ČPZP: Čas na očkování proti klíšťové encefalitidě je teď

0
637
ockovani
Foto: ČPZP

Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány. V praxi vede nejen ke zdravotním problémům, ale i k dlouhodobé absenci v práci a ztrátě příjmu. Jedinou účinnou prevencí je očkování.

Zdravotní pojišťovny přitom na očkování proti klíšťové encefalitidě přispívají a lidé nad 50 let mají toto očkování od letošního roku zcela zdarma. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP] přispívá dospělým částkou 1 000 korun a dětem 1 500 korun. Loni tento příspěvek čerpalo 35 561 jejích klientů.

„U čerpání příspěvku na klíšťovou encefalitidu zaznamenáváme každoročně mírný nárůst.  Například loni jsme našim pojištěncům přispěli na toto očkování částkou 32,4 milionu korun. To je meziročně o 816 tisíc korun více,“ říká mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.

Upřesňuje, že o příspěvek mohou klienti pojišťovny žádat po celý rok, většinou ho ale čerpají nyní v březnu, případně dubnu a květnu. Nejčastěji se pak podle ní očkují děti do 17 let věku. A zájem o příspěvek není zanedbatelný. To dokládá skutečnost, že loni ho ve zmíněné skupině klientů pojišťovny načerpalo 44 procent z nich.

ČPZP letos navýšila příspěvky i zavedla nové programy

Příspěvek třetí největší zdravotní pojišťovna ČPZP, která má zhruba 1,3 milionu klientů, poskytuje v rámci preventivního programu Očkování. Lze ho navíc čerpat na jakékoli očkování nehrazené z veřejného zdravotního pojištění. ČPZP taktéž umožňuje proplacení příspěvků prostřednictvím mobilní aplikace Zdraví v mobilu.

„Pro využití tedy není vůbec nutné navštívit pobočku pojišťovny,“ upřesňuje mluvčí ČPZP.

Očkování proti klíšťové encefalitidě je účinná prevence

I když proděláním klíšťové encefalitidy lze získat dlouhodobou imunitu v řádu 20 až 30 let, nejúčinnější prevence je očkování. To lze zahájit kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Nejlepší je s očkováním začít v chladných měsících. Tedy v době, kdy nejsou klíšťata aktivní.

Základní očkovací schéma tvoří tři dávky. Druhá dávka se provádí jeden až tři měsíce po první dávce. Třetí dávka pět až 12 měsíců po druhé dávce,“ vysvětluje Elenka Mazurová.

Zdůrazňuje, že absolvování základního očkovacího schématu poskytne dostatečnou imunitu proti klíšťové encefalitidě po dobu tří let. Následně se podává první posilovací dávka. Další přeočkování je vhodné provádět každých pět let. U starších osob se přeočkování doporučuje každé tři roky.

Na očkování proti encefalitidě i letos přispějí pojišťovny

V letních měsících je možno použít i zkrácené schéma. Což platí pouze tehdy, pokud nebylo očkování provedeno v zimních měsících. V tomto schématu druhá dávka následuje už 14 dní po dávce první. Přibližně za dva týdny od této chvíle dosáhne organismus dostatečné imunity. Tělo si během těchto čtyř týdnů postupně vytváří protilátky proti klíšťové encefalitidě.

„Do této doby je zapotřebí se před klíšťaty chránit, jako kdyby člověk očkován nebyl. Třetí dávku je třeba aplikovat pět až 12 měsíců po druhé. Další přeočkování za tři roky a pak každých 5 let. U seniorů každé tři roky,“ uvádí Mazurová.

Klíšťovou encefalitidu není radno podceňovat

Klíšťová encefalitida má mnoho projevů. Projevuje se lehkými příznaky, případně může probíhat bez příznaků, ale také může mít typicky dvoufázový průběh s postižením centrální nervové soustavy. Základními projevy jsou horečka, bolesti hlavy a neurologické příznaky. Při těžší formě průběhu jsou navíc časté trvalé následky.

Od ledna 2022 se rozšíří úhrady dobrovolných očkování

Jsou to chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, soustředění a rovnováhy, deprese, třes, obrny svalů. A přibližně procento těžkých onemocnění končí fatálně. Při potvrzení diagnózy je naprosto nezbytná okamžitá hospitalizace v nemocnici pod dohledem odborníků. Dobrá zpráva mezi špatnými pak je, že u dětí do sedmi let mívá encefalitida většinou lehčí průběh. Ale ani to není pravidlo.

Dodejme, že encefalitidu způsobuje virus z čeledi Flaviviridae. Přenášečem jsou larvy nebo dospělá klíšťata obecná, která se nakazí od drobných hlodavců a lesní zvěře. Vzácnější je přenos viru na člověka jiným způsobem, například při požití nedostatečně tepelně zpracovaného kravského, kozího nebo ovčího mléka.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here