Odchod Británie z Evropské unie může zpozdit uvedení nových léčiv na trh v České republice. Většina farmaceutických firem ale zásadní problémy neočekává. Mnoho z nich již v minulých měsících uskutečnila opatření, aby se jich odchod Velké Británie 31. ledna z Evropské unie dotkl co nejméně.

Podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakuba Dvořáčka se farmaceutické firmy na brexit dlouhodobě připravují. Zásadní potíže neočekává. S výjimkou jediné, kterou je pozdější vstup některých léků na náš trh.

„Pro uvedení léčiva na český trh je nutné, aby byl přípravek dostupný alespoň ve třech zemích EU. Jednou z nich většinou bývala právě Velká Británie, kde byly přípravky uváděny jako jedny z prvních,“ uvedl Jakub Dvořáček.

Proto lze nyní předpokládat dočasné zpoždění dostupnosti některých nových léčiv v ČR právě proto, že bude nutné vyčkat na jejich uvedení v jiné zemi Evropské unie.

Opatření firem a náklady GSK

Podle Jakuba Dvořáčka se farmaceutické firmy na odchod Británie z EU dlouhodobě připravují a mnohé z nich podnikly i potřebná opatření. Jedním z nich bylo i nutné přesunutí sídla držitelů o registraci léčivých přípravků z Británie do zemí EU.

„Dále bylo nezbytné upravit výrobní kapacity a změnit fungování logistického řetězce. A to nejen u léčivých přípravků, ale mnohdy také u léčivých látek, ze kterých se léčiva vyrábějí,“ upřesnil Jakub Dvořáček.

Jednou z členských společností AIFP je firma GSK, která je českou pobočkou jedné z největších farmaceutických společností na světě GlaxoSmithKline, která sídlí v Londýně. Mateřský koncern už dříve spustil pohotovostní plán, který obsahuje například převod povolení k uvedení léčiv na trh, která jsou registrována v Británii, na subjekty v EU nebo aktualizaci obalů a příbalových letáků.

„Předpokládáme, že náklady na provedení těchto a dalších potřebných změn by za dva roky mohly dosáhnout až 70 milionů liber [2,1 miliardy korun]. Následné průběžné dodatečné náklady očekáváme ve výši přibližně 50 milionů liber [1,5 miliardy korun] ročně včetně dodatečných cel a poplatků za transakce či administrativu,“ uvedli zástupci koncernu.

Jak reagovala Zentiva Group

Brexit a vývoj kolem něj velice pozorně sleduje i tuzemská Zentiva, kterou předloni od francouzské farmaceutické skupiny Sanofi koupil za 1,9 miliardy eur [cca 49 miliard korun] americký investiční fond Advent International.

 „Připravili jsme se na různé scénáře. Zvýšili jsme úrovně zásob léků na daných trzích, aby bylo možné pokrýt neočekávaná zpoždění a výpadky v dodávkách,“ uvedla již dříve pro Zdravezpravy.cz ředitelka pro firemní záležitosti a lidské zdroje Zentiva Group Ines Windisch.

Dodala, že Zentiva se plně věnuje i získání potřebných registrací léků. Či uspořádání změn v procesu vydání jak pro britský, tak unijní trhy.

Mnohé firmy se předzásobily

Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem [ČAFF] Martin Mátl uvedl, že všechny členské firmy asociace usilovně pracovaly a pracují na tom, aby se v souvislosti s brexitem zabránilo přerušení dodávek léků.

„Naše členské společnosti podnikly řadu kroků a konkrétních opatření. Ať už to bylo předzásobení léky či nastavení regulačních změn tak, aby dodavatelský řetězec nebyl narušený,“ upřesnil Martin Mátl.

Členy ČAFF jsou například firmy Zentiva, Teva nebo Krka ČR. V této souvislosti uvedla Lucie Šabíková, mluvčí již zmíněné Zentivy, že firma žádný větší dopad kvůli brexitu neočekává. A to ve smyslu výpadků nebo přerušení dodávek léků. Společnost podle ní mimo jiné zvýšila zásoby ve skladech, aby pokryla neočekávané prodlevy.

–ČTK/RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here