Do roku 2030 slibují výrobci léky na nádory i vzácné nemoci

1
436
slibuji
Foto: Redakce ZdraveZpravy.cz

Vakcíny na účinnou léčbu rakovin, srdečních a vzácných nemocí slibují do roku 2030 na trhy uvést farmaceutické firmy. Vývoj nových léků urychlila pandemie covidu a zkušenosti s novou mRNA technologií.

Na onkologická onemocnění v Evropské unii [EU] připadá 26 procent všech úmrtí. Jinak řečeno každý čtvrtý obyvatel unie umírá na rakovinu. To by se ale mohlo brzy změnit. Alespoň to tvrdí zástupci farmaceutických firem, kteří věří a slibují zároveň, že by mohli do roku 2030 uvést na trhy vakcíny proti rakovině, srdečním a autoimunitním nemocem, a dokonce i geneticky podmíněným vzácným onemocněním.

Výzkum vakcín na zmiňované nemoci totiž vykazuje velmi slibné výsledky. A někteří vědci tvrdí, že tento pokrok je velmi reálný s odkazem na rychlý vývoj vakcín proti covidu. Tématu se blíže věnuje v článku „A silver lining: how Covid ushered in a vaccines golden era“ britský list The Guardian.

Lékař a vědec Paul Burton ze společnosti Moderna uvedl, že věří, že firma nabídne veřejnosti vakcíny na „všechny druhy nemocí“ během příštích pěti let. Moderna podle něj vyvíjí vakcínu proti rakovině, která by měla fungovat na léčbu různých druhů nádorových onemocnění.

„Budeme mít tyto vakcíny, budou vysoce účinné a zachrání stovky tisíc, ne-li miliony životů. Domnívám se, že budeme schopni nabídnout personalizované vakcíny proti mnoha typům nádorů lidem na celém světě,“ uvedl Paul Burton pro britský list.

Společnost podle něj slaví úspěchy i ve vývoji vakcín na respirační infekce, kdy by jediná dávka takové očkovací látky chránila proti vážné formě covidu, chřipce i proti rozvoji infekce po nákaze RS viry.

Výrobci slibují i léky na vzácná onemocnění

Společnost slibuje i léčebné terapie na vzácná onemocnění pomocí mRNA technologie, s jejíž pomocí firma vyvinula i vakcínu proti covidu-19. Právě rozvinutá terapie mRNA by podle Burtona léčila vzácná onemocnění, na která dosud žádný lék neexistuje. Léčba založené na mRNA „učí“ buňky, jak vyprodukovat protein, který odstartuje imunitní odpověď organismu proti nemoci.

„Domnívám se, že budeme mít terapie na bázi mRNA na vzácná onemocnění, která dosud nemohla být léčena léky. A věřím, že je budeme mít do deseti let. Blížíme se ke světu, v němž budeme moci identifikovat genetickou příčinu nemoci a relativně jednoduše ji vyléčit pomocí technologie založené na mRNA,“ vysvětluje Paul Burton.

Vědci a zástupci farmaceutických firem zároveň ale varují: Urychlený pokrok v důsledku většího důrazu na vývoj vakcíny proti covidu, což pomohlo k vývoji vakcín i na jiná a dosud nevyléčitelná onemocnění, přijde nazmar, pokud nebudou mít k dispozici dost peněz. A třeba v Evropě ohrožuje investice farma firem do vývoje nových terapeutik před několika týdny aktualizace Farmaceutické strategie EU, která není vůči farma firmám právě vstřícná.

EK dělá vše pro to, aby docela dobila farmacii v EU

Třeba už kvůli tomu, že jim zkracuje dobu patentové ochrany inovativního léku z deseti na osm let. Což může zpozdit vstup takových léků na evropský trh kvůli ohrožení zisku a návratnosti investice z prodeje daného léku.

mRNA zařídí likvidaci nádoru i narušeného genu

Vědci se ve svých slibech na nové léky při jejich vývoji odvolávají na širší využití moderní mRNA technologie. Díky ní do organismu vpravená molekula mRNA totiž zavelí buňce produkovat proteiny. Její injekcí v syntetické formě mohou buňky produkovat proteiny, které povzbudí imunitní systém. A tak třeba vakcína proti rakovině na bázi mRNA nabudí imunitní systém proti rakovině, která se už v těle pacienta rozrůstá, napadne ji a zničí ji, aniž by poškodila zdravé buňky.

Léčba mRNA technologií tak znamená „vychytání“ zbytků proteinů na povrchu rakovinných buněk, které nejsou přítomny v buňkách zdravých a které velmi pravděpodobně spouštějí imunitní reakci, aby pak vytvořily části mRNA, které tělo naučí, jak s nimi pracovat. Podle vědců půjde v tomto případě o personalizovanou terapii, kdy se nejprve biopsií odebere vzorek nádoru a odešle k laboratorní analýze. Při ní odborník již i s pomocí umělé inteligence identifikuje mutace a strojový algoritmus následně rozpozná, které z mutací jsou zodpovědné za šíření rakoviny.

