Lidé po covidu zle spí. Mají živé sny i noční můry

1
3253
po_covidu
Ilustrační foto: Pixabay.com

Po úzdravě z akutního covidu pacienty často zmáhají dlouhodobé následky onemocnění. Přes 30 % pacientů po covidu trpí živými sny a u 17 % se objevují noční můry. Nejčastějším neurologickým problémem zůstává nespavost.

Data o dlouhodobých zdravotních potížích po prodělaném onemocnění covid-19 přinesl výzkum odborníků z Centra výzkumu spánku a chronobiologie Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ].

„Vůbec nejčastějším problémem je nespavost, která se může projevovat problémy s usínáním, narušenou kontinuitou spánku nebo naopak probuzením v brzkých ranních hodinách,“ říká k výsledkům studie Tereza Dvořáková z NUDZ.

Potíže z nespavostí po prodělaném onemocnění covid-19 ve studii podle Dvořákové uvedlo přes 60 procent respondentů

„A to bez ohledu na tíži akutního průběhu onemocnění covid. Při dlouhém trvání má nespavost vliv na celkovou kvalitu života a psychickou i fyzickou výkonnost,“ dodává.

I poruchy spánku mají své řešení, říká psycholog

Výzkum dále ukázal, že u více než 30 procent dotazovaných pacientů se po prodělání covidu objevily živé sny. Noční můry řeší přes 17 procent účastníků výzkumu. Poruchy spánku přitom u pacientů přetrvávají měsíce i roky. Konkrétní mechanismus vzniku těchto poruch v souvislosti s onemocněním covid-19 však doposud není znám. Podle lékařů z NUDZ některé hypotézy ukazují na možné poškození nervové soustavy buď přímým působením viru, nebo sekundárně v důsledku imunitní reakce těla.

Po covidu se objevuje i náměsíčnost

Výsledky studie ukazují i na nový dlouhodobý problém po prodělaném covidu-19. A tím jsou takzvané parasomnie. Jde o skupinu onemocnění, která se projevují abnormálním chováním nebo prožitky ve spánku.

V souvislosti s prodělanou koronavirovou infekcí se může zcela nově objevit například náměsíčnost, noční můry nebo projevy svědčící pro tzv. RBD, porucha chování v REM spánku, kdy pacienti během noci předvádí své sny,“ popisuje Tereza Dvořáková.

Spánek je důležitý pro zdravou činnost mozku

Pacienti tak podle ní mluví, křičí, gestikulují či kopou nohama. Někdy mohou dokonce i spadnout z postele. Na problém pacienty často upozorní partner nebo si ho uvědomí, až když během noci shodí předměty z nočního stolku nebo se zraní.

„V některých případech se může jednat o první známku závažnějšího neurologického onemocnění, proto je v tomto případě vhodné vyšetření ve spánkové laboratoři na specializovaném pracovišti,“ upozorňuje Dvořáková.

Méně kofeinu, alkoholu a nikotinu vždy pomůže

U spánkových poruch je řešením číslo jedna změna životního stylu, přesněji denního režimu. K lepšímu a hlubšímu spánku pomůže takzvaná spánková hygiena. To znamená, snížit přísun kofeinu, alkoholu a nikotinu, jež lidský organismus zbytečně stimulují v nevhodnou dobu.

Podstatné je si připravit místnost na spaní, tedy ji vyvětrat, rozestlat a vypnout veškerou elektroniku. Především se pak vyvarovat čtení z chytrého telefonu před spaním nebo sledování televize.

„Pokud nic nepomáhá, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc – v případě nespavosti je nejlepší obrátit se na praktického lékaře, který mnohdy dokáže problém řešit sám nebo pacienta odkáže na odborníka ve svém okolí,“ doporučují odborníci z NUDZ.

Modré světlo u dětí blokuje melatonin, ty pak nespí

Upozorňují i na možnosti nefarmakologické léčby nepsavosti. V praxi se jim osvědčuje i psychoterapie zaměřená specificky na spánek kognitivně-behaviorální terapie nespavosti. Ta pomáhá řešit problém dlouhodobě a s její pomocí odborný psychoterapeut prolomí i začarovaný kruh obav z usínání a následné nespavosti, do kterého se nemocní s postupem času dostávají.

–VRN–

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here