Pacientským organizacím nechtějí dát peníze pojišťovny ani stát

0
666
penize
Ilustrační foto: No Foot No Stress

O zavedení financování pacientských organizací [PO] v Česku se hovoří dlouhé roky. Do úvahy připadají peníze ze státního rozpočtu či od zdravotních pojišťoven. Aktuální situace ale ukazuje, že celá věc uvízla na mrtvém bodě. 

S prospěšností fungování pacientských organizací v Česku souhlasí všichni zástupci stakeholderů ze zdravotnictví a vlastně i sociální oblasti. Podle všech činnost pacientských organizací dává smysl. Jsou tady kdykoli k ruce pacientům, jejich rodinám, ale i zdravotnímu a sociálnímu systému.

Stejně tak se všichni shodují, že většina pacientských organizací bojuje s nestabilním financováním. Situaci tak řeší poptáváním zdrojů od soukromých dárců. Což má i svá rizika. Tím prvním je nejistota jejich získání, tím druhým, že se mohou stát vlivovým nástrojem svých mecenášů.

Rozumnou cestu k financování PO se snažila najít včerejší [12.5.] konference pořádaná Pacientským hubem a Ministerstvem zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Té se účastnili zástupci pacientských organizací, zaměstnaneckých pojišťoven, Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR], MZ ČR, lékařské obce a zprostředkovaně i ministerstva financí. Jednání však skončilo téměř bez výsledku. Důvod je neochota uvolnit peníze ve prospěch pacientských organizací. A tak se o financování pacientských organizací opět jen hovořilo.

Peníze si hlídají všichni, zvláště pak pojišťovny

Zástupci stakeholderů se shodli, že financování pacientských organizací má být vícezdrojové. Což je ale už nyní. Více než 50 procent ročních příjmů PO totiž pochází od soukromých dárců mimo zdravotnictví a firem, které působí v oblasti zdravotnictví. Zbytek peněz dostávají na své provozy od obcí a krajů, nahodile vypisovaných grantů a přibližně 10 procenty se na jejich financování podílí Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR].

Takové financování, jak upozorňují PO, na jejich provoz ale mnohdy nestačí. Navíc brání rozvoji jejich systematické práce. I proto opakovaně žádají po zavedení jistého neboli nárokového zdroje, byť by pokryl třeba jen menší část jejich potřeb.

V jednání jsou aktuálně dva modely takového financování. A to buď z prostředků veřejného zdravotního pojištění nebo některé z kapitol státního rozpočtu. Přičemž s tím druhým vyslovil souhlas například minulý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO]. I tady však zůstalo jen u obecných proklamací.

Pacientské organizace chtějí finance z veřejných zdrojů

Co se týče financování PO z veřejného pojištění, zástupci zdravotních pojišťoven mají jasno. Podle nich je za aktuální situace velice obtížné uvolnit prostředky z jejich základního fondu nebo fondu prevence ve prospěch PO. Argumentují i tím, že mají vysoké náklady. Což značí, že nemohou zaručit pro PO jistý přísun peněz.

„Ano, my víme, že do zdravotnictví půjdou nějaké peníze. Ale my se stejnou jistotou víme, že i do neziskového sektoru půjdou nějaké peníze,“ vyslovil se ředitel Odboru podpory a organizace zdravotní péče VZP ČR Jan Kust.

Za to s jistotou účastníkům konference vysvětlil, jak si stojí „jeho VZP ČR“ ve vztahu k ostatním pojišťovnám.

„Já za VZP, která je v Česku brána za pojišťovnu poslední instance, mám ještě větší jistotu než pan prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich a jeho šest zdravotních pojišťoven, které na začátku roku ani nemusí vědět, jestli se dožijí konce roku,“ vysvětlil Jan Kust, jak nahlíží na tuzemský trh zdravotních pojišťoven.

V. Milata: Práce ve prospěch společnosti se dnes nenosí

Podle něj VZP ČR nežije ve stejném riziku a nejistotě jako jiné zdravotní pojišťovny nebo pacientské organizace. Není pak divu, že na tato slova reagoval i přítomný prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislav Friedrich.

„Členské pojišťovny tady jsou všechny už asi 30 let. Riziko, že by některá pojišťovna, pokud to není VZP, skončila, je tak malé, že bych si z toho nedělal těžkou hlavu,“ konstatoval věcně.

Fondy prevence nejsou bezedné, upozorňují pojišťovny

Zástupci zdravotních pojišťoven dále upozornili, že fondy prevence nedisponují ani příliš vysokými částkami na to, aby z nich mohly ještě zajistit peníze pro PO.

„Rozpočet fondu prevence je omezený, a zvláště u VZP. My máme nejnižší rozpočet z fondu prevence na jednoho pojištěnce ze všech pojišťoven,“ řekl ředitel Odboru strategie a rozvoje služeb klientům VZP ČR Vojtěch Žabka.

Uvedl, že loni při čerpání 90 procent prostředků z tohoto fondu z něj největší tuzemská pojišťovna vyplatila na jednoho pojištěnce průměrně 104 korun.

„My tam musíme mít vždy nějakou rezervu, abychom byli schopni naplnit tyto a další závazky,“ vysvětlil fungování fondu prevence.

S jeho slovy souhlasil Ladislav Friedrich. Podle něj se celkové peníze fondu prevence pojišťoven SZP ČR pro jeden rok pohybují kolem 1,1 miliardy korun.

Cystická fibróza vidět není. Klub cystické fibrózy vidět je

Na otázku, proč pak pojišťovny klienty lákají i na mnohatisícové podpory ze svých fondů prevence i prostřednictvím masivních reklamních kampaní, odpověděl: „Toto je pravda a děje se to za předpokladu, že se o ty peníze přihlásí jen zlomek těch pojištěnců.“ 

Vojtěch Žabka z VZP ČR, i k jehož pojišťovně pacientské organizace vzhlížejí jako ke zdroji příjmů, následně uvedl i další překážku, proč je nelze financovat z fondů prevence. Podle něj tomu brání právní překážky. Prostředky z něj totiž musí cílit výhradně na prevenci a zdraví pacientů, respektive klientů dané pojišťovny.

„Jdou z něj financovat projektové aktivity, ale s financováním stálého provozu bude po právní stránce problém,“ upozornil.

Když pojišťovny nemají, jak je na tom státní rozpočet?

Namístě je zmínit i druhý ze zvažovaných zdrojů financování PO, kterým je vytvoření samostatné kapitoly ve státním rozpočtu. I tady si konference pořádaná MZ ČR kladla ambiciózní cíl přijít konečně s řešením. Ani to se ale nepovedlo.

Avizovaný zástupce ministerstva financí Jakub Haas totiž na konferenci vůbec nedorazil.  Nicméně, jak se účastníci konference dozvěděli, o den dříve o této možnosti jednal s Klárou Čížkovou z MZ ČR. Výsledek nepřekvapí. I ministerstvo financí vidí ve financování pacientských organizací velice mnoho zákonných překážek. Podle Čížkové jsou ale zástupci ministerstva financí, jak jí měl sdělit Jakub Haas, v této věci otevřeni diskuzi.

Sečteno a podtrženo: Výsledek aktuálních jednání o ukotvení systémového financování pacientských organizací v Česku se tak po nadějích na zlepšení v minulých letech nyní zúžil na ustanovení pracovní skupiny skládající se ze zástupců dotčených stran. A ti budou dále pokračovat v jednáních.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here