Digitální patologie zlepšuje léčbu nádorů slinivky břišní

Časem se vědci i naučí, které části abnormálních proteinů mají tyto mutace zakódované a které nejpravděpodobněji vyvolají imunitní reakci. A nakonec pomocí mRNA připraví nejslibnější antigen a personalizovaná vakcína pro pacienta.

„Myslím, že jsme se během posledních měsíců poučili, že mRNA není jenom proti infekčním nemocem, nebo jen proti covidu. Nyní je zřejmé, že tomu tak není,“ říká Burton.

Inovativní personalizované preparáty

Individuálně připravená vakcína se podle něj může podávat na léčbu dalších onemocnění.

„Máme na mysli rakovinu, infekční nemoci, kardiovaskulární potíže, autoimunitní problémy a vzácné nemoci. Máme studie ze všech těchto oblastí a všechny jsou velice slibné,“ tvrdí zástupce americké firmy.

Její vedení letos v lednu oznámilo výsledky poslední fáze klinických studií mRNA vakcíny proti RS virům, které vykazují 83,7% úspěšnost v zabránění nejméně dvou symptomů, a to kašle a horečky, u pacientů starších 60 let. Na základě těchto údajů americký regulátor Food and Drug Administration [FDA] dal vakcíně v oblasti terapie zelenou. To znamená, že se zrychlí její regulatorní přezkoumání.

V únoru FDA udělila stejné povolení personalizované vakcíně proti rakovině společnosti Moderna, které vycházelo z výsledků získaných od pacientů se zhoubným melanomem, tedy vážnou formou rakoviny kůže.

„Myslím si, že bylo podstatné, že pandemie urychlila vývoj této technologie. To nám také dovolilo zvýšit výrobu, takže jsme měli dobré podmínky pro to, abychom vyrobili rychle velké množství vakcíny,“ tvrdí Burton.

Vývoj mRNA vakcíny proti rakovině jde do finále

Úspěch ve vývoji ohlásil rovněž americký Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech. Obě firmy pokročily do poslední fáze hodnocení mRNA vakcíny proti chřipce. Nyní se zaměřují na léky na další infekční choroby, včetně pásového oparu.

„Zkušenosti z vývoje vakcíny proti covidu-19 nás přiblížily k výzkumu a vývoji mRNA. Zkušeností, které se za obvyklých okolností získávají deset let, jsme tak dosáhli během jednoho roku,“ řekl k vývoji ve farmacii mluvčí Pfizeru.

Covid zrychlil vývoj dalších léků

S tvrzením, že téměř tříletá pandemie covidu urychlila vývoj vakcín na další onemocnění souhlasí prezident výzkumu a vývoje společnosti Novavax Filip Dubovsky.

„Došlo k úžasnému urychlení. A to nejenom v případě tradičních vakcinačních technologií, ale i nových, které ještě neprošly licenčním řízením. A sem patří i mRNA,“ řekl.

Výkonný ředitel Coalition for Epidemic Preparedness and Inovation [Cepi] Richard Hackett zase uvedl, že největším přínosem pandemie bylo zkrácení doby vývoje pro mnoho předtím neznámých vakcinačních platforem.

„To znamená, že délka procesů, které nemusely být známé ještě dalších deset nebo 15 let, se smrskla do jednoho roku a půl,“ podotýká.

Umělá inteligence změní farmaceutický průmysl

Profesor Andrew Pollard, ředitel Oxford Vaccine Group, rovněž souhlasí se zrychlením procesů ve vývoji za dobu pandemie covidu, když řekl: „Není pochyb o tom, že přijde mnoho dalších zajímavých vakcín.“

Pollard ale upozorňuje na riziko útlumu ve vývoji nových terapeutik v důsledku sílícího konfliktu na evropském kontinentu. Obává se, že odpoutá zájem zemí od investic do nových léků. A potenciál získaný za dobu pandemie přijde vniveč.

„Pokud se ohlédneme a uvědomíme si, kolik jsme investovali v době míru, nyní poznáváme, že pandemie jsou stejnou hrozbou, ne-li větší než válečný konflikt. A to proto, že existuje jistota, že se budou vracet,“ uvedl Pollard.

A dodal, že i přesto všechno se do vývoje léků neinvestujeme ani tolik, kolik stojí výstavba jediné jaderné ponorky.

Michal Achremenko

1 komentář

  1. Važená redakce, mohl by autor poskytnout zdroje ze kterych cerpal? V klinickem a zakladnim vyzkumu se pohybuji vice nez 15 let, nektere jmenovane odborniky znam osobne a troufam si tvrdit ze vyroky uvedene v clanku nevyslovili. Z meho pohledu je clanek zavadejici, plny omylu a polopravd. S pozdravem RNDr. Hynek Mrazek, Phd

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here