Příplatek za kvalitu nevadí, vyšší spoluúčast už je potíž

0
293
spoluucast
Foto: Pixabay.com

Za nadstandard si Češi rádi připlatí. Dobrovolné připojištění, které by jim zajistilo vyšší kvalitu zdravotních služeb, by podpořilo 69 procent z nich. Ale povinně platit vyšší spoluúčast na zdravotní péči většina lidí odmítá.

Výše uvedená data vyplývají z průzkumu z letošního října, který si zadal Svaz zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR]. Ten v Česku sdružuje s výjimkou Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] zdravotní pojišťovny.

Téma připojištění, spoluúčasti a obecně plateb ve zdravotnictví je především věcí politického rozhodnutí,“ zdůrazňuje ve věci zavedení dobrovolného nebo i povinného zdravotního připojištění prezident SZP ČR Ladislav Friedrich.

Obdobně to vidí prezident České lékařské komory [ČLK] Milan Kubek, který v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz řekl: „Vláda má za sebou rok, před sebou maximálně tři. A tady musí být jakékoli vymezení zákonem, to už řekl Ústavní soud, když shodil ty vyhlášky ministra Hegera. Legislativní proces je dlouhý a v roce před volbami se nepopulární zákony nepředkládají. Takže v tomto volebním období nebude nic.“

To, co se stalo ve stomatologii, je šílená ostuda, říká Milan Kubek

Výsledky průzkumu Ladislav Friedrich shrnuje do stručného závěru: „Zatímco s platbami za zdravotní nadstandard nemá většina společnosti problém, zvyšování spoluúčasti by se asi setkalo s odporem. A nejspíš zejména těch, kdo ji považují za vysokou už teď.“

V průzkumu spoluúčast označilo 11,5 procenta lidí za velmi nebo spíše nízkou, 43 procent za adekvátní a 45,5 procenta za velmi či spíše vysokou. Nyní se na úhradách ve zdravotnictví čeští pojištěnci podílejí zejména prostřednictvím doplatků na léky na recept nebo platbami za zdravotní pomůcky, které pojišťovny platí jen částečně nebo vůbec ne. Pojištěnci si dnes nemalé částky připlácejí i za stomatologické ošetření, ale i další zdravotní služby.

Zvýšenou spoluúčast odmítá 41 procent lidí

Dobrovolné připojištění za vyšší kvalitu zdravotní péče, jak vyplynulo z průzkumu, podporuje 69 procent Čechů. Pokud by pokrývalo příplatkové služby, zvažoval by ho každý druhý. Zvýšení řádově o stovky korun odmítá 41 procent lidí, 40 procent by to přijalo neutrálně, tedy chápali by potřebnost takového zvýšení. A deset procent by to akceptovalo jako lepší cestu než například navýšení pojistného.

Zdravotní připojištění představí MZ ČR příští rok

 

Podle průzkumu zhruba každý pátý dotazovaný souhlasí s tvrzením, že v sektorech, kde je spoluúčast vyšší, je lepší kvalita služeb. Naopak 38 procent lidí se domnívá, že ve zdravotnictví by měl existovat jen jeden standard zdravotní péče. Nikoli standard a nadstandard, za který by si lidé připláceli, o čemž se v posledních měsících diskutuje.

Možnost dobrovolně si připlatit za lepší zdravotnictví zcela odmítá 31 procent lidí. Asi 45 procent respondentů by souhlasilo jen s připlácením za služby zvyšující komfort, 24 procent i za vyšší kvalitu. Mezi možnými příplatkovými službami by lidé byli nejvíce ochotni platit za vyšší pohodlí. Často za jednolůžkový pokoj v nemocnici [44 %] či lepší základní pomůcky [36 %]. Už nyní se připlácí například za jednorázová vyšetřovací zrcadla u gynekologů.

