Nemocnice za roky covidu neprodělaly. Ubylo péče

0
305
pece
Foto: Pixabay.com

Ve dvouletém období covidu se výrazně snížily výdaje nemocnic. Pobytů v nich ubylo oproti roku 2019 asi o 14 procent. Plánovaná péče se propadla o 30 procent. V roce 2020 vykázaly nemocnice zisk 9 mld. Kč, loni pak 8,7 mld. Kč.

Letošní situace je ale už o poznání jiná. Nemocnice se potýkají s tlakem na růst mezd a platů i růstem vstupů na energie, potraviny a další.

Avšak zpátky ke statistice za minulé roky. Informace o výsledcích hospodaření nemocnic v posledních dvou letech uvedla na odborné konferenci CZ-DRG o novém systému úhrad nemocniční péče za diagnózu vedoucí ekonomického týmu DRG Restart na Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Markéta Bartůňková.

Takzvaných hospitalizačních případů eviduje ÚZIS podle Bartůňkové v době před covidem, tedy v roce 2019 více než 1,9 milionu. Ve dvou následujících letech [2020, 2021] poklesl jejich počet zhruba na 1,63 milionu. Nejméně nemocniční péči v té době omezila zdravotnická zařízení v Praze, zhruba o pětinu. Naopak nejvíce se propadla v Pardubickém kraji, kde ubylo hospitalizovaných pacientů o 35 procent.

Rušila se plánovaná péče, hlavně kloubní operace

Nejvýrazněji podle Bartůňkové ubylo hospitalizací pro bolesti zad, a především plánované péče. Například pro náhrady kolenních a kyčelních kloubů. Dále nemocnice omezily operace kýly, karpálního tunelu a odstranění žlučníku.

Zatímco v roce 2019 bylo u takové plánované péče 132 tisíc hospitalizací, v posledních dvou letech to bylo kolem 100 tisíc.

„Odpovídá tomu i čekací lhůta,“ podotkla Bartůňková.

Loňské propady akutní a preventivní péče jsou alarmující

Pro představu uvedla, že na nový kyčelní kloub čekali pacienti v roce 2019 ani ne 45 týdnů, v roce 2021 už to bylo 68 týdnů.

V některých regionech se čekací doba na kloubní výměnu přibližuje několika měsícům, jak hovoří zkušenosti mnohých pacientů.

Nemocnice si v covidu finančně docela pomohly

Co se týče plateb ze zdravotního pojištění za poskytnutou zdravotní péči, tak do nemocnic dlouhodobě míří více než polovina veškerých úhrad od pojišťoven. V roce 2021 šlo do systému zdravotnictví přibližně 400 miliard korun.

V pandemii se navíc v druhé fázi mimořádných odměn pro zdravotníky za práci v covidu tyto odměny vyplatily z prostředků veřejného zdravotního pojištění. A došlo i na kompenzační vyhlášku, která měla poskytovatelům zdravotní péče dorovnat propady objemu poskytovaných služeb.

Vláda dala facku všem zdravotníkům, tvrdí odbory

Zřejmě i to se propsalo do výsledku hospodaření tuzemských nemocnic, které v roce 2021 podle Bartůňkové skončilo ziskem 8,7 miliardy korun. V roce 2020 šlo o celkový zisk ve výši devět miliard Kč.

Výdaje na personál v nemocnicích rostou

V roce 2019, který ještě neovlivnila epidemie covidu, tvořily personální náklady v nemocnicích 51 procent, loni už to bylo 53 procent. Pozitivním trendem podle Bartůňkové je, že přibývá úvazků lékařů a zdravotních sester. U těch všeobecných, porodních asistentek a dětských sester je jich ale stále méně než v roce 2010. Při započtení i praktických sester s nižší kvalifikací jde o mírný nárůst. Celkem ÚZIS v současné době eviduje přibližně 53 tisíc úvazků zdravotních sester.

Příjmy zdravotníků letos výrazně propadly

Český statistický úřad na konci října zveřejnil průměrné hrubé mzdy lékařů a sester v loňském roce. Meziročně vzrostly u lékařů téměř o 13 procent, u sester o 16 procent. Růst podle statistiků způsobily hlavně zmíněné covidové odměny. Zásadní rozdíly jsou ale podle Bartůňkové mezi jednotlivými kraji.

„Top odměny jsou v těch krajích, kde mají nadprůměrné přesčasové hodiny,“ dodala.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here