Průměrně vydá v roce 2022 Všeobecná zdravotní pojišťovna [VZP ČR] na léčbu jednoho klienta 42 tisíc korun. V roce 1992, kdy největší česká zdravotní pojišťovna vznikla, to byly zhruba 3 tisíce korun.
Systém poskytování zdravotní péče v Česku funguje na principu solidarity. Inspirovaný je takzvaným Bismarckovským modelem zdravotnictví. Podle něj jsou v podstatě všichni občané povinni odvádět platbu za zdravotní pojištění do fondů zdravotních pojišťoven.
„Všichni pojištěnci odvádí platbu 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Týká se to jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdanitelných příjmů,“ potvrzuje ve svých pokynech Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR].
Pro úplnost dodejme, že za některé osoby, například seniory, děti, studenty, nezaměstnané, platí měsíčně pojistné stát. Odvody na zdravotní pojištění se platí zdravotním pojišťovnám, které je shromažďují ve svých fondech a svým klientům z nich pak hradí zdravotní služby.
Na léčbu pacienta vydá VZP i desítky milionů korun
Náklady zdravotních pojišťoven u nás každoročně rostou. Příkladem je plánovaný rozpočet VZP ČR pro letošní rok. Podle něj letos vydá za zdravotní péči svých 5,9 klientů zhruba 251,5 miliardy korun. To je v průměru 42 tisíc korun na každého klienta. Pro srovnání v roce 1992, kdy u nás vznikla zdravotní pojišťovna, to bylo tři tisíce korun.
„VZP v řadě případů hradí velmi nákladnou péči klientům, kteří ji potřebují. Za nejdražšího pacienta [onemocnění infantilní spinální svalová atrofie] v roce 2020 například zaplatila 57,3 milionu korun,“ uvádí ve své zprávě VZP ČR.
Kvůli rychle rostoucím nákladům na zdravotní péči se podle ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka chce pojišťovna v následujících letech více zaměřit na jejich snižování. Není totiž podle něj udržitelné, aby se výdaje veřejného zdravotního pojištění zvyšovaly meziročně i dvouciferným růstem. A možností, jak tento trend zpomalit, je podle něj více. Jde například o odstranění duplicity ve vyšetřeních nebo nadužívání zobrazovací techniky. Pojišťovna chce také více vést své klienty k prevenci a motivovat je, aby předcházeli onemocněním.
Úspory by dle něj zajistilo i zavedení posuzování kvality ve zdravotnictví. To v našem systému totiž chybí. Výhodná by byla například větší centralizace specializované péče, která se zaměřuje na léčbu závažných onemocnění.
„Je přece logické, že pokud je k léčbě onemocnění potřeba vyspělou nákladnou technologii, tak by bylo neefektivní pro systém, aby se to dělalo všude. To nikdo nemůže zpochybnit,” uvedl ředitel VZP ČR.
Pravidelná valorizace plateb a víceleté plány financování
Systému financování by podle Kabátka pomohlo i plánování rozpočtů na několik let dopředu. Nicméně taková změna je podmíněna úpravou legislativy. Víceleté financování zdravotních pojišťoven plánuje podle koaliční smlouvy zavést nová vláda Petra Fialy [ODS].
„Pod to se mohu podepsat, pokud bychom našli legislativní prostor, abychom mohli plánovat minimálně na tři roky dopředu, bylo by to pro systém důležité,” uvedl Kabátek.
U dobrovolného doplňkového připojištění, které má vláda taktéž v koaliční smlouvě, je dle něj potřeba nejprve vydefinovat, co bude předmětem připojištění. Životaschopné by to podle Kabátka mohlo být u dlouhodobé péče na pomezí zdravotnictví a sociální péče. Naopak v akutní péči by to bylo složité.
„V obecné rovině je to správná cesta, ale vyžaduje celospolečenské vyargumentování. Nikdo nechce, aby se snížila dostupnost zdravotních služeb,” dodal.
Pojišťovna pro rok 2022 plánuje schodek 5,9 miliardy korun. Výdaje základního fondu mají dosáhnout 261,4 miliardy korun. Důvodem schodkového hospodaření je podle Kabátka to, že ministerstvem vydaná úhradová vyhláška, která stanovuje výše úhrad hrazené péče, do nákladů promítla navýšení platů ve všech segmentech poskytované péče.
„Pro rok 2022 počítáme s tím, že mobilizujeme rezervy na běžném účtu. To znamená, že v podstatě zkonzumujeme veškerou rezervu na běžném účtu základního fondu a tou pokryjeme ten schodek,“ popsal plány Kabátek.
Na konci roku 2022 by mělo být na běžném účtu pouze 900 milionů korun. Nicméně dodává, že na těch dalších účtech by měla být ještě rezerva asi 20 miliard korun. Kromě základního fondu vedou pojišťovny také fond prevence, provozní a rezervní fond. V roce 2023 tedy pojišťovna podle Kabátka bude zadlužovat tyto ostatní fondy podobně, jako tomu bylo v roce 2013 v důsledku ekonomické krize.
–VRN/ČTK–