Zubaře bych vyškrtl ze zdravotního pojištění, říká Miroslav Kalousek

Zhruba 20 procent by souhlasilo s příplatkem za rychlejší ošetření a 17 procent za možnost vyšetření v konkrétním zařízení či konkrétním lékařem. Pokud by připojištění pokrývalo vyšší úroveň služeb, zvažovalo by ho podle průzkumu 45 procent lidí. Spíše ne nebo určitě ne odpovědělo 36 procent, zhruba pětina na věc nemá jasný názor.

Že by za zdravotní péči více připlatil stát se nemluví

Ladislav Friedrich zdůrazňuje, že pro udržení stávajících zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, které je v Česku povinné, bude nutné v nejbližších letech najít další finanční zdroje. Přičemž k dispozici jsou pouze dva zdroje. A to veřejné a soukromé.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] před nedávnem prosadil valorizační mechanismus u platby za státní pojištěnce, která do zdravotnictví přichází ze státního rozpočtu. Zbytek hradí ti, kteří si platí zdravotní pojištění prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Zatímco ministr Válek považuje „svůj“ valorizační mechanismus za historický úspěch, prezident ČLK Milan Kubek v podcastu ZdraveZpravy.cz vyjádřil o něco jiný názor.

„Ministr Válek valorizací platby za státní pojištěnce zařídil jen poukázku na permanentní chudobu českého zdravotnictví,“ uvedl.

Za důležité považoval zmínit, že platba za státní pojištěnce „kryje“ péči o 60 procent pojištěnců v Česku. A to zejména těch, kteří ji nejvíce potřebují – senioři, děti a matky na mateřské. Patří sem i vězni, uprchlíci apod. Přičemž na celkových nákladech na zdravotní pojištění se podílí zhruba 30 procenty. Což potvrzuje následující srovnání: Zatímco letos stát dává na platbu za státního pojištěnce v průměru 1 767 korun měsíčně, běžný zaměstnanec a jeho zaměstnavatel odvádí na zdravotní pojištění 5 100 korun měsíčně.

„A příští rok ten základ bude 1 900 korun a od něj se pak bude valorizovat tato platba už jen o inflaci. To znamená, že reálná hodnota těch peněz, co zaplatí stát, zůstane stále stejná. Takže chudé zdravotnictví zůstane navždy chudé. To je nulová perspektiva, je to demotivující,“ vysvětlil.  

Nutno dodat, že na růstu platby za státního pojištěnce se nepodílí pouze inflace, ale i růst reálné mzdy, která kupříkladu nyní ale klesá již čtvrté čtvrtletí za sebou. Sečteno a podtrženo další peníze do zdravotnictví z veřejných zdrojů nepřijdou.

Když nemá peníze vláda a stát, musejí je najít lidé

Zůstává tak ta varianta zdravotního připojištění, na jehož přípravách se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka i pracuje. Konkrétně zmínil tři skupiny připojištění pro oblast zdravotních služeb. Resort připravuje připojištění zubní péče, zdravotně sociálního pomezí a odměny a benefity za prevenci a péči o své zdraví.

Spoluúčast na péči přijde dřív, než jsme si mysleli

Připojištění by do zdravotnictví podle Válka mohlo přinést navíc tři až pět procent ze současných přibližně 300 miliard korun. Ne všichni s jeho odhadem ale souhlasí. Například ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek mluví o navýšení maximálně o 1,5 až dvě procenta.

Podle odborníků z pojišťovnictví je ale iluzí si myslet, že by v Česku mohlo být řešením například selhání dostupnosti zubařů, jež pracují takzvaně na pojišťovnu, připojištění stomatologické péče

„Bude-li nabízeno samostatně, pak ani toto pojištění nevyřeší stávající problém s nedostupností stomatologické péče. A to kvůli tomu, že ten segment lidí, který dnes má problém sehnat zubaře, na toto pojištění prostě peníze mít nebude,“ uvedl v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz Martin Švec, ředitel pojišťovny Simplea, která patří k několika málo komerčním pojišťovnám na trhu, jež aktuálně připravují připojištění rizika nesoběstačnosti. Totiž i v této oblasti stát selhává.

–RED/ČTK–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here