Na Tchaj-wanu nepřekročil počet nakažených koronavirem 500 osob, sedm lidí s covid-19 zemřelo. Tchaj-wan je více než 140 dní bez nově nakažených, a to i přes svou blízkost k čínské hranici. Čím to? Rychlé a efektivní zavedení proticovidových opatření. To potvrzují i členové české senátní delegace z pobytu na Tchaj-wanu.
Tchaj-wan s necelými 24 miliony obyvateli může být dobrým příkladem ostatním zemím, jak úspěšně zvládnout šíření nového koronaviru. Podle zpráv z Univerzity Johnse Hopkinse se koronavirem v zemi nakazilo necelých 500 osob, sedm nakažených s covidem-19 zemřelo. Navíc Tchajwanci uvádějí, že již přes čtyři měsíce nebyl v zemi zaznamenán domácí případ přenosu koronaviru. Všichni nakažení přichází ze zahraničí. Klíč k úspěchu v zamezení šíření nemoci je podle obyvatel Tchaj-wanu v rychlém a pružném zavedení opatření, což potvrzují i členové české senátní delegace, kteří v zemi pobývají již pátý den.
„Taiwan se nachází jen 100 km od čínské pevniny. Za osm měsíců má 23 milionová země 500 nakažených, sedm úmrtí. Stále v ekonomickém plusu, bez propadu. Opatření zde fungují. Politika hraje minimální roli a bere se ohled především na odborníky,“ informuje ze svého pobytu na ostrově člen české delegace a předseda senátního zdravotnického výboru Lumír Kantor [KDU-ČSL].
A dodává, že cesta na Tchaj-wan pro něj má ze zdravotnického hlediska tři cíle. Sdílet zkušenosti s pandemii, kterou Tchaj-wan zvládá výborně a bez poklesu ekonomiky, podpořit aspiraci Tchaj-wanu na pozorovatele WHO a probrat palčivá zdravotní i sociální témata jako například nedostatek zdravotnického personálu.
ITRI: Institut pro průmyslový výzkum a technologie
Významnou úlohu ve zvládání pandemie koronaviru na Tchaj-wanu sehrává od jejího počátku tamní Institut pro průmyslový výzkum a technologie [Industrial Technology Research Institut, zkr. ITRI]. Ten je největší výzkumnou institucí na Tchaj-wanu a zaměstnává přes šest tisíc vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Podle vedení institutu tvoří právě toto zařízení most mezi Tchaj-wanem a mezinárodním společenstvím i mezi tchajwanskou vládou a jejím průmyslem. ITRI pomáhá Tchaj-wanu řešit aktuální technické, hospodářské a environmentální úkoly. Zabývá se například také zelenou energií, přípravou budování chytrých měst nebo i pomocí seniorům.
A právě ITRI dostal od vlády na začátku koronavirové krize úkol pomoci se zvládnutím epidemie koronaviru. Díky institutu se například během několika týdnů podařilo připravit 90 výrobních linek na výrobu chirurgických roušek. Jejich produkce se tak v zemi zvýšila ze dvou milionů na 20 milionů denně.
Efektivitu a rychlost v jednání, se kterou Tchajwanci dokázali své nápady realizovat ocenil i na Tchaj-wanu právě pobývající předseda senátu Miloš Vystrčil.
„My jsme se bohužel takto rychle nepohybovali. Nápadů jsme možná měli víc a možná i lepší, ale oni byli v aplikaci rychlejší,” uvedl při své návštěvě institutu.
„Návštěva ITRI-výzkumného a industriálního centra. Úzká spolupráce mezi vědou a průmyslem je postavena na zadání dotáhnout všechny životaschopné nápady do podoby užitečné pro běžný život. Obrovská škála aktivit. Záběr po celém světě. 6 500 zaměstnanců se ziskem 800 milionů dolarů,“ komentoval návštěvu ITRI na sociální síti Lumír Kantor.
Tchaj-wan: Vývoj nového plicního ventilátoru za 17 dnů
Rychle vědci z ITRI postupovali i při výrobě plicního ventilátoru, jež potřebují lidé s těžkým průběhem nemoci covid-19. Ty je byli schopni vyvinou za 17 dnů, a to z dílů, které byly dostupné pouze na Tchaj-wanu.
Miloš Vystrčil v této souvislosti zmínil, že podobně rychle postupovali i čeští inženýři. Ovšem s tím rozdílem, že jimi vyvinutý plicní ventilátor dosud nezískal v Česku certifikaci a nemůže proto být použit. Za zmínku stojí i to, že pro užití ve Spojených státech ale již certifikaci obdržel.
„To je rozdíl v té aplikaci, tady si myslím, že bychom si mohli vzít [z Tchaj-wanu] příklad, trochu se poučit,” poznamenal Miloš Vystrčil.
Výsledek testů znají na Tchaj-wanu do 40 minut
Tchaj-wanský institut ITRI vyvinul přístroj, který dokáže do 40 minut vyhodnotit testy na koronavirus. Přitom běžné nejrychlejší testy trvají zhruba dvě hodiny. Institut rovněž vyvinul aplikaci monitorující lidi umístěné kvůli koronaviru do karantény. Systém, kterému v ITRI říkají elektronický plot, dokáže daného člověka lokalizovat a úřady tak mohou kontrolovat, zda karanténu neporušuje. K identifikaci osob v karanténě používá i rozpoznávání obličeje. Podle ITRI systém výrazně pomohl Tchaj-wanu omezit šíření viru.
Českou misi na Tchaj-wanu doprovázejí přísná preventivní bezpečnostní opatření. Její účastníci absolvovali čtyři testy na covid-19 před a po příletu na ostrov. Před nástupem do letadla je cestujícím změřena teplota a po dobu letu musejí mít nasazené roušky. Ústa a nos musí mít zakryté i během celého pobytu. Při dopravě po Tchaj-wanu využívají pouze přistavená vozidla a s tamními podnikateli se setkávají jen při stanovených příležitostech. Zástupci českých firem museli s předstihem uvést, jaká místa chtějí při svém pobytu navštívit a s kým chtějí jednat. Přísná opatření panují i v hotelu. Delegáti se mohou pohybovat pouze v předem připravených místnostech, které jsou po jejich opuštění vždy pečlivě dezinfikovány. Na cestu se měla původně vydat také vdova po bývalém předsedovi Senátu Věra Kuberová. Podle Miloše Vystrčila jí ale lékař cestu zakázal ze zdravotních důvodů. Delegace odvezla na Tchaj-wan alespoň její videovzkaz s poděkováním.
–RED/ČTK–
