet diabetiků stále narůstá. Svaz zdravotních pojišťoven [SZP ČR], mimo VZP ČR, na konci loňského roku evidoval téměř 320 tisíc pacientů.

„Ještě před deseti lety jich přitom bylo 184 tisíc,“ vysvětluje prezident SZP ČR Ladislav Friedrich.

Dodává, že strmě rostou i náklady. Svazové zdravotní pojišťovny vydávají stejně jako VZP ČR na léčbu cukrovky miliardy korun. Na konci loňska to byly necelé čtyři miliardy korun.

„To je dva a půl krát víc než před deseti lety. Jednak totiž výrazně přibylo nemocných, jednak se díky pokrokům v léčbě na jednoho pacienta vydá v průměru 11,5 tisíce korun, před deseti lety to bylo osm tisíc korun,“ upřesňuje Ladislav Friedrich.

Nezanedbatelná role lékárníků

Zlepšit přístup pacientů by podle odborníků mohly v určitých oblastech například moderní technologie. To platí zejména pro užívání léků. Zapomětlivým pacientům by mohly užívání léků připomínat mobilní aplikace, diabetici si díky nim mohou hlídat svůj jídelníček.

Vliv na přístup pacienta k léčbě má také lékárník, který mu při předání léku vysvětlí, kdy ho užívat. Některé léky mají speciálně upravené, přehlednější obaly, které mají vyhrazené místo na poznámku, kdy lék brát. Podle lékárníků by pomohlo, kdyby byla balení jasně rozpoznatelná a označená, na jakou nemoc jsou předepsaná.

Podle dřívějších průzkumů se může nedodržování pokynů k léčbě projevit i na dožití pacienta. Podle praktických lékařů by také mohlo pomoci, kdyby měl lékař na jednoho pacienta více času. V případě léků třeba proto, aby mu mohl podat komplexní informace o možných nežádoucích účincích nebo mohl snížit počet užívaných léků například kombinovanou tabletou.

–ČTK/RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here