Vlna covidu prochází českou populací a její průchod je dle odborníků třeba brzdit. Zejména to řešil na svém středečním jednání sněmovní zdravotnický výbor. V následujících týdnech mají počty pacientů v nemocnicích stoupat, proticovidová opatření se projeví až se zpožděním.

Včerejší [7.10.] zdravotnický výbor se nesl v duchu následujících faktů. K 7.10. bylo v nemocnicích přes 1 563 osob s covidem. Z nich bylo 40 procent s lehkou hospitalizací bez podpory dýchaní. 25 procent z nich má naopak těžký průběh a z nich 75 procent vyžaduje skutečně intenzivní péči. Na JIP je v tuto chvíli přes 300 osob. S umělou plicní ventilací je nyní v celé ČR zhruba 150 osob.

„Nepodařilo se nám zastabilizovat reprodukční číslo pod jedna, máme tu klasický nárůst, který potřebujeme v nějakém časovém horizontu korigovat,“ řekl v úvodu výboru ministr zdravotnictví Roman Prymula [za ANO].

Dodal, že to je jasný důvod pro zavedení dalších opatření, která oznámí v pátek. Podle něj je již prodiskutovali s dotčenými členy vlády, resorty, a ještě je čeká jednání s opozicí. Restrikce budou v účinnosti po dobu dvou týdnů, poté budou s ohledem na vývoj šíření epidemie rozvolňovány.

„Poté navodíme taková opatření, která dokáží udržovat stabilizovanou situaci tak, aby nehrozilo přetížení zdravotního systému,“ upřesnil s tím, že postupy zdravotníků jsou dnes lépe propracovány a díky nim se daří i přes vysoké nárůsty udržet situaci v chodu.

„Ukazuje se, že kyslík je ta cesta, která umožňuje mnoho případů překrýt přes krizovou periodu, kdy jsou ohroženy na životě,“ vysvětlil.

Ministerstvo má již vypracované plány na uvolňování lůžkových kapacit nemocnic. Má jít o strategii, která dovoluje přesun pacientů bez dramatických klinických projevů.

Následky šíření infekce pociťují nemocnice se zpožděním

Zdravotnický výbor projednal i vývoj šíření covidu v ČR. To v číslech shrnul ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek. Podle něj koncem října budeme směřovat k tisícovce těžkých případů na lůžku v celé republice.

„Zbrždění, snížení dynamiky, a ohnutí křivky je v tuto dobu strategií číslo jedna,“ řekl.

Dodal, že při současném trendu, kdy se u nás potvrdí více než čtyři tisíce nových případů denně, musíme počítat i s možností desítek tisíc nově diagnostikovaných.

„V nemocnicích bychom průchod této vlny brzdili ještě v prosinci, tam to běží ještě další týdny, a to i při nízkém reprodukčním čísle. […] Epidemie jde populací velmi rychle, musí se zbrzdit ten průchod,“ uvedl Ladislav Dušek.

Podle jeho dat se u nás nákaza v měsíci září potvrdila u 46 tisíců osob. Z nich deset procent patří do skupiny se zvýšenou zranitelností. Do nemocnic se s covidem dostalo kolem 80 nakažených denně, koncem měsíce se počty ještě zvyšovaly. Nutno dodat, že pacienti s covidem byli z nemocnic i propouštěni.

„Nicméně saldo je pozitivní a dále poroste. To znamená počty hospitalizovaných budou nepochybně dále narůstat, i průměrné denní příjmy. Zvyšují se i denní propouštění, ale ten počet pacientů aktuálně hospitalizovaných roste,“ vysvětluje.

Komory ČLK a ČLnK jsou připraveny

Zdravotnický výbor přijal také zástupce profesních komor. Podle jejich vyjádřeních jsou komory připraveny na vyšší nápor nemocných. Mají zpracované manuály z jarního období epidemie.

„Všichni víme, že máme problém a všichni víme, čím jsme si to způsobili, v Česku je nejhorší situace v Evropě,“ uvedl prezident České lékařské komory [ČLK] Milan Kubek.  

K praktickým věcem se vyjádřil tak, že vydávaná opatření mají mít co nejméně výjimek.

„Lidé tomu pak nerozumí a ztrácí se u nich ochota je respektovat,“ vysvětlil důvod.

Podle něj musíme udržet v chodu především první stupně ZŠ kvůli tomu, aby mohli rodiče mladších dětí chodit nadále do práce. Současně apeloval na změny v úhradových mechanismech, předpoklad na jaře s kompenzační vyhláškou se dle jeho slov nenaplnil.

