Udržet funkční zdravotní systém v době covidu pomáhají i praktičtí lékaři ve svých ordinacích. Denně obslouží desítky pacientů přímo ve svých praxích i vyřídí 70 až 150 kontaktů na dálku. Jejich přesun do nemocnic kvůli výpomoci proto není dle jejich názoru dobrý nápad.

Praktičtí lékaři se shodují v odmítnutí návrhů, aby šli někteří z nich vypomáhat do nemocnic s nedostatkem personálu. Podle nich by to bylo v praxi spíše kontraproduktivní. Primární péče je páteří celého zdravotního systému s nejvyšším počtem kontaktů s pacienty. Její narušení by dle praktických lékařů zcela jistě zahltilo nemocnice, které by najednou řešily i naprosto banální záležitosti.

„Praktičtí lékaři spoluprací na úrovni primární péče mohou zásadně ovlivnit funkci celého zdravotního sytému a ochránit ty vyšší etáže pro péči o skutečně závažné pacienty,“ říká k návrhu povolat do nemocnic některé z praktických lékařů vědecký sekretář a místopředseda pro zahraniční aktivity Společnosti pro všeobecné lékařství ČLS JEP [SVL ČLS JEP] Bohumil Seifert.

Před povoláváním praktiků do nemocnic v době epidemie covidu varuje i předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP David Halata. Tvrdí, že praktici nyní drží více než 90 procent všech kontaktů se zdravotním systémem.

„Nevím, co by se stalo, kdybychom naši práci nechali a šli pomáhat do nemocnic,“ říká.

To, že nejde o dobrý nápad, ilustruje na příkladu vystavování pracovních neschopenek. Pokud by dle jeho slov v okrese odešlo například deset praktických lékařů pomáhat do nemocnice, pak 18 až 20 tisícům pacientům nemá kdo jejich potvrzení o pracovní neschopnosti vystavit.

„V tu chvíli se nemocnice zahltí naprosto banálními záležitostmi a přestanou být schopné plnit tu roli, kterou po nich nyní potřebujeme,“ vysvětluje.

Praktičtí lékaři a testování na covid-19

Jasné ano, nezní od zástupců praktických lékařů ani k návrhu povinnosti testování pacientů ve svých ordinacích na covid-19 ať už antigenními testy, nebo metodou PCR. Dle jejich názoru má jít spíše o dobrovolné rozhodnutí každého lékaře. Testování na covid v ordinacích je totiž náročné na vybavení ochrannými pomůckami a na zajištění logistiky odebraného vzorku do laboratoře. Neméně podstatné a náročné je i zabezpečit ordinace a prostor tak, aby v době odběru nebyli přítomni lidé, kteří jsou k nemoci vnímavější.

„Pro některé lékaře to realizovatelné není, a stojíme za tím, že by to nemělo být v žádném případě povinné. Ale jako možnost bychom to velice uvítali,“ říká praktická lékařka z Prahy 6 Ludmila Bezdíčková.

I přesto k testování na covid ve svých praxích někteří lékaři již přistoupili a s laboratořemi se sami dohodli na dodávkách odběrových sad. Podle praktiků jde ale spíše o projev dobré vůle. Dosud totiž není za odběr vzorku stanovena úhrada od zdravotních pojišťoven.

Ukázněnost pacientů je pro zdravotnictví zásadní

Zástupci praktických lékařů připomínají lidem, aby mysleli na své zdraví i za současné covidové krize. Dbali na prevenci a tím snížili frekvenci svých návštěv u lékaře. Konkrétně to znamená:

  • Dodržovat protiepidemická opatření.
  • Dodržovat pravidla pro správnou životosprávu.
  • Dodržovat doporučení od lékaře a správně užívat předepsané léky.
  • Myslet na pravidelnou sebekontrolu – měřit si krevní tlak, hladinu cukru, sledovat tělesnou váhu.
  • Chroničtí pacienti mají být v pravidelném kontaktu s ošetřujícím lékařem a distančně mu hlásit naměřené hodnoty.
  • Využívat dostupná očkování.

„Pokud na sobě pacient pociťuje příznaky akutní infekce horních cest dýchacích je třeba, aby zahájil domácí izolaci a samoléčbu,“ radí Bohumil Seifert.

To dle jeho slov znamená, zajistit si duševní a tělesný klid. Vypít minimálně 1,5 litru tekutiny za den a užívat v předepsaných dávkách volně prodejné léky na horečku, na bolest [s obsahem paracetamolu, ibuprofenu, kyseliny acetylsalicylové]. Dále léky na kašel a rýmu. O nemoci je vhodné informovat svého praktického lékaře. Pozor, vždy jen telefonicky nebo elektronicky.

„Pracovní neschopnost může být vystavena elektronicky jen maximálně tři dny zpětně,“ připomíná podstatnou informaci pro zaměstnané pacienty Bohumil Seifert s tím, že není potíž ji vystavit na dálku.

Typické příznaky respirační infekce jsou teplota, slabost, únava, bolesti hlavy, krku nebo svalů. Dále také rýma, kašel, poruchy čichu, chuti, průjem nebo i zvracení.

Veronika Táchová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here