Čeští europoslanci se přou o ratifikaci Istanbulské smlouvy

0
510
istanbulske
Foto: Evropský parlament

Vybraní europoslanci minulý týden vyzvali Radu EU k plnému přijetí Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácímu násilí, takzvané Istanbulské smlouvy. Úmluvu zatím neratifikovalo šest zemí, včetně České republiky.

Pirátští europoslanci vyzývající Radu EU k plnému přijetí Istanbulské smlouvy nesouhlasí s její argumentací, že dokument musí nejprve ratifikovat všechny členské země EU. S odvoláním na konstatování Soudního dvora EU z října 2021 jde o neoprávněný požadavek, tvrdí pirátští europoslanci. Podle nich zastoupení státníci mohou Úmluvu přijmout kvalifikovanou většinou. Z toho důvodu Radu EU vyzvali k využití této možnosti a Úmluvu co nejdříve přijmout. Současně vyzvali zbývající unijní země k ratifikaci Istanbulské smlouvy.

„Kolem Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám se objevuje mnoho dezinformací. Ve skutečnosti jde ale o dokument, který jasně odsuzuje domácí a sexuální násilí,“ uvedl k výzvě pirátský europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja.

Jak dodává, je přesvědčený, že Úmluva by přispěla k pomoci obětem i k trestání zločinců.

„Je ostudou, že Česko tento dokument stále neratifikovalo. Nevidím proto důvod, proč by tak neměla učinit Rada Evropské unie,“ dodal.

Istanbulskou smlouvu dosud neratifikovalo šest členských zemí EU. Konkrétně Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Litva, Lotyšsko a Slovensko.

Konzervativci argumentují proti přijetí Úmluvy

Podle české poslankyně České pirátské strany Kláry Kocmanové mohou za nepřijetí Istanbulské smlouvy zčásti dezinformace, které šíří, jak říká, konzervativci.

„Z velké části je česká váhavost způsobena polopravdami, které o Úmluvě šíří konzervativci,“ říká Kocmanová.

„Čím dřív Úmluvu schválíme, tím dřív napravíme naši reputaci jakožto prozápadního státu,“ domnívá se poslankyně.

Oproti tomu lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová [KDU-ČSL] vyjádřila minulý týden pro Český rozhlas Plus přesvědčení, že v Česku platná legislativa zajišťuje v prevenci a ochraně před domácím násilím dostatečnou ochranu. Přijetí Istanbulské smlouvy proto nepovažuje za nutné.

„Máme mnoho opatření, která už naplňují hlavní cíle Istanbulské úmluvy, proto ji nepotřebujeme,“ uvedla pro ČR Plus Šojdrová.

Zdena Prokopová: Některé případy týrání končí zabitím

Úmluva je podle ní považována za dogma, že jde o nejúčinnější a nejdůležitější nástroj v potírání domácího násilí.

„Část europoslanců ji bere až jako ideologický nástroj. Ten, kdo ratifikuje, dělá správně, kdo ne, jako by ani nemohl v boji proti násilí na ženách konat, což není pravda,“ myslí si Šojdrová.

Nicméně jednání o přijetí, či nepřijetí Istanbulské smlouvy se česká vláda nevyhne, i když loni v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek [ODS] požádal o její jednoroční odklad. Termín totiž vypršel k poslednímu lednu 2023. Postoj kabinetu Petra Fialy [ODS] k ratifikaci Úmluvy ale zatím není jasný. K tématu se nevyjadřuje. Nově zvolený prezident Petr Pavel by dokument ratifikoval, předseda hnutí ANO považuje Úmluvu za „špatnou“. Neratifikoval by ji.

Znění Istanbulské smlouvy cílí na veškeré násilí

Úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácímu násilí za EU podepsala v roce 2017 česká eurokomisařka Věra Jourová. Ta v té době působila jako komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví v EK, kterou v té době vedl lucemburský politik Jean Claude Juncker.

Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí [Istanbulská úmluva, pozn. red.] platí za mezinárodní smlouvu Rady Evropy. Její znění se zaměřuje na prevenci a zamezení domácího násilí páchaného na ženách. Úmluva vede rovněž k prevenci a ochraně obětí a stíhání pachatelů genderově podmíněného násilí. Tedy násilí páchaného na člověku pro jeho gender.

Ratifikace Istanbulské úmluvy vázne. Domácí násilí sílí

Dokument definuje některé trestné činy a požaduje po státech, aby je zavedly do svých trestních řádů. I když Úmluva hovoří přímo o ženách, jako o obětech domácího násilí, tak i vybízí smluvní strany k aplikaci stanovených zásad na všechny oběti domácího násilí, tedy i na muže, děti nebo seniory.

Jako první Úmluvu podepsalo Turecko

Spolupráci s Radou Evropy v oblasti prosazování genderové rovnosti, plného a rovného požívání lidských práv ženami a posílením jejich postavení si jako jednu z hlavních priorit pro roky 2023 a 2024 předsevzala Evropská unie. Rovněž si dala za cíl ve zmíněných letech spolupracovat s Radou Evropy na prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí.

„Istanbulská úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí byla ratifikována 21 členskými státy EU a je jimi prováděna. EU a Rada Evropy budou usilovat o nalezení synergií mezi právními rámci v oblasti práv žen a politickými závazky,uvádí EU ve svých prioritách v oblasti rovností mezi pohlavími a potírání domácího násilí pro další dva roky.

Jako první Úmluvu 14. března 2012 ratifikovalo Turecko, ke kterému se k březnu 2022 připojilo dalších 35 států. V platnost vstoupila 1. srpna 2014. Turecko 20. března 2021 od Úmluvy odstoupilo. Česká republika dosud Istanbulskou úmluvu neratifikovala.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here