Ambulantní specialisté napadli u Evropské komise [EK] zvýhodňování nemocničních ambulancí v ČR. Ty dle nich v letech 2009 až 2017 ve srovnání s nimi dostávaly vyšší úhrady za výkony. Vzniklý rozdíl podle Sdružení ambulantních specialistů [SAS ČR] činí cca 15 miliard korun. Další ztráty způsobila specialistům pandemie koronaviru.
V letech 2009 až 2017 dostávali ambulantní specialisté v soukromé praxi jinou výši úhrad za výkony než ambulance v nemocničních zařízeních. Přesněji řečeno jim úhradová vyhláška v této době stanovila nižší úhrady za stejné výkony než v nemocnicích. Sdružení ambulantních specialistů proto podalo 9. října 2017 stížnost k EK kvůli zvýhodňování nemocnic. Na výsledek řízení se stále čeká.
Podle předsedy SAS ČR Zorjana Jojka i bez ohledu na výsledek stížnosti vznikla tímto rozdílným přístupem ambulantním specialistům finanční ztráta ve výši cca 15 miliard korun. I proto jim tak úhradová vyhláška pro rok 2020 tento rozdíl dorovnává a ambulantním specialistům přiznává zhruba osm procent z celkového obratu zdravotního pojištění, který se pohybuje kolem 350 miliard korun.
Ambulantní specialisté řeší další výpadek příjmů
Finanční potíže a starosti s provozem ordinací ale ambulantním specialistům způsobila i jarní pandemie koronaviru. Mnozí z nich uzavřeli ordinace, ale i pacienti omezili své návštěvy u lékařů. Specialisté přitom nebyli výjimka. Příjmy ambulantních specialistů proto během krátké chvíle klesly podle SAS ČR v některých případech až na jednu třetinu běžného provozu. Ztráty sdružení odhaduje na 100 milionů korun.
„Některé z 50 oborů, které sdružujeme, se například během dubna propadly až na 33 procent normálního stavu. Citelný propad se však týkal většiny oborů. Díky konstruktivnímu přístupu ministerstva zdravotnictví se nám daří na tuto dramatickou situaci alespoň trochu reagovat,“ říká Zorjan Jojko.
Dodává, že celkový propad bodové produkce, podle které jsou ambulance finančně ohodnocovány, činil napříč odbornostmi za období od ledna do května 20 procent oproti rokům 2018 nebo 2019.
Propady v příjmech nejsou zcela jednotné
SAS ČR propad příjmů uvádí i na konkrétních případech. Například příjmy od zdravotních pojišťoven u ORL ambulancí měly podle něj za normálních okolností činit cca 180 tisíc korun. V dubnu letošního roku ale klesly až k 60 tisícům korun. Pacienti totiž zůstávali doma. U očních specialistů jsou propady v příjmech ještě znatelnější. Ve své praxi totiž využívají více techniky a celkově jsou jejich náklady výrazně vyšší. Měsíční propad příjmů v jejich oboru se pohyboval kolem 185 tisíc korun. Sdružení dále upozorňuje, že zatímco rapidně klesaly příjmy za lékařskou činnost, tak náklady na nájmy, energie, platy zdravotních sester zůstávaly.
„Je pravda, že propad návštěvnosti pacientů byl u každého oboru jiný. Například u psychiatrie došlo jen k mírnému poklesu. Svoji roli v tom sehrávalo několik faktorů. Jednak to, jak blízký kontakt lékaře s pacientem je u daného lékařského vyšetření či zákroku nezbytný. Dále průměrný věk pacientů daného oboru, ale v neposlední řadě také věk lékařů,“ říká Zorjan Jojko.
Negativně se na vytíženosti ambulancí podle něj podepsal i počáteční nedostatek ochranných pomůcek. Což se dle jeho slov zlepšilo až na konci března, kdy se se dle jeho vyjádření do nákupu a distribuce vložilo vedení ministerstva zdravotnictví, jemuž, jak říká, pomohla sdružení zastupující soukromé lékaře
Některým specialistům pomohlo i navýšení bodové hodnoty telefonické konzultace na úroveň cíleného vyšetření v době nouzového stavu. Zdravotní pojišťovny odsouhlasily navýšení z 38 stávajících bodů na většinou 360 bodů. To podle SAS ČR specialistům i pacientům pomohlo, protože mohli své zdravotní potíže s lékaři konzultovat po telefonu.
Vyúčtování práce a záloh řeší kompenzační vyhláška
Kvůli pandemii koronaviru a snížení lékařských výkonů v ambulancích v průběhu nouzového stavu vzniklo reálné riziko, že se někteří specialisté ocitnou počátkem příštího roku ve finančních potížích. Vyúčtováním výkonnosti za rok 2020 s výší poskytnutých záloh, jež vycházejí z výkonnosti v roce 2018 by znamenalo, že by některé ambulance musely jednorázově vracet vzniklé rozdíly mezi vyplacenými zálohami a uskutečněními výkony.
„Lékařská péče je nám proplácena každý měsíc formou záloh. Jejich výše je počítána z výkonnosti v roce 2018 a během nouzového stavu byla navýšena právě na úroveň plateb v roce 2018 bez ohledu na rozsahy námi poslaných výkazů,“ vysvětluje Zorjan Jojko.
Tento problém upravuje kompenzační úhradová vyhláška platná od 1. července, která řeší výpadky způsobené částečně poklesem poptávky, částečně vládními opatřeními a částečně opatřeními samotných poskytovatelů na ochranu personálu.
„Ministerstvo po tvrdých, ale veskrze věcných jednáních uznalo pravdivost a relevanci námi předložených dat o propadech výkonnosti ambulantních specialistů. Varianta řešení, na které jsme se nakonec dohodli, zabrání krachu ambulancí,“ uvádí Zorjan Jojko.
Upozorňuje však, že tato úprava počítá s přijatelným vývojem pandemie do konce roku 2020. Jinak řečeno, že se nebude opakovat situace z letošního jara, kdy byl vyhlášen nouzový stav a lékaři neměli ochranné pomůcky pro výkon své profese.
–RED–
