Léky musí za pacientem, ne za lékárnou, říká náměstek ministra

0
1038
leky
Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček / Foto: MZ ČR

„Jestli se mě ptáte, zda v budoucnu nastane výpadek léčiv v jiné skupině léčiv než té, kde léky chyběly minule, tak se to s vysokou pravděpodobností stane,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.  

Podle něj Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL] nedokáží předvídat, ve které kategorii léčiv výpadky léků nastanou příště. Přesto již oba úřady spolupracují se společností IQVIA na zapojení České republiky do IT systému, který monitoruje výpadky léků v celé Evropě.

„Teď běží jednání o tom, jak budeme ten systém využívat. Ale i upozorňuji, že je to nesmírně komplexní práce. A je na to potřeba poměrně velké množství lidí, aby s tím systémem dokázali pracovat. Takže my je budeme školit celé léto. Byť také řeknu, že těch lidí už teď nemáme dost,“ vysvětluje Jakub Dvořáček v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Zavedení systému České republice umožní monitorovat výpadky léků v Evropě a včas na ně reagovat. Chybějící léky bude moci ČR rychleji doobjednat a přesněji i zjistí, kolik léků bude potřeba. Pokud ale nastane výpadek daného léku jako první v Česku, ani zapojení tohoto systému podle něj výpadky léků na trhu neodvrátí.

„Tedy výpadky léků budou i v budoucnosti. Avšak já předvídám, že už nebudou tak hluboké, budou krátké. Pokud dobře nastavíme systémy, které jim zabrání, tak pacient nebude mít třeba jeden konkrétní lék, ale získá náhradu v té dané skupině, kterou potřebuje,“ dodává Dvořáček.

Nyní je podle jeho slov situace stabilizovaná u pevných antibiotik, tedy v tabletové formě. Situace se zlepšila také u suspenzí. I když v jejich případě podle něj dodávky navazují oproti spotřebě „dost těsně“.

„Už by to ale nemělo být tak, že situace bude velmi komplikovaná. A lékaři budou horko těžko předepisovat to, co potřebují,“ tvrdí s důrazem na to, že situace je rovněž docela stabilizovaná u nedávno chybějících onkologických léků nebo vybraných léků pro diabetiky.

Léky pro pacienty, ne pro lékárny

Zajímává je i další věc, kterou Jakub Dvořáček zmiňuje ve smyslu fungování českého lékárenského trhu. Vysvětluje to na příkladu, kdy MZ ČR zajistilo v minulých měsících mimořádné dodávky antibiotik. Mnoho z nich podle něj ale neskončilo ve veřejných, ale v nemocničních lékárnách.

„Distributoři totiž preferovali jejich dodávky do nemocnic. A to z jednoho prostého důvodu. Distributoři mají s nemocnicemi nasmlouvané dodávky na velké objemy léků a v případě jejich nedodání jim hrozí vysoké pokuty. Proto distributoři, aby se ochránili před ztrátami, upřednostnili nemocniční lékárny před veřejnými lékárnami,“ vysvětlil.  

Na otázku, zda jde o systémovou chybu, odpovídá, že nikoli. Přesto podle něj MZ ČR ale uvažuje o změně legislativy v tom smyslu, aby v době krizí nedocházelo ke zvýhodňování určitých typů lékáren. Mezi ně řadí nejen nemocniční lékárny, ale i síťové lékárny s velkou tržní sílou.

„My potřebujeme, aby ten lék nešel za lékárnou, ale šel za pacientem. Takže i přemýšlíme nad tím, že v momentě opravdu krizové situace nastavíme systém objednávky léků ze strany lékáren přes elektronický recept. To znamená: Mám recept, mám pacienta, dostávám léčivo. Aby bylo jisté, že se nedostatková léčiva někde nehromadí a pacienti k nim musejí složitě hledat cestu,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Zároveň připouští, že i tento systém vykazuje určité komplikace. Třeba to, že pacient bude muset jít do své lékárny dvakrát. Také ale říká, že i to má řešení. Pokud se pacient s lékárnou domluví, zašle ji e-recept předem a až po doručení léku si ho vyzvedne.

Trh s léky regulujme, ale nepřeregulujme

Podle Jakuba Dvořáčka se relativně dobře s aktuálními celosvětovými výpadky léků vypořádávají země Beneluxu. To díky správně nastavené regulaci. V těchto zemích podle jeho slov distributoři a výrobci přesně vědí, co mají dělat v krizových situacích. Takovou cestou půjde podle něj i Česká republika prostřednictvím novely zákona o léčivech.

„Také je ale třeba najít dobrou rovnováhu mezi regulací a tržním prostředím. Už nežijeme v plánovaném hospodářství. To značí, abychom to nepřeregulovali a podmínky byly výhodné pro obě strany. A hlavně, aby to nějakým způsobem chránilo pacienta,“ říká a připouští, že novelu čekají drobné úpravy na úrovni Legislativní rady vlády.

