Výzkum příčin schizofrenie zásadně nepokročil  

0
2155
schizofrenie
Foto: Redakce ZdraveZpravy.cz

50 tisíc lidí loni skončilo v pracovní neschopnosti kvůli psychiatrické diagnóze. Častou diagnózou u žen byla schizofrenie. Filip Španiel z Národního ústavu duševního zdraví v podcastu ZdraveZpravy.cz říká, jak si teď stojí léčba této nemoci.

Největší podíl na pracovní neschopnosti z psychiatrických diagnóz měly loni podle ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR] u obou pohlaví neurotické poruchy. Druhou nejpočetnější skupinou byly diagnózy depresivní fáze a depresivní periodická porucha. A zatímco u mužů tvořily další početnou skupinu nemocí poruchy způsobené užíváním alkoholu, u žen to byla schizofrenie.

„V registrech je v Česku cca 80 tisíc schizofreniků, s psychózami obecně. Patrně jich bude v populaci asi více, ale samozřejmě, že ne všichni doplují do té zdravotní péče,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ] Filip Španiel.

Zároveň odpovídá na otázku, jak jsme na tom s výzkumem příčin schizofrenie a novými metodami léčby.

„Jsme na tom úplně stejně jako vyspělé země kolem nás. A všichni jsme na tom tak stejně ve smyslu, že výzkum příčin schizofrenie nijak zásadně nepokročil. Nemáme ani nové léky. Používáme stále léky, které mají kořeny v minulosti, ve druhé polovině minulého století,“ říká.

Dnes předepisovaným lékům ale přiznává plus v tom, že je pacienti snášejí lépe než v dobách, kdy přicházely na trh. Podle jeho slov je to nikoli „okrajový rozdíl“.

„Je to úplně podobné, jako když si koupíte nové boty. Schizofrenie a duševní onemocnění jsou celoživotní onemocnění, a když vás tlačí boty, tak daleko nedojdete. A my potřebujeme, aby ti pacienti s těmi léky ušli celý život. Aby je chránili před relapsem,“ vysvětluje.

Co je podstata schizofrenie

Schizofrenici podle Španiela zažijí relaps i 10krát až 15krát za život. V ten okamžik se vracejí do nemocnic, které, jak říká, moderními nemocnicemi prostě nejsou. Nesou si svůj „genetický kód“ z doby, kdy vznikly. Což bylo v případě Česka na začátku minulého století.

Na otázku, co je podstatou a příčinou schizofrenie Filip Španiel říká: „…to je i odpověď na důležité, fundamentální, základní otázky. Třeba, kde se bere prožitek, že to jsem já, kdo myslí, jedná, koná. […] Tohle je podstata té nemoci, bludy a halucinace, které jsou o narušené struktuře a jistotě toho, že to jsem já, kdo myslí, kdo se pohybuje, kdo iniciuje volní aktivitu.

Doplňuje, že schizofrenie je z hlediska medicíny pouze umělým konceptem. Existuje spousta jiných onemocnění, která se projevují podobně. Podle něj to platí napříč lékařskými obory. Příkladem jmenuje cukrovku. I ta má hned několik základních variant a nespočet jejich odnoží.

„My se teď snažíme o nalezení jednotlivých variant, na které by mohly být účinné různé léky. Léky, které by cílily přímo do středu té poruchy. A na tom se teď intenzivně pracuje,“ vysvětluje.

Podle něj medicína obecně za sebou zanechala „slavnou a vítěznou éru“ farmakologie z 60. a 70. let. Doba velkých průlomů je podle něj pryč. Důležité jsou nyní technologie kolem. Jednou z nich jsou zobrazovací metody, které mapují účinek daných léčivých látek na pacienta. Zlepšuje se i diagnostika a prevence. Na významu sílí screeningové programy, například v onkologii.

Centra duševního zdraví a psychiatrická reforma

Filip Španiel v podcastu ZdraveZpravy.cz zdůrazňuje důležitost reformy psychiatrické péče, respektive význam takzvaných center duševního zdraví. Ta odlehčují nemocnicím v počtu hospitalizovaných pacientů, kdy někteří z nich na léčbu docházejí v dosahu svého bydliště. Jejich cílem je udržet pacienty s nemocí v „běžném“ životě.

„To je jednoznačně krok správným směrem. Centra duševního zdraví nabízejí psychosociální rehabilitaci. To je přesně to, co naši pacienti potřebují,“ tvrdí Filip Španiel s tím, že se mají zřizovat i menší psychiatrická oddělení při všeobecných, krajských nebo městských nemocnicích.

V této souvislosti upozorňuje, že zejména zkušenosti z praxe ukazují, že komunitní léčba v centrech duševního zdraví je jednoznačně krok správným směrem.

„Avšak mělo by jich být řádově více, než jich je. Do nich by měly být napřeny veškeré síly a úsilí. Dalším krokem by měly být preventivní strategie,“ říká s tím, že je důležité, aby došlo i na posílení ambulantní složky.

To značí vytváření malých oddělení, která reagují flexibilně. Jejich cílem je pacienta opět zakořenit tam, odkud ho nemoc či její případný relaps vykořenil.

Lékaři budou „nedostatkoví“ i nadále

Podle něj by si veřejnost měla zvyknout, že lékařů bude méně a méně.

„Dětská psychiatrie je špička ledovce. Nejnápadnější problém, který nás hodně pálí, je ale i málo pediatrů. Anebo je jejich věkový průměr takový, jaký je. Však to všichni víme,“ říká a dodává: „Lékařů je obecně velmi málo.“

Než dítě přijme dětský psychiatr, uběhne i půl roku

Platí to podle něj pro všechny vyspělé země. Důvodem, jak říká, je to, že jde o řemeslo náročné. Vychovat profesionála trvá „šíleně dlouho“ a stojí to „strašně peněz“. A navíc jde o stresující a vyčerpávající povolání.

„Ve finančnictví je to přeci jen trochu jinak,“ dodává.

Trendem budoucnosti je proto podle něj telemedicína, která by lékařům i pacientům mohla prospět ve zjednodušení procesů.

Daniel Tácha

MUDr. Filip Španiel, Ph.D., [*1969] pracuje jako výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ] v Klecanech. Zároveň přednáší na 3. lékařské fakultě UK. Zabývá se využitím zobrazovacích metod v psychiatrii.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here