Hasiči i armáda nyní připravují záložní objekty s kapacitou až deseti tisíců lůžek pro covid pozitivní pacienty. To pro případ, kdy by se nedostávalo nemocniční kapacity. Krajští koordinátoři intenzivní péče zároveň denně sledují vytíženost lůžek v kraji i mimo něj.
Pro zvládnutí vrcholící epidemie koronaviru v Česku je třeba rozšířit kapacity lůžkové a intenzivní péče pro pacienty s těžkým průběhem covidu-19. I zajistit dostatek zdravotníků.
„Stav v Česku se zhoršuje a je nejhorší ve všech zemích. V následujících týdnech dojde k nárůstu hospitalizací, těžkých případů a mrtvých. Čekají nás těžké tři týdny,“ uvedl ve svém úterním televizním projevu ministr zdravotnictví Roman Prymula [za ANO].
Pro zvládnutí epidemie v zemi je podle něj klíčové – mimo dodržování preventivních opatření – robustní posílení lůžek v nemocnicích a dalších zařízeních. Lůžka mají být vyčleněna pro pacienty s covidem-19, urgentní medicínu a neodkladnou péči.
Do zajištění personálu a lůžek se tak zapojili členové Armády ČR, hasičské sbory a postupně se povolává i záložní zdravotnický personál. Tedy studenti zdravotních škol, medici druhých až pátých ročníků a zdravotníci pracující mimo profesi. S prosbou o pomoc budou osloveni také budoucí farmaceuti a stomatologové.
Aktuální vytíženost kapacity lůžek v Česku
Stav aktuálních lůžkových i přístrojových kapacit je podle Národního koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého v zemi celkově dostačující, alespoň ke zvládnutí aktuálního počtu hospitalizovaných pacientů s covid-19.
„Mezi kraji a nemocnicemi uvnitř krajů se však mohou vyskytovat rozdíly v obsazení kapacit, vyžadující nezbytné přesuny pacientů mezi nemocnicemi podle jejich aktuální dostupné lůžkové kapacity a schopností poskytnout pacientům náležitě odbornou péči podle povahy a tíže klinického stavu,“ vysvětluje.
Podle něj v současnosti každá nemocnice připravuje nouzové kapacity lůžek. Což jsou lůžka z oddělení, která by se v okamžiku potřeby a vyčerpání existující kapacity využila pro poskytování péče o pacienty s covid-19.
Kapacity k 12.10.2020 lůžkové a intenz. péče – volná kapacita/celková kapacita
- Lůžka typu ARO/JIP: 958 / 4 011, tj. 23% rezerva.
- Ventilátory: 918 / 1 821, tj. 50% rezerva
- Lůžka s kyslíkem: 7 401 / 23 244, tj. 31% rezerva
- Přístroje CRRT: 233 / 315, tj. 73% rezerva
- Přístroje ECMO: 65 / 73, tj. 89% rezerva
Systém pro sledování kapacit lůžkové péče
Vytíženost kapacity lůžkové a intenzivní péče v tuzemských nemocnicích se sleduje už od jarní epidemie koronaviru. Zdravotníci je monitorují nepřetržitě každý den a posbíraná data ze všech tuzemských nemocnic vyhodnocují v takzvaném dispečinku intenzivní péče. Ten sleduje dostupnost lůžek na odděleních JIP a ARO. Sleduje i dostupnost lůžek s možností podávání kyslíku a vytíženost nejdůležitějších přístrojů orgánové podpory. Jako jsou přístroje pro umělou plicní ventilaci, takzvané ventilátory, přístroje pro podporu nebo náhradu funkce ledvin i přístroje pro nejtěžší případy selhání plic, tedy ECMO [přístroj pro mimotělní oběh]. Každá nemocnice je povinna aktualizovat sledované údaje minimálně jednou denně.
V každém kraji řídí a sleduje umisťování pacientů na pracoviště intenzivní péče, tedy na oddělení ARO a JIP, pověřený krajský koordinátor intenzivní péče. To je vždy lékař se specializací v oboru Anesteziologie a intenzivní medicína. Tito lékaři podle Vladimíra Černého spolupracují se zdravotnickou záchrannou službou daného kraje a zároveň i se zástupci krajské samosprávy.
Růst covid pozitivních znamená růst hospitalizovaných
Statistiky ukazují, že zhruba dvě až čtyři procenta z nakažených covid pacientů vyžadují hospitalizaci, čtvrtina z nich intenzivní péči. Podle predikcí Vladimíra Černého z minulých týdnů se zdravotní systém ocitne na hranici svých kapacit při zhruba čtyřech tisících nově nakažených denně. Denní nárůsty jsou přitom dvojnásobné.
„Dosavadní dynamika nárůstu počtu hospitalizovaných pacientů vede k postupnému omezování plánované zdravotní péče v mnoha nemocnicích,“ vysvětluje.
Dodává, že jakékoliv omezování zdravotní péče se zatím týká té části plánované péče, jejíž odložení není spojeno s rizikem zhoršení zdravotního stavu, anebo s dopadem na dlouhodobý léčebný výsledek pacienta.
–VRN–
