Doporučená denní dávka soli pro dospělého člověka je pět gramů za den. To odpovídá asi jedné čajové lžičce. Češi ale denně zkonzumují i třikrát tolik. A nejde pouze o sůl v pokrmech. 80 procent soli lidé přijímají z nakoupených potravin, jako jsou sýry, uzeniny nebo pečivo.

Sůl je pro lidský organismus životně důležitá [správná funkce svalů, nervů], ale jen v daném množství. Je-li soli moc, vede ke zvýšenému krevnímu tlaku a dalším onemocněním. Její doporučená spotřeba dle Světové zdravotnické organizace [WHO] je u rizikových pacientů, jako jsou diabetici, hypertonici tři gramy soli za den. U zdravé populace pět gramů denně.

Doporučená denní dávka soli podle WHO:
  • Kojenci a děti do jednoho roku: Max. 1 g soli/den
  • Děti od 1 až 6 let: Max. 2 g soli/den
  • Děti od 7 až 14: Max. 5 g soli/den
  • Dospělí: Max. 5-6 g soli/den

Na zvýšenou konzumaci soli by si měli přitom dát pozor zejména osoby s vyšším nebo vysokým krevním tlakem. To proto, že přísun soli nad šest gramů denně prokazatelně zvyšuje krevní tlak a významně pak s přibývajícím věkem. Naopak osoby, jež konzumují sůl do maximálně tří gramů za den, zvýšeným krevním tlakem většinou netrpí. A to ani s přibývajícím věkem. Nadměrné užívání soli ovšem ohrožuje i děti a mládež.

Češi jsou v konzumaci soli jedničky

Podle statistik je průměrná denní spotřeba soli připadající na jednoho Čecha více než 15 gramů. To je třikrát více než je doporučeno. O něco více soli přijmou muži. Nadměrná konzumace soli se ale netýká pouze dospělých osob, ale i dětí a dospívající mládeže. Ti přijímají zvýšené množství soli především v nakoupených solených potravinách a restauracích rychlého občerstvení. K tomu se váže další nešvar. Se zvýšeným obsahem soli jsou lidé žíznivější. Žízeň pak běžně hasí ochuceným sladkým nápojem.

„Dětský organismus nezvládne spálit vše, co dítě snědlo a vypilo. Zásadní roli sehrávají především dva faktory – špatné stravovací návyky a nedostatek pohybu dítěte,“ vysvětluje lékařka Pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce [NNB] Dagmar Slavíčková.

Výsledek je nadváha nebo i obezita. A to již u malých dětí. Na začátku přitom může být nadměrné solení, respektive nezdravé stravovací návyky. To znamená nadměrná kalorická zátěž a často také nedostatečný pohyb. Zejména u dětí je přitom nutné dbát na prevenci a snížit tak rizika rozvoje chronických onemocnění v pozdějších věku.

Všeho moc škodí, i soli

Nadměrný konzum soli prokazatelně vede ke zvýšení krevního tlaku. Zvýšený přísun soli je přitom možné vyrovnávat konzumací potravin se zvýšeným obsahem draslíku [kalia]. Ten je nejvíce zastoupen v ovoci a zelenině. Bohužel ovoce a zelenina ale nejsou u české populace tolik oblíbeny. Alespoň ve srovnání s jinými národy. I proto se tak mnohem více Češi potýkají s nemocemi vyvolané právě vyšší konzumací soli.

Následkem zvýšené konzumace soli dochází dále k srdečně cévním onemocněním jako je infarkt, mrtvice, ale i k osteoporóze, otokům, rakovině žaludku, ledvinovým kamenům, nadváze či obezitě. U dětí je nadměrný přísun soli příčinou již zmíněné nadváhy nebo i obezity. Zvýšená a dlouhodobá spotřeba soli vede prokazatelně ke zvýšenému krevnímu tlaku [hypertenze].

Ta přitom podle odborníků v ČR postihuje až 40 % lidí ve věku 25 až 64 let. Léčí se zhruba 30 procent z nich. Hypertenze dále postihuje více jak 60 procent osob starších 60 let. Její léčba se zahajuje nejdříve režimovými opatřeními a úpravou životosprávy. Důraz se klade především na omezení soli a nasycených tuků a zvýšení konzumace ovoce a zeleniny.

Spotřeba soli a jak ji snížit

Spotřeba soli je v Česku abnormální. 80 procent soli si domácnosti domů přinášejí ze supermarketů. Nejvíce soli přijímají lidé v pečivu a masných výrobcích, a to až v 60 procent z celkového množství. Nejvyšší obsah soli mají pak instantní polévky, nebo také polévky v prášku, plísňové sýry a uzeniny.

Z výše uvedeného vyplývá, že pouze 20 procent přijímané soli mohou Češi ovlivnit, aniž by museli zasahovat do svých nákupních zvyklostí potravin. A to přímo solením při vaření a dosolováním si připravených pokrmů. Podle odborníků i to stojí za to. Zásadním krokem ke snížení přísunu soli je připravovat pokrmy, pokud možno doma a se sníženou dávkou soli. Nebo vařit z čerstvých surovin, ale jsou tu i další tipy.

  1. Postupné snižování spotřeby soli při vaření. Nemít slánku při ruce na jídelním stole.
  2. Dochucovat pokrmy jinak než solí. Například bylinkami [bazalka, pažitka, koriandr, kopr, oregano), česnekem, citrusy.
  3. Absence slánky, dochucovacích omáček, kečupů na jídelních stolech. Především pak kvůli dětem, u nichž je vysoké riziko, že si na příliš slané pokrmy zvyknou.
  4. Číst etikety. To znamená, sledovat množství soli už při nákupu potravin.
  5. Proplachovat konzervovanou zeleninu. Slaný nálev nejprve slít a zeleninu propláchnout vodou.

Významně snížit přísun soli lze omezením nákupů soleného nebo slaného pečiva. Důležité je i zvýšit přísun čerstvé zeleniny a ovoce, které dokáží příznivě ovlivnit zvýšené množství soli v těle člověka.

–VRN–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here