Veřejné zdravotní pojištění může být kvůli pandemii SARS-CoV-2 na konci letoška v deficitu 40 miliard korun. To kvůli propadu příjmů z vybraných odvodů na něj.  Již nyní je přitom jasné, že zdravotní pojišťovny budou muset šetřit na výdajích pro plánovanou zdravotní péči v roce 2021.

Vyplývá to z návrhu novely zákona o pojistném na zdravotní pojištění. Sněmovna přitom v úterý večer [24.3.] schválila půlroční odpuštění minimálních záloh na zdravotní pojištění osobám samostatně výdělečně činným. Dnes odpoledne bude normu projednávat Senát.

Podle předkládané novely půjde ztráty zdravotních pojišťoven letos nejspíš ještě vykrýt z rezerv zdravotních pojišťoven. Ty dosáhly loni výše 56 miliard korun. A to zejména díky rekordním výběrům na zdravotní pojištění v minulých několika letech.

„V takovém scénáři klesne schopnost některých zdravotních pojišťoven řádně plnit své závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb ještě do konce letošního roku,“ píše se v návrhu novely zákona.

A nejen to: „Mohou také nastat problémy na straně nemocnic, ordinací a dalších poskytovatelů zdravotních služeb a může se snížit dostupnost péče. Důvod je zřejmý, nižší výběr na zdravotním pojištění a náklady spojené s opatřeními na podporu ekonomiky kvůli šíření nákazy SARS-CoV-2.“

Příjmy zdravotních pojišťoven klesnou

Jen na odvodech živnostníků na zdravotním pojištění ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] aktuálně očekává pokles o zhruba osm miliard korun. A to kvůli současným úlevám, které živnostníkům poskytla vláda.

„Kdybychom to odpuštění neudělali, tak stejně by ti živnostníci zřejmě neměli, jak odvést,“ uvedl ministr Adam Vojtěch.

Dodal, že pojišťovny budou muset na nový stav reagovat a přizpůsobit mu své rozpočty.

„Je jasné, že bude muset dojít k určitým opatřením, aby nerostly nijak výrazně úhrady hlavně v příštím roce,“ doplnil s tím, že už je dohodnuté pro příští rok navýšení plateb za státní pojištěnce.

To však, lze předpokládat, bude v objemu, jež byl s největší pravděpodobností určen před šířením nákazy koronaviru. Platby za státní pojištěnce se totiž zvyšují každý rok o cca necelé čtyři miliardy korun. Zdravotní pojišťovny i poskytovatelé zdravotní péče přitom na vládu dlouhodobě tlačí o jejich razantnější navýšení.

Štěstí, že jsou rezervy

Podle návrhu novely zákona letos nepříznivý vývoj v bilanci pojišťoven ještě odvrátí již zmíněné rezervy zdravotních pojišťoven. Avšak v důvodové zprávě návrhu zákona se také již uvádí, že v příštím roce vážně hrozí, že zmíněné rezervy budou zcela vyčerpány, a bez potřebných opatření bude ohrožena dostupnost zdravotních služeb ve svém celku.

„Očekává se, že v roce 2021 bude nutné snižovat úhrady poskytovatelům zdravotních služeb v řádu miliard korun. V dalších letech bude v případě vyčerpání zůstatků a očekávaného pokračování ekonomické krize financování péče vysoce obtížné,“ uvádí důvodová zpráva.

Tím de facto potvrzuje i apel zdravotních pojišťoven ubrat z původních plánů na rozšíření hrazené zdravotní péče v příštím roce.

„Kolik peněz se na pojistném příští rok vybere, se nedá moc odhadnout, nikdo ale nepředpokládá, že by mohlo růst tak jako dosud. Růst platů se zpomalí, stát signalizuje snahu o omezení svého podílu na platbách za státní pojištěnce [což jsou hlavně důchodci a děti]. Do toho se ještě zatím nevypočitatelně projeví koronavirus,“ uvedl v této souvislosti prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR], jenž zahrnuje všechny zdravotní pojišťovny s výjimkou Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] Ladislav Friedrich.

Upozornil, že problém se skrývá i v loni naplánovaném čerpání rezerv pojišťoven. Ten se bude muset v následujícím období řešit.

„Sami jsme si spustili odpočítávání, které buď budeme umět včas zastavit, nebo dojdeme ke zdi na konci této cesty. […] I při optimistickém odhadu asi výběr pojistného poroste, ale již asi jen někde okolo 4 procent,“ uvedl ve zjevné narážce, že z mnoha loňských plánů na úhradu zdravotní péče v příštím roce sejde.

To ostatně už potvrdily všechny zdravotní pojišťovny i Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] v jejich společném prohlášení.

„Pro následující roky ale bude nutné přijmout úsporná opatření. Nebude možné navyšovat úhrady a platy jako v předchozích letech, aby bylo financování zdravotnictví po dobu nynější krize i po ní udržitelné,“ uvádí prohlášení.

Veřejné zdravotní pojištění: příjmy a výdaje

Dohodovací řízení o úhradách [řeší, co a kolik za to budou zdravotní pojišťovny poskytovatelům zdravotní péče platit, pozn. red.] na příští rok s pojišťovnami i zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče začalo v lednu. Nyní je však pozastavené. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha bude obnoveno až v červnu, kdy bude známá makroekonomická predikce.

Do veřejného zdravotního pojištění letos odvedou zaměstnavatelé, podnikatelé, zaměstnanci a stát přes 350 miliard korun. Zhruba 200 miliard spravuje největší Všeobecná zdravotní pojišťovna. V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Rezervy na účtech pojišťoven byly loni zhruba 56 miliard korun. Z nich šest miliard navíc slíbily pojišťovny dát do zdravotnictví už loni v říjnu. Zdravotnické odbory žádaly loni rozpuštění jejich významné části, měly jít hlavně na platy. Ze zákona mají pojišťovny povinnost držet na účtech částku odpovídající téměř čtyřem dnům péče o jejich klienty.

„V případě předchozí krize po roce 2008 byly disponibilní zůstatky zdravotních pojišťoven rozpouštěny postupně v období následujících pěti let, což umožnilo udržet dostupnost zdravotních služeb na velmi vysoké úrovni i v období krize,“ uvádí důvodová zpráva.

Systém veřejného zdravotního pojištění byl v deficitu i v letech po krizi v roce 2008. Za čtyři roky po roce 2009 to bylo zhruba 36 miliard korun, které podle tehdejšího vyjádření prezidenta České lékařské komory Milana Kubka zaplatily 24 miliard zdravotní pojišťovny a dvanáct miliard zdravotnická zařízení.

–ČTK/DNA–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here