Epidemiologická situace v ČR je jedna z nejhorších v Evropě. Za dva až tři týdny lze podle zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly očekávat explozivní nárůst hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19. Nynější proticovidová opatření jsou nedostatečná. Uvedl to v dnešních Otázkách Václava Moravce.

V posledních dnech tohoto týdne v Česku počty nových případů covid pozitivních osob každým dnem rostly a každý den dosahovaly rekordních čísel. Zatímco v jarním období epidemie se počty pohybovaly do 200 nově pozitivních za den, nyní koncem léta jsme na přírůstku i 1 500 za den. Podle vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly explozivní nárůst v tomto týdnu svědčí o tom, že nastavená proticovidová opatření jsou nedostatečná a je na čase přijmout další, která prudké nárůsty zastaví.

„Je jasné, že takový trend logicky přinese situaci, která tady byla na jaře, byť ta klinická zátěž je výrazně nižší. To znamená, že vysokými počty se dostaneme na počet hospitalizovaných, který bude velmi srovnatelný poměrně záhy,“ uvedl Roman Prymula.

Zdravotnický výbor: ČR je na počátku explozivního šíření

V následujících týdnech podle něj nelze očekávat nic jiného, než jsou vyšší nárůsty počty covid pacientů s těžkým průběhem nemoci, jejichž stav bude vyžadovat hospitalizaci. Upřesnil, že za 14 dnů až tři týdny v Česku dojde k explozivnímu nárůstu hospitalizovaných pacientů s nemocí covid-19. A při pokračování šíření nákazy při současném trendu se pak během jednoho až dvou měsíců můžeme dostat na kapacitní limity nemocničních zařízení.

V případě, že se [aktuální] situace nezlepší do tří týdnů a nedojde k oploštění křivky, budou podle něj muset být znovu aktivovány i takzvaná covid oddělení v nemocnicích. Tedy ta oddělení, která vznikla na jaře, z nichž většina již zanikla.

Česko na proticovidová opatření rychle zapomnělo

Příčinou rozšíření nákazy je dle Romana Prymuly to, že proticovidová opatření byla rozvolněna. Lidé se přestali nákazy obávat a přestali dodržovat dostatečné rozestupy, účastnili se hromadných akcí a odložili ochrany dýchacích cest. Současná epidemiologická situace v Česku je dokonce horší než ve Španělsku.

„Španělsko má dnes sice vysoké počty, ale je v sestupné trajektorii, ale my míříme nahoru. Nezáleží jenom na číslu, ale na trendech,“ uvedl s tím, že v trendech jsme téměř nejhorší.

[Pozn. red.: Bez zajímavosti pak není ani jeho vyjádření na adresu Španělska z posledního jednání sněmovního zdravotnického výboru. Na něm Roman Prymula uvedl, že aby Španělsko srazilo počet nově pozitivních covid případů, ubralo na testování.]

Tak jako tak, podle Romana Prymuly do Česka dorazila druhá vlna epidemie covid-19. To znamená, že Česko je v situaci, kdy je zřejmý nárůst počtu nemocných, který je výrazně vyšší než ve vlně první, a je tam určitá prodleva mezi dvěma vlnami.

Přechod škol na online výuku, ano, ale raději ne

Vysoké počty covid pozitivních případů v Česku ohrožují i vzdělávací systém. V posledních dnech se kvůli nakaženým pedagogům uzavřely některé ze škol nebo tříd. Celoplošné uzavření škol v České republice však Roman Prymula vylučuje, připouští ho nanejvýš na vysokých školách. Základní školy je dle jeho slov třeba držet na prezenční výuce a uplatňovat proticovidová opatření. Jde například o to, aby učitelé ve školách nosili respirátory třídy FFP2 a děti roušku. Pak by se minimalizovalo riziko přenosu na minimum.

„Nesmí se stát, abychom kvůli jednomu učiteli zavřeli celou školu.“

Podle něj je na místě nošení roušek i ve třídách, a to po dobu minimálně následujících dvou měsíců, dokud neklesne současná vlna epidemie, která tu bezesporu je.

„Pokud zavřeme školy, tak se dostaneme do situace, kdy nám téměř jeden ročník vypadne, a to si úplně představit nedovedu,“ řekl.

Odběrová místa a levnější testy na covid-19

Pořad veřejnoprávní televize reagoval i na dlouhodobě známý fakt, že odběrová místa na covid-19 nestíhají plynule odbavovat testované osoby. Lidé i indikovaní čekají i několik dnů na otestování. Což v pořadu potvrdil i předseda Sdružení praktických lékařů ČR [SPL ČR] Petr Šonka.

„Hygienici jsou na hranici kapacit. Víme od svých pacientů, že se jim hygiena ozývá i pátý den od kontaktu,“ řekl s tím, že pokud se pacientovi hygiena neozve delší dobu, pak se ozve pacient svému praktickému lékaři s žádostí o pomoc.

Některá odběrová místa navíc stopla testování na covid-19 pro samoplátce. Podle Romana Prymuly by tyto potíže měly vyřešit rychlejší lamp testy [testování ze slin s výsledkem do 45 minut, pozn. red.], které by navýšily testovací kapacity až na 30 tisíc za den. Což by se mohlo stát již v polovině října.

„Když tady budou lamp testy, jsme schopni se do cca 15. října dostat až na 40 tisíc testů za den,“ uvedl Roman Prymula s tím, že tyto testy by mohly stlačit i ceny za otestování.

Petr Šonka v této souvislosti stejně jako mnozí další apeloval na navýšení počtu odběrových míst v republice. V každém okrese by podle něj mělo být minimálně jedno odběrové místo. Zřízena by přitom měla být i mobilní odběrová místa pro imobilní občany.

Jiná novinka je, že od 20. září by měly být o svých covid pozitivních pojištěncích informováni jejich praktiční lékaři. Ti v tuto chvíli žádné takové informace nemají. Dostanou je pouze tehdy, když jim je sdělí sám pacient.

„Od 20. září elektronická žádanka od ÚZISu bude fungovat tak, že se dozvíme všichni výsledek do 24 hodin,“ upřesnil Petr Šonka.

Desetidenní doba karantény je dle Prymuly adekvátní

Otázky Václava Moravce se dotkly i doby karantény a izolace. Někteří epidemiologové navrhují jejich výrazné zkrácení i například na sedm dní. To ale není podle Prymuly dobrý nápad, protože riziko přenosu infekce je vysoké po pátém i ještě sedmém dnu.

Dle jeho slov máme o době infekčnosti nakažené osoby dostatek informací. U izolace je zcela zřejmé, že po pozitivním testu desátý den už virus nikdo nešíří. U karantény [osoba v kontaktu s covid pozitivním, ale bez prokázané nákazy, pozn. red.] je to ale složitější.

„Inkubační doba se liší, byť se argumentuje, že v tuto chvíli je výrazně kratší, než byla předtím. Není to pět až šest dnů, ale je to tři až pět dnů. Přesto určitý počet osob přes ten i desátý den existuje,“ vysvětlil Roman Prymula.

Odhadl, že přes desátý den je to cca 2,5 procenta, sedmý den až 20 procent. To znamená, že virus může nakažený dále šířit, i když se dostane ven z karantény.

„Jít na pět dnů je nesmysl a na sedm dnů je riziko ještě vysoké,“ uzavřel Roman Prymula.

–VRN–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here