80 % doplatků nad 300 Kč si vezme jen 22 léků

1
794
doplatku
Ilustrační foto: Pixabay.com

Loni na doplatcích za léky na předpis pacienti v Česku zaplatili 5,8 miliardy korun. Zhruba 80 procent doplatků nad 300 korun přitom připadá jen na 22 léků. Data přinesly výsledky aktuálního výzkumu společnosti Marketing Insight.

Loni u nás lékárníci podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] vydali léky na předpis v hodnotě 41 miliard korun. To představuje 144 milionů jednotlivých balení preskripčních léků a 7 783 lékárenských položek.

Průměrná hodnota jednoho léku vychází na 284 korun a průměrná hodnota doplatku ze strany pacientka na 40 korun. Zhruba čtvrtina celkového objemu doplatků, přesně 1,3 miliardy korun, přitom připadá jen na 22 léků.

„Jde o léky na zánětlivá autoimunitní onemocnění střev. Jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida. Dále takzvané glutidy. Ty používají pacienti s cukrovkou. Jde například o lék Betmiga, který se používá na inkontinenci, a především venofarmaka, kterých je na počet vydaných balení drtivě nejvíc,“ přibližuje, za které léky čeští pacienti nejvíce doplácejí, analytik a ředitel pro výzkum společnosti Marketing Insight René Henc.

Podle něj právě zmiňované glutidy a venofarmakum Detralex tvoří celkem šest léků, které v této kategorii léků s doplatkem nad 300 korun představují 80 procent všech doplatků.

Vyšší doplatek snižuje zájem pacienta o dodržení léčby

Výzkum společnosti Marketing Insight přinesl i další zajímavé zjištění. A sice, jak ovlivňuje výše doplatku za předepsaný lék přístup pacienta k jeho správnému užívání [compliance]. A tedy i účinnosti naordinované léčby. Šetření společnosti ukázalo značný vliv doplatků na užívání léků mezi pacienty.

„Nejhůře jsou vnímány vysoké doplatky, které se pohybují v řádu stovek korun za jednu položku. Do této kategorie patří zejména takzvané glutidy [speciální léky na cukrovku], ale také venofarmaka [léky na posílení žilních stěn] a chondroprotektiva, léky na chronická degenerativní onemocnění kloubů,“ vysvětluje René Henc z Marketing Insight.

[Zdroj: Marketing Insight]

Zároveň dodává, že ceny u všech sledovaných lékových kategorií s doplatky pacienti trvale vnímají jako vysoké. A pro pacienty, jak uvádějí, značí nemalou finanční zátěž.

Ve snaze ušetřit neužívají pacienti léky správně

V důsledku vysokých doplatků za některé z předepsaných léků pacienti dle Hence často omezují jejich správné dávkování. Hlavní motivací k takovému kroku je u nich, jak ukázaly výsledky výzkumu, snaha ušetřit. Navíc léky s vyššími doplatky užívají většinou senioři, pro které doplácení značí nemalou finanční zátěž.

„Zjistili jsme, že v současné době až třetina pacientů vykazuje znaky „NON-compliance, tedy že si bez předešlé konzultace s lékařem snižují dávky nebo zkracují dobu užívání předepsaných léků,“ upozorňuje René Henc s tím, že hlavním důvodem nedodržování nastavené farmakoterapie je snaha ušetřit.

[Zdroj: Marketing Insight]

Nepravidelnost užívání léků, jejich vynechávání a nesprávné dávkování má pak samozřejmě za následek zhoršování zdravotního stavu a protahování zdravotních obtíží,“ doplňuje PharmDr. Renata Venhodová z lékárny Magistra.

Drtivá většina pacientů napříč všemi sledovanými kategoriemi léků by dle ní jednoznačně uvítala snížení cen. Ale třeba i proaktivní nabídku levnějších alternativ předepsaných léků.

Biosimilars i generika šetří miliardy. Průmysl má ale potíže

Zde jako jeden příklad za všechny uvádí lék Detralex, jenž se používá k léčbě chronické žilní nedostatečnosti. Podle ní má levnější zastoupení v generiku, který mu odpovídá. A doplatek je u něj významně nižší. Což potvrzuje i doktorka farmacie Renata Venhodová.

„V tomto případě by pacientům mohla finančně ulevit generická substituce novým lékem Devenal. Ten obsahuje totožné účinné látky, ale doplatek na něj je oproti Detralexu poloviční,“ uvádí.

Nejistá budoucnost českých pacientů u doplatků

Dopady vysokých doplatků za předepsané léky do rozpočtů především seniorů a rodin s dětskými pacienty u nás zmírňuje zákonem zavedený systém započitatelných doplatků.

„Výzvou pro nadcházející období bude z pohledu starších pacientů otázka zachování záchranné sítě takzvaných započitatelných doplatků pro pacienty nad 65 let, respektive 70 let,“ říká René Henc.

Právě ta i v minulých letech dle něj tlumila dopady vysokých doplatků pro nejzranitelnější skupiny lidí stejně jako zmíněné generické substituce. I ty totiž mohou pacientům v úhradách doplatků za léky a v dodržování léčby významně pomoci.

Dodejme, že zákonem stanovený roční limit na započitatelné doplatky za léky pro děti a seniory od 65 let činí 1 000 korun. Invalidní pojištěnci a osoby nad 70 let mají limit poloviční. Za léky na předpis tak ročně vydají nanejvýš 500 korun. Ostatním klientům pojišťovny vracejí doplatky v případě, že překročí roční limit 5 000 korun. Zdravotní pojišťovny doplatky za léky rozesílají čtvrtletně.

–RED–

1 komentář

  1. A co léky, u kterých se doplatek nezapočítává…o těch se tiše mlčí…
    Nebo léky proti chronické bolesti – Paralen, Ataralgin – když má pacient díky medikaci omezený výtěr a měsíčně min. jedno balení spotřebuje…

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here