A v podcastu ZdraveZpravy.cz také nastiňuje, v jaké míře k úpravám novely zřejmě dojde.

Zároveň vysvětluje, jak je možné, že i přes vyšší dodávky léků do České republiky od výrobců, u nás léky často chybějí. Jako první důvod uvádí vyšší nemocnost. A to nejen v Česku, ale v celé Evropě.

Výpadky léků jsou nový normál, říká Martin Šlégl pro ZdraveZpravy.cz

„Určitě bych ty výpadky nepřikládal paralelnímu vývozu,“ znovu se vrací k fungování lékového trhu v Česku.

A dodává: „My jsme si na několika šaržích nejvíce citlivých léčivých přípravků, to znamená antibiotik, suspenzí pro děti, udělali ´track and trace´. V zásadě nám to vyšlo na 98 procent, to znamená spotřeba na elektronickém receptu a té šarže, jak doputovala do České republiky. A ta dvě procenta si vysvětlujeme, já jsem o tom přesvědčený, spotřebou nemocničních lékáren, kterou SÚKL nevidí v elektronickém receptu.“

Nevylučuje ale ani to, že část léků určených pro Českou republiku končí v jiné evropské zemi. Podle něj ale vždy šlo a jde o nelegální reexporty. To proto, že vývozy léků, které jsou na seznamu léků s ohroženou dostupností, SÚKL zakazuje vyvést.

Nelegální reexporty jsou, ale nejsou zásadní

Dotýká se i aktuálně vládou schválených vyšších pokut pro lékárny, které nelegálně obchodují s léky. Tedy pokut pro lékárny, které neuvádějí přijaté léky do svého skladového hospodářství. A místo, aby je vydaly v Česku, prodají je do zahraničí.

„Opět se ale nedomnívám, že by to platilo třeba pro antibiotika. Aby se někomu vyplatilo vyvážet antibiotika, tak by je musel vyvážet v desítkách tisíc balení. Protože v baleních po tisících to není ekonomicky zajímavé. To kvůli tomu, že vývozce má náklady se samotným vývozem. A rozdíly v cenách u nás a jinde jsou v řádu korun, maximálně desítek korun,“ vysvětluje s tím, že takové vývozy léků dávají smysl u drahých léků, ne u antibiotik.

podcastu ZdraveZpravy.cz se vyjadřuje i k nákupům léků od výrobců ze strany zdravotních pojišťoven. Novinka je, že MZ ČR zvažuje dát zdravotním pojišťovnám možnost soutěžit v takzvaných národních tendrech. Obdobně se tomu děje třeba v Německu. Nešlo by o povinnost, ale o možnost. Výhoda těchto tendrů spočívá nejen v tlaku na nejnižší cenu, ale i ve stanovení vysokých pokut, pokud léky výrobci nedodají.

„Národní tendry ale mají i tu nevýhodu, že vy ten trh uzavřete pro jednoho nebo dva dovozce. Protože jim dáte exkluzivitu. Jak vám v určité rovině mohou pomoci, tak v jiné vám ten život zkomplikují,“ vysvětluje s tím, že proto je pojišťovnám MZ ČR nabídne jako doplněk k u nás běžným veřejným zakázkám.

Čím menší je konkurence, tím více hrozí výpadků léků

Jakub Dvořáček pro ZdraveZpravy.cz znovu vyjadřuje svůj názor, že ceny léků v Česku se příliš neliší od cen léků v bohatších evropských státech. Příkladem jmenuje Švýcarsko.

Jednání s Korejci dál běží

podcastu ZdraveZpravy.cz se Jakub Dvořáček vyjadřuje k nedávné cestě zástupců českých politiků, firem a ministerstva zdravotnictví do Jižní Koreje. Po ní předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Markéta Pekarová Adamová [TOP 09] oznámila, že Jižní Korea je plně soběstačná v oblasti léčivých látek. A tak pomůže Česku s chybějícími léky. Podle Jakuba Dvořáčka země úplně soběstačná v oblasti léčivých látek není, ale docela jistě je soběstačnější než Česko.

„Nyní běží online semináře mezi SÚKL a korejskými výrobci o tom, jak by vůbec mohli vstoupit na náš trh. Ale Jižní Korea samozřejmě není jediná země, se kterou jednáme. Běží jednání s polskými, slovinskými, portugalskými nebo tureckými výrobci,“ uvedl.

Jižní Korea do Česka léky nejen dodá, ale i je v Česku vyrobí

Podle něj jde o důležité kroky. Pokud by totiž neklesla například spotřeba antibiotik, tak Česká republika bude na přelomu příštího roku opět ve stejné situaci jako letos. Nebudou jí stačit objednaná léčiva.

„Proto nyní jednáme o jejich doplnění z dalších zdrojů. […] V některých skupinách vidíme potřebu navýšení až o 20 procent. Za předpokladu, že spotřeby zůstanou stejné jako loni a letos,“ uzavírá Jakub Dvořáček.

Více podrobností k tématu si poslechněte v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here