Bypass zúžené tepny dál vede operace srdce

0
885
srdce
Foto: IKEM

Nejčastější operací srdce dál zůstává aortokoronární bypass. To je přemostění zúžené či ucpané srdeční tepny. Potvrdil to přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie Institutu klinické a experimentální medicíny [IKEM] Ivan Netuka.

Mnohým onemocněním srdce, která vedou k nutnosti kardiochirurgických operací, se dá podle Netuky dobře předejít prevencí.

„Zdravý životní styl a kontrola hodnoty cholesterolu zabraňuje zanášení tepen na srdci, které jinak skončí již zmiňovaným aortokoronárním bypassem,“ uvedl.

Neléčený krevní tlak a hrozící zbytnění srdce přispívá k prasknutí nebo rozpolcení aorty.

„Když se pacient s takovou diagnózou dostane urychleně na specializované pracoviště, je šance na přežití kolem 50 procent,“ dodal.

Bypass v Česku vede, ale přibývá i výkonů na chlopni

Od první operace srdce v Československu uplynulo v neděli 30. října 75 let. V Královéhradecké nemocnici tehdy chirurg Jan Bedrna odoperoval tepennou dučej, zúženou tepnu plicní. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] se dnes počty výkonů na srdci dlouhodobě pohybují v rozmezí 8 500 až 9 000 za rok.

Kdy lékaři využívají bypass

Bypass lékaři využívají v situaci, kdy kvůli závažnosti postižení věnčitých tepen jejich průchodnost neopraví takzvaným stentem. To je drátěná trubička, kterou pacientům například po infarktu lékaři vpraví skrze stehenní tepnu do místa zúžení v tepně.

Operace srdce se za poslední dekády výrazně proměnily. Mnohem častěji lékaři operují méně invazivně a více přichází ke slovu použití roboticky asistované kardiochirurgie.

„Lépe a častěji umíme v současnosti opravit i srdeční chlopně, protože úspěšně zachovaná vlastní chlopeň je vždy lepší než sebelepší náhrada. I zde operujeme v současnosti z minimálně invazivních přístupů,“ přibližuje Ivan Netuka.

Šest tisíc kroků denně je minimum, říká Aleš Linhart

V podstatě všechny kardiochirurgické operace jsou podle něj život zachraňujícími výkony. Nejakutnější ale jsou po přechozeném a včas neléčeném infarktu, když praskne mezikomorová překážka. Bez okamžité operace je riziko úmrtí pacienta v takovou chvíli nejvyšší.

„Z dalších rozpolcení stěny aorty, které vede k poruše prokrvení orgánů a vnitřnímu vykrvácení,“ doplňuje.

75 let od první operace

V Česku nyní funguje 14 kardiochirurgických pracovišť. Na Klinice kardiovaskulární chirurgie IKEM lékaři provedli první bypass v roce 1971 a první transplantaci srdce v roce 1984. V pražské FN Motol je centrum dětské kardiochirurgie, které se zabývá především léčbou vrozených a získaných onemocnění srdce a poruch srdeční funkce a krevního oběhu u dětí do 18 let věku. Ročně ve FN Motol podstoupí operaci srdce 400 až 500 dětských pacientů.

FN Motol otevřela Kliniku infekčních nemocí

Dětská kardiologie stejně jako ta dospělá ukazuje na výborné výsledky za poslední desetiletí. Do roku 1992 umíralo do 30 dnů po výkonu na srdci až ke stovce dětských pacientů ročně. Negativní trend se začal obracet v polovině devadesátých let. Významně se zvýšil počet úspěšně odoperovaných dětských pacientů. Mortalita dětských pacientů po kardiochirurgickém výkonu se dnes pohybuje kolem nuly.

–ČTK/DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here