Průkaz zdravotního pojištěnce si ukrajinští azylanti nechávají i po 150 dnech od udělení víza dočasné ochrany. A dál se s ním prokazují při čerpání zdravotní péče. Platnost průkazu pojištěnce koresponduje s platností víza dočasné ochrany.
O výměnu průkazu zdravotního pojištěnce ukrajinští azylanti v souvislostí se změnou zákona, kdy po 150 dnech od udělení víza dočasné ochrany nově ohlašují svého plátce zdravotního pojištění, nežádají. Na skutečnost upozornila v minulých dnech Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR], u které je registrována většina ukrajinských uprchlíků.
„Platnost průkazu zdravotního pojištění je totožná s dobou, po kterou bylo dotyčnému uděleno vízum dočasné ochrany,“ uvedla tisková mluvčí VZP ČR Viktorie Plívová.
Samotnou platnost průkazu pojištěnce si ošetřující lékař ověřuje elektronicky na adrese s odkazem zde. Dočasnou ochranu podle údajů Ministerstva vnitra [MV ČR] k 15.8. Česko udělilo už více než 413 000 Ukrajincům. Podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana [STAN] na území Česka ale pobývá méně než 300 tisíc běženců z Ukrajiny. Někteří se totiž podle něj vracejí do vlasti nebo odcházejí do jiných zemí.
Dočasnou ochranu v Česku má přes 413 tisíc Ukrajinců
O vízum dočasné ochrany žádají běženci z Ukrajiny do tří dnů od příjezdu do Česka. Ohlašovat nemusí děti do 15 let. Po předložení víza je pak některá z tuzemských zdravotních pojišťoven registruje k pojištění, kdy mají nárok na hrazenou zdravotní péči ve stejném rozsahu jako český občan.
Každý Ukrajinec získává po registraci ke zdravotnímu pojištění statut státního pojištěnce na dobu pěti měsíců. Poté musí své smluvní pojišťovně doložit, kdo za něj pojistné bude hradit po uplynutí této doby. A to nejpozději do osmi dnů od konce 150 dnů od udělení víza dočasné ochrany. Běženci starší 65 let, děti a mládež do 18 let zůstávají státními pojištěnci i po 150 dnech od získání víza dočasné ochrany.
Státními pojištěnci i po uplynutí pěti měsíců zůstávají běženci v evidenci úřadu práce. Dále ti, co pečují o dítě do sedmi let nebo dvě do věku 15 let. A studenti středních a vysokých škol. I ti by o svém plátci ale měli svou pojišťovnu zavčasu informovat.
„Zdravotní pojištění ale může hradit za pojištěnce také zaměstnavatel. A to na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce s příjmem vyšším než 10 000 korun. Nebo na základě dohody o pracovní činnosti s příjmem od 3 500 korun,” doplňuje výčet VZP ČR.
Průkaz zůstává, plátce Ukrajinci dokládají i online
Ukrajinské běžence bez doloženého plátce pojistného pojišťovna po 158 dnech [150 + 8 dní na oznámení, pozn. red.] převede do kategorie takzvaných osob bez zdanitelných příjmů [OBZP]. Pojistné pak měsíčně odvádějí sami, a to v jeho minimální výši 2 187 korun.
„Nesplněním této povinnosti a následným nehrazením zdravotního pojištění vzniká vůči zdravotní pojišťovně dluh, který může skončit v krajních případech až exekucí,“ upozorňují zástupci VZP ČR.
Plátce pojistného azylanti potvrzují buď přímo na kontaktním pracovišti své smluvní zdravotní pojišťovny, nebo elektronicky prostřednictvím webové stránky s odkazem zde.
Podle posledních dat Ministerstva práce a sociálních věcí u nás pracuje více než 101 tisíc ukrajinských občanů. Podle ministra Mariana Jurečky [KDU-ČSL] běženci nastupují na dlouhodobě neobsazená místa. Čímž podle něj nedochází k vytlačování českých občanů z trhu práce. Na druhou stranu je třeba zmínit, že byť se v Česku na pracovním trhu zapojilo přes 100 tisíc Ukrajinců, ne všichni ze svého příjmu odvádějí peníze do zdravotního a sociálního pojištění.
Část ze zaměstnanců totiž pracuje na dohodu o provedení práce s odměnou do 10 tisíc korun, ze které se pojistné neodvádí. V kombinaci s humanitární dávkou, která od července činí 4 620 korun pro dospělého a 3 320 korun pro dítě do 18 let věku na měsíc, si mnoho z běženců s takovým měsíčním příjmem vystačí. Do konce června dostával každý běženec pět tisíc korun na měsíc.
Veronika Táchová
Proč by nevysli když mají vše zadarmo o proti občanům ČR taky by dokázala vyžít z minima