Analýzy infikovaných uvádějí, že poruchou čichu trpí až 60 procent všech nakažených covidem-19. Úplná nebo částečná ztráta čichu je pak příznak nákazy spíše u pacientů v mladším a středním věku. Často jde i o jediný příznak nemoci, který je ale již důvodem k otestování na covid-19.
Úplná nebo jen částečná ztráta čichu bez známé příčiny je dle odborníků v současné době varovným signálem nákazy novým koronavirem. A proto je i důvodem k provedení testu na covid-19. Vyšetření na ORL odborníci v tuto dobu kvůli ztrátě čichu nedoporučují. Pokud se však porucha nesrovná ani po 4 týdnech a jiné symptomy covidu-19 odezněly, případně je stěr z nosohltanu negativní, pak je vyšetření na ORL na místě.
„Porucha čichu se v souvislosti s koronavirem typicky vyskytuje u mladších jedinců s lehkým nebo bezpříznakovým průběhem. Pacienti na jednotkách intenzivní péče poruchu čichu udávají daleko méně často,“ říká Jan Plzák, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol.
Dodává, že jinak nevysvětlitelná porucha čichu může být spojena i s ostatními hlavními příznaky covidu-19. Tedy s dušností, kašlem, vyšší teplotou a dalšími. Podle něj vnímá většina pacientů poruchu čichu jako úplnou [anosmie], ale ve skutečnosti jde pouze o částečnou ztrátu čichu [hyposmie]. Ta většinou do čtyř týdnů zmizí a čichové schopnosti se vrátí do původního stavu.
Covidoví pacienti ztrácejí i chuťové vjemy
Studie z první vlny epidemie v Česku uvádějí, že porucha čichu se dotkla necelých 55 procent z nakažených. Většina z nich neměla výtok z nosu. Nyní o poruše čichu hovoří až 60 procent z nich. Nemocní navíc stále častěji hovoří o poruše chuti. Současné studie udávají, že jde především o postižení vjemu pro hořkou chuť.
„Zatímco u poruch čichu je patofyziologický mechanizmus popsán, jedná se o vstup viru do podpůrných buněk čichového epitelu přes ACE2 receptory, u poruch chuti není příčina přesně popsána. Obecně však u poruch čichu dochází i k zhoršení chuti,“ vysvětluje ve své zprávě Rinologická skupina České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku.
Podle ní většina pacientů zaměňuje chuť, tedy vjemy pro slanou, sladkou, hořkou a kyselou chuť s retronazální poruchou čichu. Jde o pachový vjem, který vzniká při konzumaci stravy.
Čich se pacientům vrací do čtyř týdnů
Pacienti, jež zastihla v souvislosti s nákazou covidu-19 porucha čichu potěší zpráva, že jen u zhruba deseti procent z nich přetrvává tento defekt déle než čtyři týdny.
„Tím se covid-19 výrazně liší od jiných povirových poruch čichu, u kterých dochází ke spontánní úpravě jen přibližně v jedné třetině případů,“ říká Jan Plzák.
Základním léčebným postupem je čichový trénink. Pokud ten nezabírá, na řadu přichází farmakologická léčba nastavená zkušeným lékařem. Čichový trénink se ale v praxi ukazuje jako velmi úspěšná metoda léčby a vypadá následovně.
„Pacient čichá dvakrát denně minimálně po dobu pěti minut ke čtyřem výraznějším vůním. Například růži, eukalyptu, hřebíčku a citrónu,“ popisuje postup Rinologická skupina.
Čichový trénink je dle ní dlouhodobá terapie a pro 100% výsledek má trvat alespoň 32 týdnů. Případně lze látky po dvanácti týdnech změnit. Dodejme, že poruchy čichu po virových onemocněních horních cest dýchacích jsou jednou z nejčastějších příčin čichového postižení. Mohou je způsobovat koronaviry, ale i viry chřipky, RS viry a parainfluenza viry.
–RED–