„Na covidových pacientech nemocnice prodělávají, omezují elektivní péči,“ řekl.

Na výboru vystoupil i prezident České lékárnické komory [ČLnK] Aleš Krebs. Mezi lékárníky je podle Krebse naprosté minimum infikovaných covidem ze zaměstnání. Postupy nastavené zjara fungují. Z toho důvodu dokáží lékárníci udržet lékárenské služby v plném provozu i v současné době a není třeba přijímat v jejich oboru opatření.

„Lékárenskou péči dokážeme v následujícím období udržet,“ ubezpečil Aleš Krebs.

K financování lékárenské péče uvedl, že je prioritou a řešením změna systému odměňování lékárenské péče. Ta by dle něj měla více zohledňovat poskytování péče a méně cen u léčiv, které vydávají.

„Je to zásadní věc, která nám pomůže ke stabilizaci lékárenské péče i v této době,“ uvedl.

Zdravotnický výbor vyslechl Romana Šmuclera

Za Českou stomatologickou komoru [ČSK] na výboru vystoupil její prezident Roman Šmucler, který se věnoval tématu dostupnosti stomatologů. Dle dat komory je u nás aktuálně 6 400 aktivních zubních lékařů a jejich počty stále rostou a zřejmě budou růst i nadále. Obavy z jejich nedostatku nejsou dle jeho slov na místě. Výkon profese dle něj nesuplují ani cizinci.

„Cizinci nejsou v české stomatologii téma, máme rekordní číslo pracujících lékařů. Kolik jich přijde, tolik jich odejde,“ vysvětlil.

Vyvrátil i tvrzení o nefungování systému předávání praxí a otevírání nových.

„Počet smluv je stejný, problém v tom není,“ řekl.

Zároveň ujistil, že stomatologové jsou na narůstající počty nemocných připraveni, mají stejně jako například lékárníci manuál ještě z jarního období.

„Nezlehčujeme covid, pouze chceme, aby se to nerozpadlo,“ uvedl.

Podle něj je v tuto dobu třeba omezit restrikce na praktickou výuku stomatologů. To proto, aby mohli dále vzdělávat své studenty a uklidnit své pacienty.

Otázky na ministra Prymulu

Ministr Prymula zareagoval na otázku týkající se následků po prodělání nemoci covid-19 a možnosti zkoumání stavu zemřelých s covidem-19.

„Zavedl se úzus, že se nebude příliš pitvat z toho důvodu, aby se neohrožovali patologové,“ uvedl.

Podle něj jsou již některé studie dostupné například z Německa a Spojených států. Dle nich má nemoc dvojí stěžejní nález. Jsou to plicní záněty. Čím těžší zánět je, tím horší je návrat do původního zdravotního stavu. Někteří pacienti zůstávají po nákaze hendikepovaní především co do dýchacích kapacit a ve vyšším věku u nich hrozí riziko komplikací. Další je pak následek multiorgánového postižení a v některých případech se prokázal zásah nového koronaviru i v mozku, a to dokonce po běžném průběhu infekce.

„Proto nemohou odborníci predikovat z historických poznatků následky covidu-19 i po několika letech. To je největší nebezpečí, které já vnímám,“ uvedl ministr.

Poslankyně Olga Richtrová [Piráti] oslovila ministra s otázkami na situaci kolem zavedení lamp testů do praxe. Podle ministra už byly nové lamp testy [testování ze slin, pozn. red.] zavedeny do zkušební praxe zhruba pěti nemocnic. Ukázalo se, že je třeba doladit jejich jasné zabarvení výsledku.

Vyjádřil se dále k přítomnosti rodičů u dětí v nemocnicích. Metodika je dle něj dostupná na webu ministerstva a platí pro všechna zařízení v systému, nikoliv pouze pro ministerstvem řízené nemocnice. Upřesnil zprávu, že jeho předešlá funkce vládního zmocněnce pro vědu a výzkum nebyla trafikou, jak někteří zmiňují, ale bude v budoucích týdnech obsazena.

Ohledně ochranných pomůcek pro následující vypjaté období ubezpečil přítomné, že je jich dostatek a nejsou proto důvodem vyšších počtů nakažených zdravotníků.

„Minorita se nakazila při výkonu zaměstnání, ochranných pomůcek je opravdu dostatek, máme virus v populaci a prostě se nakazí v běžném životě,“ řekl.  

Veronika Táchová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here